Wolfmeyer byl v roce 2000 odsouzen rakouským regionálním tribunálem ve Feldkirchu k šesti měsícům podmíněně za styk se dvěma mladíky mladšími 18 let.
Heterosexuální styk rakouský zákon umožňoval již čtrnáctiletým, což homosexuálové vnímali jako nespravedlivé. Případ dospěl až do Štrasburku. Evropský soud pro lidská práva rozhodl, že rozsudek je v rozporu s evropskou konvencí o lidských právech - zákon nesmí oprávněnost styku rozlišovat podle pohlaví.
V roce 2002 proto rakouský soud původní rozsudek zrušil spolu s paragrafem 209 trestního zákoníku, na jehož základě byl Wolfmeyer odsouzen. Poškozenému však odmítl uhradit soudní poplatky i náklady obhajoby. Ten proto kauzu znovu hnal až před Evropský soud pro lidská práva.
Rakouské soudy sice Wolfmeyerovi mezitím přiznaly 1840 eur (asi 56 tisíc korun) za náklady s obhajobou, evropský soud však měl jiný názor.
"Evropský soud pro lidská práva konstatoval, že Wolfmeyer musel absolvovat soudní proces a byl neoprávněně odsouzen. Za těchto okolností je nepochopitelné, proč byl po zrušení rozsudku ponechán bez jakéhokoli odškodnění a s nabídkou úhrady pouze malé části potřebných výdajů na obhajobu, protože to nepředstavuje náležité zadostiučinění," cituje agentura APA ze zdůvodnění rozsudku evropského soudu.
Evropští soudci přiřkli Wolfmeyerovi 10 tisíc eur odškodného a 18 tisíc za náklady na obhajobu, úhrnem tedy 28 tisíc eur (asi 850 tisíc korun).
Evropský soud pro lidská práva je institucí Rady Evropy. Jeho posláním je zajistit plnění závazků vyplývajících z úmluvy Rady Evropy o ochraně lidských práv a základních svobod, kauzami jiného charakteru se nezabývá.
Jeho rozhodnutí mají pouze morální váhu: nutí justici dané země, aby změnila rozsudek zhodnocený jako odporující úmluvě. Jako orgán však působí pro 44 zemí, které jsou členy Rady Evropy.