Parvíz Mušaraf vzkázal opozičním stranám, aby se "neuchylovaly k protestům", pokud pro ně výsledky voleb nebudou příznivé. Zároveň zopakoval, že pondělní hlasování bude zaručeně svobodné a férové.
"Neměli by žít v iluzi, že po volbách přivedou lidi do ulic. Nic takového nebude dovoleno," podotkl prezident na adresu oponentů. "Za současného stavu terorismu a extremismu nebude akceptován žádný rozruch, anarchie či chaos," prohlásil ve státní televizi.
Pákistánci vyrazí k urnám v pondělí. Budou vybírat poslance do celonárodního parlamentu i těch místních. Volby se měly původně konat už 8. ledna, ale úřady je posunuly po vraždě někdejší dvojnásobné premiérky a Mušarafovy oponentky Bénazír Bhuttové.
Ta zemřela 27. prosince po atentátu na předvolební shromáždění ve městě Rávalpindí. Její Pákistánská lidová strana (PPP) byla favoritem voleb. A tak to zůstalo. Podle lednového šetření amerického International Republican Institute jí hodlá dát hlas více než polovina Pákistánců, další necelá čtvrtina bude volit dalšího Mušarafova oponenta, rovněž bývalého předsedu vlády Naváze Šarífa. - více zde
Bez Mušarafa se vrátíme k demokracii
Pokud PPP opravdu vyhraje, bude chtít Parvíze Mušarafa sesadit. Prohlásil to člen jejího vedení Bábar Avan, podle něhož se Pákistán bez současného prezidenta vrátí na cestu k demokracii. "Ve volbách zvítězíme, pokud nebudou ve velkém rozsahu zfalšovány," prohlásil také Avan.
"Víme, že Mušaraf chce volby zfalšovat," tvrdí Sádik Farúk z Šarífovy Pákistánské muslimské ligy. "Pokud to udělá, naše pouliční protesty ho přinutí odstoupit," dodal.
Parvíz Mušaraf byl loni v říjnu znovuzvolen prezidentem. Právě to ale přivedlo zemi do nejhorší krize za poslední léta. Opozice totiž napadla u nejvyššího soudu oprávněnost jeho kandidatury: Mušaraf se o křeslo ucházel z pozice vrchního velitele armády, což je v rozporu s ústavou.
Prezident ale neponechal nic náhodě. Jen tři dny předtím, než měl soud o stížnostech opozice rozhodnout, vyhlásil výjimečný stav, umlčel nezávislá média a soudce rozehnal. Nahradil je sobě loajálními, což přineslo kýžený výsledek. Šestého listopadu tribunál opoziční žaloby odmítl a potvrdil oprávněnost Mušarafovy kandidatury.
Prezident se následně vzdal armádního postu a funkce se ujal jako civilní lídr. Nicméně vyhlášením výjimečného stavu si udělal "vroubek" u Západu. Jakožto klíčový spojenec USA v boji proti teroru byl najednou mohutně kritizován za nedemokratičnost svého počínání.
Výjimečný stav skončil v prosinci, v lednu pak Parvíz Mušaraf podnikl několikadenní turné po Evropě. S jediným poselstvím: jen já jsem zárukou demokracie v Pákistánu. Naše volby budou stoprocentně svobodné a spravedlivé. - více zde
Teď jeho vyhlídky nejsou dvakrát nadějné. Pákistánská muslimská liga Kaide Azam, která ho podporuje, vychází z předvolebních průzkumů s jen asi čřtrnáctiprocentní podporou. Mušaraf přitom potřebuje v parlamentu získat dostatek křesel, aby opozici zabránil ve svém odvolání.
