Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Strany slibují hory doly, přímé volbě prezidenta ale určitě nevěřte

  9:47aktualizováno  9:47
Ač spolu strany tvrdě bojují, mají v programech věci, na nichž se všechny shodnou. A to dost zásadní, například přímou volbu prezidenta či nový občanský zákoník. To ale neznamená, že tyto věci po volbách kdokoli odhlasuje. Všechny tyto sliby totiž patří k evergreenům, které se objevují před volbami, ale málokdy po nich.

Prezident Václav Klaus. | foto: Michal KrumphanzlČTK

MF DNES přináší přehled pěti nejvýznamnějších, které chybějí v programu málokteré strany, ale s jejichž zavedením se nedá počítat:

1. Přímá volba prezidenta
Věčný volební slib. Kdo s ní zásadně nesouhlasí, bude si stranu těžko vybírat. Přímou volbu prezidenta najdete v programech všech stran, které mají šanci dostat se do Sněmovny – hotová věc, zdálo by se na první pohled.

Problém je v tom, že návrh jinými slovy znamená omezení pravomocí poslanců a senátorů, kteří volí prezidenta dnes, a přestože se na něm většina stran "shodovala" už před čtyřmi roky, nikdy neprošel. "Důležité je definovat volební systém a způsob volby. Například to, v kolika kolech se bude prezident volit a kolik kandidátů postupuje do druhého kola. Na tom se projednávání návrhů většinou zadrhlo," vysvětluje oficiální důvod místopředseda ODS Ivan Langer.

2. Konec anonymních akcií
Všechny strany chtějí omezit vliv firem, které mají takzvané akcie na doručitele, a tedy anonymní vlastníky. Jde o protikorupční opatření, které zabrání tomu, aby politici či úředníci takto skrývali majetek, který oficiálně nepřiznávají. Část poslanců už omezení anonymních akcií navrhovala v tomto volebním období.

ČSSD a komunisté by akcie na doručitele údajně zrušili rovnou, ODS a TOP 09 by anonymním firmám alespoň zapověděly přístup ke státním zakázkám.

Poslanci se však nikdy nedohodli. Možným vysvětlením může být i to, že problém anonymních akcií se ukázal zejména v politických kauzách, a opatření tak opět nepřímo směřuje i proti zákonodárcům.

3. Úřad pro všechny daně
Pokud by existoval jeden úřad, který by vybíral daně, zdravotní a sociální pojištění i clo, stát by ušetřil úředníky a lidé formuláře a nervy.

Sloučení daní pod "jednotné inkasní místo" chtějí obě nejsilnější strany. Zároveň však dodávají, že projekt je příliš "technicky i organizačně náročný", a tak se musí pár let počkat. Sloučení výběru daní připravovalo ministerstvo financí už v roce 2006. Proč se to protahuje?

"Daňaře" do vedení úřadů nominují opět strany. Nové opatření by znamenalo jejich propouštění.

4. Nový občanský zákoník
Přelomový kodex, který zasáhne do mnoha oblastí života, od dědění majetku přes odškodňování po nehodách až po nájem bytu. V programu ho mají opět ODS i ČSSD a ministerstvo spravedlnosti ho představilo v roce 2008. Podle jeho představ už měl platit letos, pak v roce 2012. Následně se odsouval a schválení zůstává stále v nedohlednu.

Právě proto, že je zákoník tak široký, chce jeho podobu ovlivnit příliš mnoho zájmových skupin, které logicky reprezentují i poslanci.

5. Rychlejší založení firmy
ODS slibuje, že založení firmy nebude trvat déle než týden. ČSSD ji trumfuje s třídenní lhůtou.

Tady však může být důvod protahování opačný – na rychlejší zakládání firem není tak velký a prvořadý tlak. Už dnes je výjimečně možné založit firmu za pár dní. Podnikatel Rostislav Senjuk upozorňuje, že daleko větší problém je složitá administrativa a neprůhlednost. "Je otázka, zdali je důležité, jestli to bude trvat tři nebo sedm dní," míní Senjuk. Návrhy na výraznější zjednodušení složité byrokracie však už tak ambiciózní nejsou.

Příběh přímé volby prezidenta

O přímé volbě se začalo vážně mluvit před deseti lety. Dokud zastával úřad Václav Havel, nikoho to netrápilo. Ve volebním programu ji měla poprvé tehdejší Čtyřkoalice už v roce 2000.

V roce 2004 rozeslal ministr vnitra Stanislav Gross koaličním kolegům návrh volebního zákoníku, který přímou volbu prezidenta obsahoval. O rok později se o volbě hlasovalo ve Sněmovně, ale neprošla.

Před minulými volbami ji navrhovalo několik stran a přidala se i ODS. V lednu 2009 vláda ODS souhlasila s návrhem zákona, který do ústavy přidával větu, že "prezidenta volí lid", ani ten se však nepodařilo schválit. Nezávisle na tom pracovala na návrhu i ČSSD, ten zase odmítá kvůli detailům pravice.







Hlavní zprávy

Další z rubriky

(Ilustrační snímek)
Muž načerno oplotil městský pozemek a přeťal pěšinu, lidé protestují marně

Loni v létě si Jiří Marák při stavbě domu v prostějovské místní části Domamyslice postavil také plot u přilehlého Čechovického náhonu. Oplocení vybudoval na...  celý článek

O slyšení před komisí se přihlásil bývalý šéf fotbalu Miroslav Pelta (22. srpna...
Pelikán zbavil žalobce Zemana mlčenlivosti, před komisí mluvil i Pelta

Ministr spravedlnosti Robert Pelikán zbavil mlčenlivosti nejvyššího státního zástupce Pavla Zemana. Rozhodl se k tomu po úterním jednání s poslaneckou komisí,...  celý článek

Kolem poloviny studentů na školách ve městě Drammen má jiný mateřský jazyk než...
Učitelé mají smůlu. Víc než miliarda z kariérního řádu půjde na inkluzi

Velká část peněz určených na neschválený kariérní řád, konkrétně více než miliarda korun, poputuje nakonec příští rok na inkluzi. V úterý o tom podle zjištění...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.