Polský parlament před několika měsíci odhlasoval, že se při předvolebním klání nebudou smět na ulicích objevovat reklamy politických stran větší než dva metry čtvereční.
V rádiích a televizích se politici měli spokojit s bezplatným reklamním časem daným ze zákona, dodatečný čas si kupovat nesměli. Poslanci, kteří pro tyto změny hlasovali, tvrdili, že chtějí, aby politické strany spolu diskutovaly a aby se volební kampaň neomezovala na často nic neříkající reklamy.
Zákaz reklam a další změny, které polský volební zákon obsahoval, se nelíbil poslancům největší opoziční strany Právo a spravedlnost (PiS).
Zákon omezoval svobodu vyjadřování, vyřkl Ústavní soud
Arkadiusz Mularczyk z PiS minulý týden, kdy se Ústavní soud stížností této strany zabýval poprvé, řekl, že změny jsou součástí tendence k omezování práv opozičních stran. Odpůrci nového volebního zákona upozorňovali také na to, že členové vlády se těší většímu zájmu médií, a opozice je tak v nevýhodě.
Ústavní soud dal poslancům PiS za pravdu. "Zákaz placených volebních spotů a billboardů v případě politických stran omezuje svobodu vyjadřování názorů a rozšiřování informací, v případě voličů jde o omezení práva na získávání informací," řekl předseda ústavního soudu Andrzej Rzepliňski.
"Zvítězila demokracie," okomentoval rozsudek poslanec PiS Mariusz Kamiňski. Politolog Bartlomiej Biskup z Varšavské univerzity agentuře PAP řekl, že rozsudek je výhodný pro velké strany, které mají dost peněz.
Díky nim si mohou zaplatit reklamy v médiích. Jde hlavně o Občanskou platformu premiéra Donalda Tuska a Právo a spravedlnost. Polsko tak před blížícími se parlamentními volbami zaplaví reklamy s tvářemi a sliby politiků.
"Je to ostuda, že všechny peníze se vyplýtvají na billboardy a spoty. Taková agresivní, velkoformátová politická propaganda je spíš obtěžování než pomoc Polákům," komentoval rozsudek předseda vlády.
Poláci o novém složení parlamentu budou rozhodovat pravděpodobně 9. října. Prezident Bronislaw Komorowski musí ještě termín voleb oficiálně vyhlásit.
