Při poslední volbě prezidenta vybírali mezi Václavem Klausem a Janem Švejnarem poslanci. Politici nyní intenzivně jednají o přímé volbě prezidenta. Zda projde, není zdaleka jisté.

Při poslední volbě prezidenta vybírali mezi Václavem Klausem a Janem Švejnarem poslanci. Politici nyní intenzivně jednají o přímé volbě prezidenta. Zda projde, není zdaleka jisté. | foto: René Volfík, ČTK

Strany se přou, zda má prezident sám vybírat vedení centrální banky

  • 112
Při jednání o zavedení přímé volby prezidenta strany rozděluje, zda má být omezeno právo hlavy státu jmenovat členy vedení České národní banky. Pro ČSSD je to jedna ze tří podmínek, ODS je proti. "Projednávat návrh, který by mohl být vykládán jako omezení nezávislosti ČNB, by bylo nezodpovědné," řekl premiér Petr Nečas po schůzce šéfů stran.

Ve Sněmovně se v úterý po poledni sešli šéfové lídři sněmovních i senátních klubů všech stran. A shodli se, že budou dál jednat o třech podmínkách ČSSD, které se týkají postavení hlavy státu - jmenování členů vedení ČNB, udělování milostí a imunity prezidenta.

Poslanec VV Vít Bárta během jednání Poslanecké sněmovny (1. listopadu 2011)

Největším problémem je zatím omezení prezidenta při jmenování členů vedení centrální banky - otevřené zůstává to, zda strany podpoří kontrasignaci této pravomoci Senátem či vládou. Po schůzce to iDNES.cz řekl šéf poslanců VV Vít Bárta, a pak to veřejně potvrdil i Nečas. Strany chtějí v jednání pokračovat, až ČSSD oficiálně předloží všechny tři pozměňovací návrhy.

Premiér odmítá omezit jmenování vedení ČNB

"Připustit debatu, kdy by změna způsobu jmenování mohla být vykládána jako cesta k politizaci výběru členů bankovní rady a ohrožení nezávislosti ČNB, bych považoval za výraz krajní nezodpovědnosti."

"Budeme dál jednat," řekl předseda TOP 09 Karel Schwarzenberg. Dokud není dohodnuto vše, není podle něj dohodnuto nic. Podle Bárty se strany nejvíce přiblížily k dohodě ohledně omezení imunity prezidenta jen na dobu výkonu mandátu. "V tomto bodě všechny strany souhlasí s ČSSD, která načte pozměňovací návrh," sdělil iDNES.cz po jednání Bárta.

Blízko k dohodě je podle něj i v tom, že by měl být prezident omezen v právu na abolici - tedy ukončení trestního stíhání před jeho ukončením. Potvrdil to i premiér a předseda ODS Nečas. Omezení abolicí není podle něj věcí, které by mohlo zavedení přímé volby prezidenta zabránit.

Před jednáním byl ale Nečas mnohem menší optimista. "Pokud se dnes nedohodneme, tak to byla pouze hra pro občany," říkal před schůzkou Nečas. "My všechny tyto tři naše pozměňovací návrhy předložíme," uvedl šéf ČSSD Bohuslav Sobotka.

Vláda předložila přímou volbu bez změny pravomocí

Nečasova vláda návrh na změnu ústavy se zavedením přímé volby prezidenta předložila, v koaliční smlouvě si to vynutily především TOP 09 a VV. Významná část ODS v minulosti pro přímou volbu nebyla a i nyní zůstává postoj některých špiček strany k této možnosti chladný.

Předseda ČSSD Bohuslav Sobotka (vpravo) vyzval ministra financí Miroslava

"Sociální demokracie je jediná strana strana, která prosazuje přímou volbu prezidenta už od roku 1992," řekl předseda ČSSD Bohuslav Sobotka. Sociální demokracie, která má nyní většinu v Senátu, vrší podmínky, za nichž by podle ní prezidenta mohli volit sami občané.

Ještě před jednáním zástupců všech strany Nečas podmínky opoziční sociální demokracie komentoval slovy, že přímou volbu prezidenta nejvíce brzdí strany, které měly "přímé volby plná ústa". On sám v minulosti nepatřil k jejím stoupencům.

Pokud přímá volba projde, sebrala by senátorům jednu z mála pravomocí, které horní komora parlamentu má. Strany o přímé volbě mluví už velmi dlouho, ale zatím nikdy se domluvit nedokázaly.

Klaus: Volba nemá být jen v rukou prezidenta

"Sám jsem si vždycky jako ekonom, jako ministerský předseda, předseda Poslanecké sněmovny myslel, že je naprostý nesmysl, aby právo volby členů bankovní rady bylo výhradně v rukou prezidenta. Považoval jsem za ironii dějin, že jsem tuto výsadu dostal jako dáreček nakonec já."

Na dnešní výroky politiků je tak třeba pohlížet s velkou skepsí - strany by při zavedení přímé volby vůbec neměly jistotu, že se na Hrad nedostane někdo, kdo by si počínal ještě svébytněji než současný prezident Václav Klaus. Natož někdo, kdo zatím s politikou nemá nic společného, ale občané by sesbírali dost podpisů, aby mohl kandidovat - třeba některý populární zpěvák nebo sportovec.

Shodnout se musí obě komory parlamentu

Prosazení přímé volby komplikuje, že se na změně ústavy ve stejném znění musí domluvit obě komory parlamenty. Předseda Senátu Milan Štěch z ČSSD už proto dříve vyzval šéfku Sněmovny Miroslavu Němcovou z ODS, aby se uskutečnilo jednání zástupců obou parlamentních komor. To svolal Nečas na úterý, tedy na den, kdy začíná prosincová schůze Sněmovny, kde mají poslanci hlasovat o vládním návrhu změny ústavy.

Podle vládního návrhu by lidé prezidenta volili podobně jako senátory ve dvou kolech. Kandidáta by ale kromě 20 poslanců či 10 senátorů mohlo navrhnout i 50 tisíc občanů, kteří by sesbírali podpisy pod petici.

Mandát prezidenta Václava Klause vyprší v prvním čtvrtletí roku 2013. Jediná TOP 09 zatím jasně řekla, že bude na Hrad navrhovat svého předsedu Karla Schwarzenberga, ať se bude prezident volit jakkoli. (o nominaci Schwarzenberga najdete více zde)

V ODS shání podporu pro svou kandidaturu místopředseda Senátu Přemysl Sobotka, zvažuje ji i Němcová a ODS zatím nerozhodla, jak vybere svého kandidáta. Sociální demokracie, v níž proti sobě ve straně stojí dvě stejně silná křídla vedená Sobotkou a prvním místopředsedou Michalem Haškem, se na kandidátovi zatím neshodla. Kandidáta nevybraly ani Věci veřejné. Šéf jejich poslanců Vít Bárta iDNES.cz dříve řekl, že by se mu jako kandidát líbil ekonom Jan Švejnar. (více zde)


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Nejlepší videa na Revue