MF DNES přináší přehled pěti nejvýznamnějších, které chybějí v programu málokteré strany, ale s jejichž zavedením se nedá počítat:
1. Přímá volba prezidenta
Věčný volební slib. Kdo s ní zásadně nesouhlasí, bude si stranu těžko vybírat. Přímou volbu prezidenta najdete v programech všech stran, které mají šanci dostat se do Sněmovny – hotová věc, zdálo by se na první pohled.
Problém je v tom, že návrh jinými slovy znamená omezení pravomocí poslanců a senátorů, kteří volí prezidenta dnes, a přestože se na něm většina stran "shodovala" už před čtyřmi roky, nikdy neprošel. "Důležité je definovat volební systém a způsob volby. Například to, v kolika kolech se bude prezident volit a kolik kandidátů postupuje do druhého kola. Na tom se projednávání návrhů většinou zadrhlo," vysvětluje oficiální důvod místopředseda ODS Ivan Langer.
2. Konec anonymních akcií
Všechny strany chtějí omezit vliv firem, které mají takzvané akcie na doručitele, a tedy anonymní vlastníky. Jde o protikorupční opatření, které zabrání tomu, aby politici či úředníci takto skrývali majetek, který oficiálně nepřiznávají. Část poslanců už omezení anonymních akcií navrhovala v tomto volebním období.
ČSSD a komunisté by akcie na doručitele údajně zrušili rovnou, ODS a TOP 09 by anonymním firmám alespoň zapověděly přístup ke státním zakázkám.
Poslanci se však nikdy nedohodli. Možným vysvětlením může být i to, že problém anonymních akcií se ukázal zejména v politických kauzách, a opatření tak opět nepřímo směřuje i proti zákonodárcům.
3. Úřad pro všechny daně
Pokud by existoval jeden úřad, který by vybíral daně, zdravotní a sociální pojištění i clo, stát by ušetřil úředníky a lidé formuláře a nervy.
Sloučení daní pod "jednotné inkasní místo" chtějí obě nejsilnější strany. Zároveň však dodávají, že projekt je příliš "technicky i organizačně náročný", a tak se musí pár let počkat. Sloučení výběru daní připravovalo ministerstvo financí už v roce 2006. Proč se to protahuje?
"Daňaře" do vedení úřadů nominují opět strany. Nové opatření by znamenalo jejich propouštění.
4. Nový občanský zákoník
Přelomový kodex, který zasáhne do mnoha oblastí života, od dědění majetku přes odškodňování po nehodách až po nájem bytu. V programu ho mají opět ODS i ČSSD a ministerstvo spravedlnosti ho představilo v roce 2008. Podle jeho představ už měl platit letos, pak v roce 2012. Následně se odsouval a schválení zůstává stále v nedohlednu.
Právě proto, že je zákoník tak široký, chce jeho podobu ovlivnit příliš mnoho zájmových skupin, které logicky reprezentují i poslanci.
5. Rychlejší založení firmy
ODS slibuje, že založení firmy nebude trvat déle než týden. ČSSD ji trumfuje s třídenní lhůtou.
Tady však může být důvod protahování opačný – na rychlejší zakládání firem není tak velký a prvořadý tlak. Už dnes je výjimečně možné založit firmu za pár dní. Podnikatel Rostislav Senjuk upozorňuje, že daleko větší problém je složitá administrativa a neprůhlednost. "Je otázka, zdali je důležité, jestli to bude trvat tři nebo sedm dní," míní Senjuk. Návrhy na výraznější zjednodušení složité byrokracie však už tak ambiciózní nejsou.
Příběh přímé volby prezidentaO přímé volbě se začalo vážně mluvit před deseti lety. Dokud zastával úřad Václav Havel, nikoho to netrápilo. Ve volebním programu ji měla poprvé tehdejší Čtyřkoalice už v roce 2000. V roce 2004 rozeslal ministr vnitra Stanislav Gross koaličním kolegům návrh volebního zákoníku, který přímou volbu prezidenta obsahoval. O rok později se o volbě hlasovalo ve Sněmovně, ale neprošla. Před minulými volbami ji navrhovalo několik stran a přidala se i ODS. V lednu 2009 vláda ODS souhlasila s návrhem zákona, který do ústavy přidával větu, že "prezidenta volí lid", ani ten se však nepodařilo schválit. Nezávisle na tom pracovala na návrhu i ČSSD, ten zase odmítá kvůli detailům pravice. |
