Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Volební bojiště DPH: úlevu slibují ČSSD, Babišovo ANO i KSČM

  10:30aktualizováno  11:06
V předvolebním boji vytáhly strany téma výše daně z přidané hodnoty, o níž bojovala vláda Petra Nečase po celou dobu své existence. Snížení DPH výslovně slibují strana ANO Andreje Babiše i komunisté, sociální demokraté zase přišli s tím, že by se na léky vůbec DPH nemusela vztahovat, což by je zlevnilo.
V předvolebním boji vytáhly strany téma výše daně z přidané hodnoty, o níž bojovala vláda Petra Nečase po celou dobu své existence. (Ilustrační snímek)

V předvolebním boji vytáhly strany téma výše daně z přidané hodnoty, o níž bojovala vláda Petra Nečase po celou dobu své existence. (Ilustrační snímek) | foto: Jiří Benák, iDNES.cz

V předvolebním boji nejde jen o to, kdo zemi zaplaví billboardy a nabídne více známých a věrohodných tváří, ale zcela prozaicky - o voličovu peněženku.

"Nebudeme zvyšovat daně firmám, živnostníkům a občanům. Naopak. Naším cílem bude opětovné snížení základní sazby DPH na 10 procent hlavně u potravin. U léků, knih a tisku budeme prosazovat sazbu DPH ve výši 5 procent. Pomůžeme tím lidem, firmám, českému průmyslu, nastartování ekonomiky a dosáhneme snížení nezaměstnanosti," slibuje voličům strana ANO, kterou založil a vede podnikatel Andrej Babiš.

V současnosti je výše DPH 15 a 21 procent. Obě sazby stouply za Nečasovy vlády. Nižší sazba, v níž jsou například potraviny, léky, vodné, stočné, městská doprava, knihy či noviny a časopisy, stoupla nejprve z 10 na 14 procent od roku 2012 a letos na 15 procent. Zároveň od ledna 2013 stoupla základní sazba DPH z 20 na 21 procent a zároveň byly do základní sazby přeřazeny dětské pleny.

ČSSD i komunisté: Nulovou DPH na léky

Na snížení DPH ve svém volební programu lákají i komunisté. "Požadujeme postupný návrat k sazbám před rokem 2007 (tj. 5 a 19 %). Jednání s EU o zavedení nulové sazby DPH na léky,“ napsala KSČM do programu pro říjnové předčasné volby.

A sociální demokraté schválili 10 + 1 předvolebních slibů, v nichž píší: "Zlevníme léky snížením daně z přidané hodnoty." Předseda ČSSD a kandidát strany na premiéra Bohuslav Sobotka v rozhovoru pro iDNES.cz obhajoval nápad, že by léky nebyly daní zatíženy vůbec, tak jak to navrhují i komunisté.

"Pokud jde o snížení DPH, pokud bychom léky zařadili do nulové DPH, místo patnáctiprocentní daně, která léky prodražuje, tak by výpadek pro veřejné rozpočty byl zhruba 4 miliardy korun, protože by se také snížily náklady zdravotních pojišťoven, které hradí nákupy léků," uvedl Sobotka (rozhovor s ním najdete zde). Státní rozpočet by si to podle něj mohl dovolit, stejně jako zrušení poplatků ve zdravotnictví, protože věří, že by jeho vláda dokázala zvýšit výběr daní.

Lidovci sice ještě program pro předčasné volby neukázali, ale jejich předseda Pavel Bělobrádek už také snížení DPH podpořil. "Nejsme příznivci zvyšování daní, naopak si myslíme, že by republice pomohlo, kdyby se na některé položky DPH snížila," řekl iDNES.cz Bělobrádek.

Kalousek: Slibovat snižování DPH je čirý populismus

Podle bývalého ministra financí Miroslava Kalouska z TOP 09, který zvýšení DPH prosadil, se už s touto daní nemá dál hýbat. "Slibovat snižování DPH je čirý populismus. Nikdo není schopen garantovat, že se snížení DPH také stejným poměrem promítne do cen. Co by si zasloužilo snížit, jsou odvody, které zdražují pracovní místa," řekl iDNES.cz první místopředseda TOP 09 Kalousek.

Boj o výši DPH byl vedle církevních restitucí jedním z témat, které nejvíce zaměstnávaly předchozí pravostředovou vládu ODS a TOP 09 doplněnou nejprve Věcmi veřejnými, pak stranou LIDEM, která se od VV odštěpila.

Zatímco vláda řešila, zda mají být dál dvě sazby DPH či pouze jedna, jednotná, sociální demokraté neúspěšně navrhovali, aby knihy, noviny a pomůcky pro zdravotně postižené měly výjimku ve výši 10 procent, v Senátu k tomu ještě tehdejší senátor Tomáš Töpfer prosadil vstupenky na kulturu, ale Sněmovna návrh na daňovou výjimku odmítla (více zde).

Spory o zvyšování daní v ODS vedly pak i k odchodu Petra Tluchoře, Marka Šnajdra a Ivana Fuksy ze Sněmovny. ODS se s nimi dokázala domluvit na tom, aby neblokovali zvyšování daní a vzdali se mandátu. Právě okolnosti jejich odchodu ze Sněmovny, kdy později dostali vlivné funkce ve státních firmách, a aféra kolem zneužití vojenské tajné služby Nečasovou nejbližší spolupracovnicí Janou Nagyovou, letos v červnu vedly k zatčení Nagyové i trojice bývalých poslanců ODS. Nakonec se ale exposlanci ODS dostali na svobodu, protože se na jejich počínání podle Nejvyššího soudu vztahovala imunita.







Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.