|
"Stěnu stavělo třicet lidí pět hodin. Dělali to poprvé v takové délce," uvedl vedoucí magistrátního odboru krizového řízení Petr Beran, který doufá, že naostro stavět zábrany nebude v hlavním městě zapotřebí. Stěna by podle něho udržela nápor čtyřiceti tun a stoletou vodu by měla hravě zvládnout. "Je tam ještě půlmetrová rezerva," dodal Beran. Mobilní hrazení bude město uchovávat ve skladu své servisní základny, v Sojovicích u Káraného. Ochrana před povodní má sedm etap. Příští by se měla přesunout na malostranský břeh, další pak do Libně, Karlína, Holešovic se Stromovkou, Podolí, Smíchova, na Výtoň, do Zbraslavi a Radotína. Jako poslední má na řadu přijít Troja. Výstavba protipovodňových opatření včetně úprav kamenných nábřežních konstrukcí zatím přišla město na pětačtyřicet milionů korun. Celá výstavba má stát šest set milionů korun. Opatření na Kampě a Malé Straně budou náročnější, a to nejen finančně. Ochranáři, vodohospodáři a projektanti stále například nedokázali najít společnou řeč s památkáři stran přemostění Čertovky. Beran se domnívá, že po předvedení protipovodňových opatření by mohli být památkáři přístupnější. "Drážky, do nichž se stěna upevňuje, nejsou na chodnících takřka vůbec vidět," soudí Beran. Při dvouleté vodě by byly zaplaveny všechny náplavky ve vnitřní Praze. Pokud by dosáhl průtok 1500 kubických metrů za vteřinu (červencový průměr se pohybuje okolo 130 kubíků), musel by být vyhlášen stav ohrožení. Při dvacetileté vodě by se už voda rozlila do historického centra - Malé Strany a Starého Města. Zejména od Novotného lávky, kde je břeh nižší. Při vyšších průtocích se podle vodohospodářských dispečerů dají škody těžko vyčíslit, ale při stoleté vodě se na monitoru počítače objevuje "zde byl Karlův most". Za takové situace by na Staroměst ském náměstí volně tekla voda. Stoletá voda postihla naposledy Prahu v roce 1890, padesátiletá pak počátkem padesátých let. |
 Na ukázku nechal magistrát postavit mobilní protipovodňovou stěnu na Smetanově nábřeží |
