Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Štrasburský soud nařídil Rusku vyplatit miliony za zmizelé Čečence

  17:10aktualizováno  17:10
Evropský soud pro lidská práva ve Štrasburku odsoudil Rusko v případě zmizení tří lidí v Čečensku a nařídil vyplatit jejich příbuzným v přepočtu miliony korun. Stalo se tak právě rok od chvíle, kdy Rusko v Čečensku ukončilo desetiletý "zvláštní bezpečnostní režim".
(ilustrační snímek)

(ilustrační snímek) | foto: Profimedia.cz

V zemi tehdy po letech skončila přísná bezpečnostní opatření, která Rusové zavedli během druhé čečenské války. Patřily k nim zákazy vycházení, zátarasy na silnicích, domovní prohlídky, ale i mírnější pravidla pro zatýkání.

Ruské bezpečnostní síly mohly bez vysvětlení přijít a odvést podezřelého neznámo kam k výslechu, což se stalo i dvěma mužům a jedné ženě, jejichž případy se dostaly před Evropský soud ve Štrasburku.

Ruští vojáci v maskovacích uniformách je podle AFP nezávisle na sobě odvlekli neznámo kam. Příbuzní potom už své blízké nikdy nespatřili a jakákoli snaha dopátrat se jejich osudu byla marná.

Rusové příbuzným vyplatí téměř pět milionů korun

Podle štrasburského soudu Rusko v případě tří zmizelých porušilo evropskou úmluvu o lidských právech, a to v bodech, které se týkají zákazu nelidského a ponižujícího zacházení a práva na řádný proces. Rusko nyní musí příbuzným zmizelých lidí vyplatit odškodnění ve výši 190 tisíc eur (asi 4,75 milionu korun).

Štrasburský soud je instituce Rady Evropy a Rusko je jejím členem, takže by výrok soudu mělo respektovat.

Není to poprvé, co se ve Štrasburku řešily rusko-čečenské konflikty. Soud už Moskvu odsoudil v řadě dalších případů, přičemž podle nevládní organizace na obranu lidských práv Human Rights Watch loni Rusko mnohdy rozsudky nerespektovalo, což vede k dalšímu násilí na severním Kavkazu.

Čečensko po rozpadu SSSR

První rusko-čečenská válka z let 1994 až 1996 trvala 21 měsíců a její účet byl hrozivý: sto tisíc mrtvých, z toho 5 500 ruských vojáků, a zničené Čečensko.

• Další střety v Čečensku začaly v roce 1999, kdy Kreml obvinil tamní ozbrojence z útoků v ruských městech. Formálním důvodem návratu Rusů do Čečenska byla série čečenských útoků v Dagestánu.

V druhé válce zahynulo podle různých zdrojů až 80 tisíc lidí, z toho
podle Moskvy přes pět tisíc ruských vojáků a více než 14 tisíc rebelů.

11. prosince 1994 - Začala první rusko-čečenská válka.

14. června 1995 - Čečenské komando vedené Šamilem Basajevem zajalo v ruském Buďonnovsku stovky rukojmích, vymohlo si zahájení mírových rozhovorů s Ruskem. Zahynulo 130 lidí.

12. května 1997 - Čečenský prezident Aslan Maschadov a ruský prezident Boris Jelcin podepsali v Kremlu mírovou smlouvu.

7. srpna 1999 - Ruská armáda zahájila v Dagestánu kvůli vpádu čečenských rebelů vojenskou operaci na severním Kavkaze. Kreml také tehdy obvinil čečenské ozbrojence z útoků v ruských městech, při nichž zemřelo přes 300 lidí. 1. října pak vpádem ruských jednotek do Čečenska začala druhá rusko-čečenská válka.

• 6. února 2000 - Úřadující ruský prezident Vladimir Putin prohlásil, že vojenská operace v Grozném skončila. V červnu pak v Čečensku zavedl přímou prezidentskou správu a jejím šéfem jmenoval nejvyššího čečenského muslimského duchovního Achmata Kadyrova.

27. listopadu 2005 - V Čečensku se konaly parlamentní volby, které vyhrála prokremelská strana Jednotné Rusko.

Noc z 9. na 10. července 2006 - Vůdce čečenských separatistů polní velitel Šamil Basajev byl zabit v Ingušsku.

27. března 2009 - Ruský prezident Dmitrij Medveděv vyzval k ukončení zvláštního bezpečnostního režimu v Čečensku, označovaného jako protiteroristická operace. Oficiálně skončila 16. dubna.

- 29. března 2010 - V moskevském metru zaútočily dvě sebevražedné atentátnice a k zodpovědnosti se přihlásil vůdce severokavzkazských rebelů Doku Umarov, podle nějž šlo o odplatu za "masakry, kterých se dopustila ruská tajná služba na chudých obyvatelích Čečenska a Ingušska". Při výbuších v Moskvě zemřelo 39 lidí. (viz článek o útoku v moskevském metru)

Zdroj: ČTK

Autor:






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Stoupenci Jarosława Kaczyńského si ve Varšavě připomínají leteckou tragédii u...
Polská vláda krotí soukromá média. Chce, aby psala v národním zájmu

Polská vláda se chystá zavést nová pravidla pro kontrolu mediálního trhu, která by některé zahraniční vlastníky mohla přimět k odchodu ze země. Omezení...  celý článek

Finští policisté útočníka, který v Turku pobodal deset lidí, postřelili do nohy...
V Turku vraždil nožem mladý Maročan, policie ho podezřívá z terorismu

Finská policie vyšetřuje páteční útok nožem v Turku jako teroristický čin. Hlavním podezřelým je 18letý Maročan. Policie zatkla při razii v noci na sobotu pět...  celý článek

Vzácný povětrnostní úkaz u pobřežního města Dalian v Číně
VIDEO: U Port Arthuru natočili vodní smršť, na moři tančila dvacet minut

Obyvatelé čínského města Ta-lien se v pátek brzy ráno mohli potěšit pohledem na vodní smršť. Pozoruhodný vodní jev vydržel nad mořem dlouhých dvacet minut a...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.