Někteří propuštění strážníci usilovali o to, aby soud uznal výpověď za neplatnou a přikázal městské policii uhradit jim mzdu za výpovědní dobu. Tyto částky byly různé, ve většině případů se jednalo o několik desítek tisíc korun.
„Úterní pravomocné rozhodnutí soudu, které v plném rozsahu žalobu zamítlo, tak definitivně potvrzuje, že rozhodnutí ředitele MP Praha bylo správné, a zcela v souladu se zákonem. Zároveň lze konstatovat, že byl potvrzen zákonný postup ředitele MP Praha, který ve svém důsledku znamenal, že nebylo z veřejných prostředků neoprávněně vyplaceno cca 11 milionů korun,“ uvádí k rozhodnutí z minulého týdne tisková zpráva Městské policie Praha.
Zamítnutí nároku potvrdil redakci iDNES.cz právník Martin Matouš z advokátní kanceláře Josefa Kešnera, která některé z propuštěných strážníků zastupuje. „Soud uznal argument protistrany, že se jedná o překážku v práci na straně zaměstnance,“ uvedl Matouš. I když jde zatím o první rozhodnutí odvolacího soudu, které se týká jednoho strážníka, podle právníka je pravděpodobné, že bude mít vliv na ostatní dosud neukončené spory.
K Obvodnímu soudu pro Prahu 1 doputovalo nejméně 16 žalob bývalých strážníků. Soud nejprve v některých z těchto případů vydal takzvané platební rozkazy, městská policie ale podala odpor, a žaloby se tak musely projednat před soudem. Posléze byly některé z nich zamítnuty, u dalších soudci jednání odložili do doby, než o prvním odvolání rozhodne nadřízený soud. To se nyní stalo.
Soud rozhodl jinak než ministerstvo
Strážníci propuštění kvůli tomu, že do stanoveného termínu nesplnili maturitní zkoušku, dostali výpovědi na začátku ledna 2016. V únoru a březnu jim tudíž měla běžet výpovědní lhůta, ve které zaměstnanci běžně chodí do práce a dostávají mzdu. Jenže vedení městské policie určilo, že nesplněním maturity mají takzvanou překážku v práci na straně zaměstnance. Do práce proto již nechodili a ani nemohli, zároveň však už nedostali žádné peníze.
Se stejným problémem se potýkaly i obecní policie v jiných městech. Většinou zvolily jiný způsob, jak se se strážníky bez maturit po 1. lednu 2016 vypořádat. „Po dobu výpovědní lhůty pracovali jako asistenti městské policie, což je pozice, u které není požadavek na maturitu,“ uvedla již dříve například mluvčí plzeňské městské policie Jana Pužmanová (více o řešení v jiných městech zde).
V hlavním městě byl odliv strážníků kvůli chybějícímu vzdělání největší. „Celá kauza se týká více než stovky bývalých pražských strážníků, kteří během sedmiletého přechodného období nesplnili zákonem stanovenou povinnost (novela zákona z roku 2008) doplnit si předepsané středoškolské vzdělání, díky čemuž nemohli od 1. 1. 2016 vykonávat práci strážníka,“ uvádí tisková zpráva pražské městské policie. Osmdesát dva lidí dostalo výpověď v lednu 2016, další zhruba dvacítka musela odejít na podzim téhož roku (více zde).
K výpovědím se v minulosti vyjadřovalo také ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV). Podle jeho stanoviska by zaměstnavatel měl člověka bez požadovaného vzdělání přesunout na jinou práci. „Nemůže-li (nebo nechce-li) zaměstnavatel převést zaměstnance na jinou vhodnou práci, je nutné situaci posuzovat tak, že se jedná o překážku v práci na straně zaměstnavatele,“ uvedl ředitel odboru pracovněprávní legislativy MPSV Petr Hůrka. Názor ministerstva ale není pro soud závazný.
Podle mluvčí pražské městské policie Ireny Seifertové vedení strážníky průběžně upozorňovalo na nutnost mít maturitní zkoušku a těm, kteří si vzdělání doplňovali, vycházelo vstříc. Ředitel městské policie Eduard Šuster zdůraznil, že jako řádný hospodář nemůže vyplácet peníze lidem, kteří nevykonávají práci. „Zaměstnavatel nevytváří účelově pracovní místa,“ doplnil mluvčí městské policie Jan Čihák.
