Soud rozhodl, že v případě skupiny Romů nebyla porušena evropská úmluva o lidských právech ani protokol k ní v článcích, které se týkají diskriminace a práva na vzdělání.
Případ se týkal osmnácti mladých Romů z Ostravska. V letech 1996 až 1999 byli umístěni do zvláštních škol. Jejich právní zástupci žádali přezkoumání tohoto rozhodnutí, poukazovaly na nevěrohodnost příslušných testů. Tvrdili také, že rodiče dětí nebyli dostatečně informováni o důsledcích svého souhlasu s tímto krokem.
Školský úřad v Ostravě žádost odmítl. Stížnost neakceptoval ani Ústavní soud, neprokázal faktickou diskriminaci mladých Romů.
Autoři stížnosti uváděli, že s romskými dětmi se v českých školách zachází jinak než s ostatními, že "z rasově neutrálního hlediska" nelze vysvětlit vysoký podíl romských dětí ve zvláštních školách a že diskriminaci Romů v České republice potvrzují i některé mezinárodní organizace.
Zástupce české vlády u soudu poukázal na to, že stěžovatelé nepodali žádný důkaz, že by k nim úřady přistupovaly s ohledem na jejich rasovou příslušnost.
Uvedl také, že zvláštní školy nikdy nebyly pojímány jako školy výlučně pro romské děti, a odmítl tvrzení, že by vláda nepodnikala kroky proti rasové nenávisti.
Romové jsou zklamaní
Berta Červeňáková z Ostravy, jejíž dcera přešla ze základní školy na zvláštní školu, v úterý pro ČTK řekla, že je rozsudkem zklamaná.
"Počítala jsem, že to dopadne úplně jinak. Žalobu jsem podávala proto, aby moje dcera mohla jednou v životě dostat nějaké lepší vzdělání," uvedla Červeňáková.
Dodala, že když podepsala přestup dcery na zvláštní školu, vůbec netušila, co to znamená, a že její dcera tak například nebude moci studovat maturitní obor.
Základní škola je prý o následcích přestupu neinformovala. "Připadá mi, že jsme byli zneužiti," podotkla Červeňáková.
Její sedmnáctiletá dcera teď opět navštěvuje klasickou základní školu, ale kvůli opakování ročníku a přestupům je teprve v osmé třídě.
"Známky sice nemá skvělé, ale vyhlídka je dobrá," uvedla Červeňáková s tím, že by dcera mohla nastoupit na střední školu.
Rozsudkem je zklamán také Kumar Vishwanathan, který se dlouhodobě věnuje práci s Romy a za své aktivity dostal i několik ocenění.
"Soud nechápe, že ty zvláštní školy nebyly zařízeny proto, aby podpořily a probudily schopnosti těchto dětí," uvedl Vishwanathan.
Štrasburský tribunál ve zdůvodnění rozsudku uvádí, že stížnost je založena na některých vážných argumentech a že bere v úvahu i znepokojení některých organizací nad přístupem k romským dětem v České republice. Prohlašuje ale, že není kompetentní posuzovat celkový sociální kontext, jen individuální stížnosti.
Soud se domnívá, že pravidla pro přijímání do zvláštních škol nemají rasový podklad a že vláda prokázala, že tyto školy nepřijímají jen romské děti. Uvádí, že rodiče dětí zůstali většinou pasivní, ale že pokud požádali o přeřazení dítěte do běžné základní školy, bylo jim vyhověno.
Celkově tedy tribunál nemá za to, že by české úřady postupovaly diskriminačně.
Stěžovatelé uváděli, že v Ostravě chodí do zvláštních škol 50,3 procenta všech romských dětí, zatímco z ostatních dětí jen 1,8 procenta. Ve zvláštních školách, které navštěvovali oni sami, prý romské děti představovaly 58 až 95 procent žáků.
Romům, o které v tomto případě šlo, je nyní mezi patnácti a jednadvaceti lety.
