Jednotné přijímací zkoušky na střední školy se konají v osmi krajích, ministerstvo je chce zavést všude (snímek je z chebského gymnázia).

Jednotné přijímací zkoušky na střední školy se konají v osmi krajích, ministerstvo je chce zavést všude (snímek je z chebského gymnázia). | foto: Martin Stolař, MAFRA

Střední školy: Jednotné přijímačky nevadí, děti se ale stejně více neučí

  • 25
Měly by se zavést jednotné přijímací zkoušky na střední školy? Ministerstvo školství může při nelehkém rozhodování využít zkušenosti osmi krajů, kde se už centrální testy za různých podmínek pořádají. Školy vítají, že díky nim mají lepší představu o uchazečích. Hlavní cíl - zvýšit úroveň škol - se ale plnit příliš nedaří.

Právě především snahou zlepšit kvalitu maturitních oborů zdůvodňovaly kraje zavedení jednotných zkoušek. Kvůli slabším populačním ročníkům totiž střední školy (zejména ty odborné) bojují za každého žáka a značná část z nich je přijímala jen podle prospěchu ze základní školy. 

"Jednotné přijímací zkoušky měly nastavit určitou laťku pro ty, co chtějí mít obor s maturitou. Aby se nám nestávalo, že tam chodí žáci, kteří mají třeba čtyřky," řekl iDNES.cz předseda školské komise Asociace krajů a hejtman Karlovarského kraje Josef Novotný. 

Školy pozitivně hodnotí, že mají o uchazečích více informací než jen obtížně souměřitelné známky ze základek. "Ředitelé vidí potenciál svých uchazečů ve srovnání s jinými školami. Stát by měl garantovat srovnatelné vstupní testy na střední školy," míní Josef Maryáš, ředitel Gymnázia Jana Pivečky ve Slavičíně na Zlínsku. Podle ředitelky jablonecké Střední průmyslové školy technické Vlasty Fischerové testy odhalí slabší žáky, kterým pak doporučí učební obor.

Školy v rámci jednotných přijímaček dělají testy Scio

S jednotnými přijímacími zkouškami začal před čtyřmi lety Zlínský kraj, postupně se přidaly i další regiony. Letos se dělaly v osmi krajích - v sedmi z nich testy zajišťuje společnost Scio (jedná se o Zlínský, Královéhradecký, Pardubický, Ústecký, Liberecký, Karlovarský a Jihočeský kraj), jednotné testy dělají i školáci v Moravskoslezském kraji.

Ve většině krajích se píší testy z češtiny, matematiky a obecných studijních předpokladů. Výsledek testů má obvykle vliv na výsledek přijímacího řízení ze 70 procent, zbývající část kritérií si volí školy samy. Nejčastěji se zohledňuje prospěch ze základní školy, někde třeba i účast v soutěžích a olympiádách.

Krajské úřady si zase pochvalují, že mají větší přehled o situaci na školách. "Jednotné přijímací zkoušky se osvědčily a hodláme v tomto trendu pokračovat," řekla iDNES.cz radní Libereckého kraje pro oblast školství Alena Losová.

Podle ředitelů se ale tlak na deváťáky ani úroveň přijatých uchazečů příliš nezvýšily. Žádané školy si mohou tak jako tak mezi uchazeči vybírat. "U nás letos probíhaly u čtyřletých oborů přijímačky poprvé a počet přihlášených ani jejich kvalita se nezměnily," podotkl ředitel českobudějovického Gymnázia J. V. Jirsíka Jaroslav Pustina. Zato většina odborných škol i přes jednotné zkoušky dál bere téměř všechny uchazeče.

V některých krajích navíc ani nestanovili školám jednotnou bodovou hranici, kterou musí žáci pro přijetí splnit (bývá odlišná pro gymnázia a odborné školy). Ředitelka Střední školy živnostenské v Sokolově Ilona Medunová polemizuje i s častým argumentem, že jednotné testy přimějí deváťáky více se učit. "Nemají větší motivaci, protože bodová hranice 19 % pro složení zkoušky je nízká, přesto však část uchazečů kritéria nesplnila," uvedla Medunová, která jinak s jednotnými přijímačkami souhlasí.

Kraje navíc mění podmínky za pochodu. Například na jihu Čech dělaly jednotné zkoušky původně všechny školy, letos už jen gymnázia. Naopak v Libereckém kraji se začalo pouze u gymnázií a postupně se přidávaly další obory. V Karlovarském kraji zase po dvou letech zjistili, že hranici přijetí nastavili příliš nízko a letos bylo podle hejtmana Novotného potřeba "utáhnout šrouby".

Radní Zlínského kraje pro oblast školství Petr Navrátil ale upozorňuje, že přijímačky jsou jen jedním z faktorů, které můžou kvalitu středních škol zvýšit. "Nutné je také regulovat počet maturitních tříd. Tam kde byl zájem žáků menší, se třeba domluvilo, že se otevře o jednu třídu méně a tím se zase konkurence zvýší," doplnil.

Ministerstvo zváží argumenty pro a proti

Zvýšením kvality maturitních oborů nyní argumentuje i ministerstvo školství (více čtěte zde). "Potřeba jednotných celostátních testů vzešla především z podnětu krajů, školských odborů, ale i mnohých ředitelů středních i základních škol. Proto budeme právě s nimi probírat argumenty pro a proti, včetně možných rizik," uvedl ministr školství Marcel Chládek.

Školy jeho záměr spíše podporují. Podle Medunové je dobře, že se tím nastaví stejné podmínky pro všechny střední školy s maturitními obory. "Rozlišovala bych ale mezi gymnázii a ostatními středními školami - přijímací zkoušky by měly mít odlišnou náročnost," shoduje se s dalšími řediteli.

Řada jejích kolegů také argumentuje tím, že když stát školy prostřednictvím obcí a krajů platí, má na podobnou kontrolu právo. "Já když si zaplatím dělníka, tak si také po něm zkontroluji práci a chci, aby to mělo určitou kvalitu. Nejsem proti," uvedl k zavedení jednotných přijímaček ředitel Pustina.

Podle radní Losové se výsledky zkoušek budou moci využít ke statistickým účelům a jako podklad pro koncepční záměry ve vzdělávací politice. Celostátní zkoušky mají podle zastánců zabránit i tomu, že studenti z okrajových částí kraje, kde se jednotné přijímačky dělají, někdy raději volí školu v sousedním kraji, kde se na školu dostanou bez zkoušek.

Celostátní testy jsou jednoznačně krokem zpátky, míní ředitel

Část škol ale se zavedením jednotných zkoušek nesouhlasí. "Před lety vznikla myšlenka školních vzdělávacích programů, podle kterých se školy profilují a podle toho si i vybírají děti. Udělat v tuto chvíli uniformní přijímačky je jednoznačně krok zpátky a nevidím na tom absolutně nic pozitivního," řekl iDNES.cz Jiří Matějka, ředitel pražského Gymnázia Nad Kavalírkou, které si testy dělá samo. Podle něj by jednotné přijímačky byly pro stát velmi nákladné a pro školy technicky obtížně zvládnutelné.

Na stejná rizika upozorňuje i obecně prospěšná společnost Eduin. "Školní vzdělávací programy by šly stranou, školy by směřovaly své vzdělávání k tomuto testu. Opět jim odebereme možnost vybrat si studenty podle svých potřeb a nahradíme ji strojovým státním mechanismem," varuje nezisková organizace.

Ministerstvo ubezpečuje, že by k zužování výuky nemělo docházet. "Ředitelé škol i nadále budou mít možnost výsledek testů doplnit o vlastní dodatečné pohovory nebo zkoušky," informoval resort. Testy chce distribuovat zdarma v elektronické podobě, nyní si za ně školy platí. Zatímco v současnosti jednotné přijímačky dělají jen školy zřizované kraji, celostátní testy by se zřejmě týkaly všech škol - tedy i soukromých či církevních.

Podle Chládka je ale podmínkou pro jejich zavedení změna financování základních a středních škol. Nyní jsou placené podle počtu žáků. Ministr chce rozdělovat peníze i podle kvality škol, počtu tříd či důležitosti oborů.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video