Tento příspěvek musí zaplatit podle volebního zákona každá strana v každém kraji, v němž chce kandidovat.
Soudce Evžen Sedlecký svůj rozsudek zdůvodnil tím, že podle názoru Ústavního soudu z roku 2000 je volební kauce v rozporu s ústavou i Listinou základních práv a svobod.
"Takové rozhodnutí je exces," řekl Vojtěch Šimíček z Právnické fakulty Masarykovy univerzity. "Než je zákon zrušen, je platný a účinný. Pokud soud zjistí, že je v rozporu s ústavním zákonem, řízení přeruší a předloží Ústavnímu soudu. Jiný postup by byl anarchií."
V ústavě se rovněž píše: "Dojde-li soud k závěru, že zákon, jehož má být při řešení věci použito, je v rozporu s ústavním zákonem, předloží věc Ústavnímu soudu."
Šimíček podotkl, že Ústavní soud skutečně řešil před dvěma lety problém kaucí, ale bylo to v určitém kontextu. Při posledních volbách byla kauce v každém kraji 200 tisíc, což malé strany označovaly za diskriminaci. Ústavní soud jim dal tehdy za pravdu.
Předseda strany Akce za zrušení Senátu František Pillmann řekl, že ho rozhodnutí soudů překvapilo. Očekává, že ostatní soudy předají jeho žalobu Ústavnímu soudu. Akce za zrušení Senátu totiž zaplatila poplatek jen v Plzeňském kraji a v ostatních krajích se o možnosti kandidovat ve volbách soudí.
Kauce: soudy rozhodují rozporně
Zatímco soudy v Českých Budějovicích, Ostravě a Brně rozhodly, že strana může kandidovat ve volbách i bez zaplacení 15 tisíc, soudy v Libereckém, Ústeckém, Středočeském, Královéhradeckém a Pardubickém kraji naopak vynesly rozsudek, že straně nemohou být vytištěny volební lístky.
Jak je možný takový rozpor? Volební zákon si soudy vykládají rozdílně. Navíc je tu ještě verdikt Ústavního soudu z roku 2000, podle něhož byly tehdejší volební kauce ve výši 200 tisíc pro každý kraj v rozporu s ústavou a Listinou základních práv a svobod.
Právě na toto rozhodnutí se odvolal například soudce krajského soudu v Českých Budějovicích a v Ostravě. "Rozhodli jsme stejně jako kolegové z jihočeského soudu," řekla soudkyně Eliška Cihlářová. Ve prospěch Akce za zrušení Senátu rozhodl i brněnský krajský soud.
"Nepopíráme povinnost zaplatit volební příspěvek. Ale říkáme, že nevážeme přípustnost kandidatury na potvrzení o zaplacení volebního příspěvku," řekl soudce Jan Šanca.
Na druhé straně se však jeho senát nezabýval otázkou, kdo by tedy měl zaplacení příspěvku vlastně vyžadovat: "To jsme neřešili. My jsem řešili, zda zaregistrovat, či ne," řekl.
Jiný názor má třeba ústecký soud: Kdo nezaplatí, nemůže do voleb.
Paradox je, že rozhodnutí všech soudů zůstanou platné, protože proti nim není odvolání.
