I když si mnozí stěžují a nelíbí se jim to, není jim to nic platné. Úředníci, stavbaři, hygienici a další odborníci argumentují platnými zákony a předpisy. Ty se podle nich dodržují a nejsou při stavebních pracích porušovány. Panuje mezi nimi i názor, že to ještě není tak špatné, jak by být mohlo. Že může být i hůř.
"V takovém rámusu se nedá vůbec obsluhovat," říká prodavačka z cukrárny na Masarykově náměstí. Její slova potvrzuje i žena prodávající v obchodě s hudebními nosiči. "Není tady slyšet vlastního slova, jen samé sbíječky. Bolí mě z toho kraválu hlava," stěžuje si žena.
I prodavačce Jarmile Nogolové z prodejny Orbis Pictus vadí opravy v centru města. "Během minulého týdne udělali zábrany kolem naší prodejny a lávku, aby k nám lidi mohli vůbec vstoupit. Jasně, že se nikomu nechce přeskakovat nějaké příkopy, mnozí se bojí, že upadnou. Raději k nám ani nechodí," říká. "O prázdninách je tady i spousta turistů, kteří nadávají, že musejí skákat jako kobylky. Je tu strašné vedro, raději ani neotevíráme dveře, aby prach a špína z ulice nevletěla dovnitř. Slyšela jsem i negativní názory cizinců. To by prý u nich neprošlo," popisuje situaci Nogolová.
Třiapadesátiletý ekonom Miroslav Mikšaník si myslí, že by se oprava města měla lépe organizovat. "Najednou je rozkopaná fůra věcí a nic není dodělané. Nelíbí se mi to," tvrdí muž poté, co se jen tak tak vyhnul metr hluboké nijak neohrazené jámě.
Není vyhnutí
Místostarosta Moravské Ostravy a Přívozu Milan Svoboda tvrdí, že se i přes veškerou snahu nelze problémům chodců a motoristů vyhnout. "Letos rekonstruujeme Husův sad, Poštovní ulici upravujeme chodníky v Milíčově, Šmeralově a Přívozské ulici. Kope se také Na Hradbách. Inženýrské sítě v centru města jsou v tak špatném technickém stavu, že bychom měli opravovat i na dalších místech. To by se už opravdu asi nedalo přežít," tvrdí místostarosta.
Akutně hrozila nehoda
Svoboda říká, že se do inženýrských sítí v centru města v posledních dvaceti letech nedala ani koruna. "Jsou to všechno resty z minulosti. Začátkem devadesátých let obvod opravoval hlavně domy a školy. Teď se konečně dostalo na inženýrské sítě. Ovšem kam se tady sáhne, tam se to rozpadá," prohlašuje Svoboda.
Je přesvědčen, že lidé budou nakonec s výsledkem spokojeni. "Když se loni opravovalo Jiráskovo náměstí, všichni křičeli ne, tak to nejde. Teď tam rádi chodí nakupovat, navštěvují kavárny a celý prostor se jim líbí," uvedl Svoboda. Za nešťastné považuje, že se současně muselo rozkopat i Masarykovo náměstí. "Plynárny tu nutně musely vyměnit plynové potrubí," řekl Svoboda.
To potvrdila i mluvčí Severomoravské plynárenské Ivana Nováčková. "Potrubí z padesátých let je značně zchátralé a akutně hrozila nehoda," uvedla mluvčí s tím, že by firma najatá na stavební práce, měla vše do 15. srpna ukončit.
Vše podle předpisů
Státní stavební dohled nad rekonstrukcemi v centru Ostravy má vedoucí stavebního odboru obvodní radnice Jiří Hajný. Tvrdí, že všechny předpisy se tu dodržují. "Chápu, že člověk, který bydlí nebo pracuje v místě, kde celý den řádí sbíječky a bagry, musí být nutně vykolejený a nervózní. Ale každá stavba s sebou nese hluk a nepořádek, jinak to nejde," řekl Hajný.
Všichni majitelé budov, pozemků, kde se rekonstrukce provádějí, jsou podle něj účastníky stavebního řízení a mohou se ještě předtím, než se začne kopat, ke všemu vyjádřit a se záměrem i nesouhlasit. "V tomto případě nikdo nebyl proti. To, že o možných komplikacích neinformují své nájemníky či zaměstnance, je už jiná věc," krčí rameny Hajný.
Coby zástupce investora na rekonstrukce dohlíží vedoucí investičního odboru Moravské Ostravy a Přívozu Vladimír Bartusek. I on tvrdí, že vše tu probíhá v souladu se zákonem. "Vše je ohrazeno průhlednými bariérami. Možná, že by se mírně snížil hluk a opravovaná místa by vypadala lépe, kdyby se ohradila neprůhlednými ploty. Ovšem ty lidé zase často kradou, proto se nepoužívají," podotkl Bartusek.
Zatím bez stížností
Vedoucí oddělení komunální hygieny Krajské hygienické stanice v Ostravě Helena Beránková uvedla, že hygienici zatím nešetřili žádnou stížnost občanů na nadměrný hluk či prašnost v centru města v souvislosti s prováděnými rekonstrukcemi. Prašnost a hluk tu neměřili.
"Je to sporné. Dělníci sbíječky, bagry a kompresory používají legálně. Povolené denní hladiny hluku nepřekračují. Je možné, že na nějakou chvíli hluk limit překročí, pak je však zase klid a zákonu je dáno zadost," řekla Beránková.
Ze své praxe si však nepamatuje, že by stavební činnost jako taková, způsobila fyzickou újmu na zdraví. "Netrvá tak dlouho, aby škodila. Jde spíš o duševní zdraví. Lidé jsou ve stresu, rozčilují se a jsou naštvaní. Pak se některým může zvednout tlak, bolí je hlava a další," upřesnila Beránková.
To potvrdil i lékař Hugo Přibyl. "Nadměrný hluk způsobuje mnohým například poruchy spánku, lidé jsou podráždění. Degradace životního a pracovního prostředí škodlivými fyzikálními faktory, ke kterým patří právě hluk, záření, znečištění vzduchu, vody a další, ovlivňují z dvaceti procent celkový zdravotní stav člověka," uvedl Přibyl. Dodal, že nepříjemnosti spojené se stavebním ruchem snad lidem po jejich dokončení nahradí lepší prostředí a upravené okolí.
