Pokud jde o peníze, shodne se všech pět oslovených stran (ODS, ČSSD, KSČM, KDU-ČSL a Strana zelených) nejméně v jednom bodě: do škol je potřeba dostat i jiné, neveřejné zdroje.
Spolufinancovat by je měly firmy, kde s uplatní absolventi a se kterými budou školy spolupracovat v oblasti výzkumu. Ten by měl vůbec výrazně posílit i na mezinárodní úrovni.
Rivalové se shodnou také v názoru, že vysoké školství je stále podfinancované. Vládní ČSSD a lidovci k tomu neopomenou dodat, že se v posledních letech podíl školství na rozpočtu pravidelně zvyšoval.
Školné? To je otázka
V tom, jak chtějí sáhnout na peněženky studentů, už se ale strany značně rozcházejí. V preferencích zatím vedoucí ODS otevřeně mluví o možném zavedení školného.
"Předpokládáme, že by studenti mohli platit školné. Ale těch, kteří dnes na VŠ studují, se to netýká. Každý student, chudý i bohatý, by si mohl školné odložit," říká stínový ministr školství ODS Walter Bartoš. Tento systém podle něj už funguje v Británii nebo Austrálii.
V praxi by to znamenalo, že by školy se studenty uzavřely smlouvu. Když pak absolvent začne vydělávat, školné splatí. Ale jen v případě, že jeho plat bude vyšší než oficiální průměr v zemi. Ulehčit toto břímě by měly i další kompenzace (viz níže).
ČSSD ve volebním programu jasně říká: "Odmítáme snahy o zavádění školného ve veřejných školách či jakékoliv jiné formy poplatků souvisejících se studiem, která by vytvářela sociální bariéru v přístupu ke vzdělání."
Záporně se k placení za VŠ staví také komunisté. "Budeme požadovat zvýšení výdajů veřejných rozpočtů na vzdělávání minimálně na průměr zemí OECD, což by umožnilo zafinancování reformy vysokého školství při zachování bezplatnosti studia," napsal iDNES odborník KSČM na školství Milan Bičík.
Lidovci, kteří dosud tvořili koalici s ČSSD, o se zavedením školného počítají a shodnou se tak s možným budoucím partnerem ODS.
"U vysokých škol považujeme za únosnou výši školného do 10 tisíc korun za rok. Školné považujeme pouze za doplňkový zdroj, který by měl být z 50 % určen na plnění stipendijního fondu a zbývající část by měla být využita na zkvalitnění vybavenosti vysokých škol," píše se v jednom z programových dokumentů strany.
Stejně jako občanští demokraté počítá i KDU-ČSL s kompenzací školného úlevami.
Nejblíž k pětiprocentní hranici pro vstup do Sněmovny má podle posledních průzkumů ještě Strana zelených. Ta říká školnému na veřejných VŠ jednoznačné ne.
"Problém financování ani jiné podstatné problémy VŠ školné neřeší, ztíží přístup ke vzdělání pro nadané a pracovité studenty z rodin s nižšími příjmy," míní expert zelených David Bartůšek.
Budou i peníze pro studenty
Strany mají na druhé straně také různé plány, jak podpořit jednotlivé studenty.
Na případné školné prosazené ODS by měl navazovat systém přídavků. "Vedle příspěvku na studenta, který existuje a který přinejmenším nebude snížen, chceme pro studenty sociální stipendium," popisuje Bartoš.
Podle něj by se zřejmě týkalo studentů, kteří žijí v domácnostech s příjmem do 1,8násobku životního minima. Shodně s KDU-ČSL pak občanští demokraté uvažují o studijním spoření, které by fungovalo na podobné bázi jako spoření stavební - střadatelé by dostávali státní příspěvek.
Nedávné zavedení sociálních stipendií připomíná také první náměstek ministryně školství Václav Pícl z ČSSD. Ta chce dál podporovat také mobilitu studentů a jejich sociální zabezpečení.
Do tohoto terče míří také komunisté s návrhy na zvýšení sociálního zajištění studentů z nízkopříjmových rodin prostřednictvím stipendií, dotací, zvýhodněných půjček nebo možnosti přivydělávat si.
Lidovci budou z případné vládní pozice prosazovat rozšíření prospěchových stipendií a už zmíněné "studijní spoření".
Vysoké školy pro všechny?
Oslovení favorité voleb se zcela neshodnou také na tom, zda by měl růst počet studentů na VŠ nebo ne.
"Chceme otevřít vysoké školy většímu počtu lidí, to znamená tak, aby si každý vybral obor, o který má zájem, aby ho mohl studovat," říká stínový ministr Bartoš z ODS. Vadí mu, že zatím zůstává kolem dvou pětin uchazečů před branami univerzit.
"Bohatě strukturovanému terciálnímu sektoru s dostatečnou kapacitou", jak praví volební program, se nebrání ani ČSSD. Zároveň chce ale usilovat o postupný přechod od růstu počtu posluchačů k růstu kvality výuky.
Tento názor je také bližší KSČM. "Chceme přechod dosud extenzivního rozvoje vysokého školství na rozvoj intenzivní, tedy přednostně využít prostředky na zlepšení podmínek a vybavení škol," říká poslanec Bičík.
Lidovci chtějí podle Michaely Šojdrové rozšířit nabídku bakalářských studijních oborů. Velmi podobně formulují svůj program v tomto bodě i zelení a dlužno dodat, že i sociální demokraté.
Co slibují strany studentům
ODS- otevřít vysoké školy většímu počtu lidí
- minimálně zachovat, ale možná i zvýšit příspěvek na studenta
- zavést školné na veřejných VŠ, jehož splácení půjde odložit a bude záviset na budoucím výdělku
- sociální stipendium pro studenty do 1,8násobku životního minima
- studijní spoření podobné stavebnímu
ČSSD
- odmítá zavádění školného na veřejných VŠ
- chce strukturovaný terciální sektor s dostatečnou kapacitou
- podporuje vznik bakalářských oborů - přechod od zvyšování počtu studentů ke zvyšování kvality
- více peněz na vědecký výzkum na školách
- spolupráce s budoucími zaměstnavateli studentů
- využití výsledků výzkumu
KSČM
- zvýšení rozpočtových výdajů do vzdělávání aspoň na úroveň OECD, zachování bezplatnosti studia
- přechod od zvyšování počtu studentů ke zvyšování kvality výuky a vybavení škol
- podpora studentů z nízkopříjmových rodin
- právo absolventů VŠ na první zaměstnání
- podíl zaměstnavatelů absolventů VŠ na financování vysokoškolského vzdělávání
- lepší odměny a podmínky pro pedagogy, rozvoj mezinárodní spolupráce
KDU-ČSL
- více prostředků z rozpočtu pro VŠ a daňové výhody
- školné do 10 000 ročně na veřejných VŠ
- podpora vědy a mladých vědců, společná pracoviště škol a Akademie věd
- rozšířit nabídku bakalářských studijních programů
- prospěchová stipendia a studijní spoření podobné stavebnímu
Strana zelených
- co největší možnost ovlivnit chod věcí, které se studentů dotýkají
- přímá stipendia na ubytování do rukou studentů
- podpora bakalářských studijních programů
- důraz na vědu a výzkum na vysokých školách
- finance na VŠ také podle výsledků výzkumu, ne jen podle počtu studentů
- vícezdrojové financování vysokých škol, např. od firem
- nezavádět školné, protože problém s financemi nevyřeší a omezuje přístup pro méně majetné
