Centrála SDKÚ-SD (13. června 2010)

Centrála SDKÚ-SD (13. června 2010) | foto: Leona Šlajchrtová, iDNES.cz

Střední Evropa má šanci mluvit jedním hlasem, píše polská Rzeczpospolita

  • 30
Střední Evropa má poprvé šanci bojovat společně o svoje zájmy v EU. V uplynulých dvou měsících si totiž Maďaři, Češi i Slováci vybírali nové vlády a všude to vypadá na vládu pravice. Všímá si toho konzervativní list Rzeczpospolita z Polska, kde vládne středo-pravicová koalice.

Teď záleží jen na tom, jestli na Slovensku vznikne pravicová vláda, která zakope válečnou sekeru s Budapeští a začne s ní mluvit o záležitostech maďarské menšiny, napsal polský list, podle kterého je společný hlas ze střední Evropy důležitý, protože příští rok budou Maďarsko i Polsko Unii předsedat.

A co podle listu Rzeczpospolita vedlo k úspěchu pravice ve středoevropském regionu? Hlavně hospodářství a zdravý rozum. V Maďarsku byl výsledek daný předem, socialisté za osm let u vlády totiž natolik zruinovali zemi, že dokonce i příznivci levice měli všeho upřímně dost. A to natolik, že pravicový Fidesz Viktora Orbána získal absolutní většinu. (více o maďarských volbách zde)

Ani Češi neuvěřili slibům levice, která je lákala na třinácté důchody, bezplatnou zdravotní péči a na vysoké školy zadarmo, píše deník. Průzkumy veřejného mínění nejprve předvídaly vítězství levice. Čím blíže ale byly volby, tím se zmenšovala skupina stoupenců sociálních demokratů. V den voleb už byla tak malá, že se předpovídané vítězství změnilo v porážku. (o dramatických volbách do Sněmovny zde)

Na Slovensku se stala podobná věc, protože i tam vyhrála populisticko-levicová strana Smer premiéra Roberta Fica, ale parlament ovládla pravice.

Lidem se zastesklo po reformách, nechtěli zadlužování

Podle Poláků zafungoval obrácený mechanismus. Čím hlasitěji strany vládní koalice vykřikovaly rasistická a protimaďarská hesla, tím více Slováků se obracelo k pravici. Těm se navíc také zastesklo po reformách, kterých po vládě konzervativního premiéra Mikuláše Dzurindy měli plné zuby. Ficův kabinet naopak nedělal žádné a zemi zadlužoval.

Lidé ze všech zemí visegrádské čtyřky ukázali, že jim jde o cestu z hospodářské krize. Řada z nich nehlasovala pro konzervativní hodnoty, nikde ani nebyly tématem volební kampaně, píše list. Orbán tak nemluvil o sexuálních menšinách ani o potratech, protože by ho převálcovala kritika. A v laickém, liberálním Česku by hlásání konzervativních hodnot znamenalo politickou sebevraždu, míní Rzeczpospolita.

,

Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Video