Strana spojené pravice – SSP

  • 8
Jedním z důvodů, proč pravicové strany (nepovažujeme-li ODS náhodou za pravicovou stranu) nejsou schopné zaujmout pravicové voliče, je jejich roztříštěnost. Téměř každý pokus o spojení pravicových stran jejich roztříštěnost jenom zvětšuje. Vznikne nová „spojená“ strana a zůstanou i zbytky bývalých stran jako samostatné strany.

Pominou-li se další okolnosti, větší sloučení stran pravice též v budoucnu spolehlivě zabrání vzájemná „láska“ členů a funkcionářů těchto stran. Pravděpodobnost, že za tohoto stavu, do nich  přijdou zástupy nových členů, kteří současný tristní stav změní, se velmi silně blíží k nule.

Považovat současný volební zisk „jedna a kousek“ procenta u aktuálně nejsilnější čistě pravicové strany za mimořádný úspěch, je hodně velký optimizmus, i když v podmínkách za kterých tato strana působí, se o určitém úspěchu mluvit může. Pokud se ale bude dařit nepřátelům této strany přesvědčovat veřejnost, že se jedná o stranu extrémistů, je pro ní pravděpodobnost dosažení 5-ti procentní hranice velmi malá.

Současný příklon voličů k „nezávislým“ stranám je zoufalou snahou mnoha z nich dát svůj pravicový hlas tam, kde je alespoň nějaká naděje. Protože tyto „nezávislé“ strany nemohou být,vzhledem k jejich „nezávislosti“, ideově jiné než zcela rozbředlé, čeká jejich voliče jenom další zklamání, často následně spojené  s rezignací. 

Jako nejlepší z možných řešení tohoto stavu zdá se být založení nové, pouze volební  (to je inovace proti návrhům slučovat strany) strany, zde pracovně nazvané SSP.SSP vznikne na základě smlouvy uzavřené zúčastněnými pravicovými stranami a dalšími politickými subjekty. Nadále bude samostatná, bude se ale chovat podle zásad uzavřené smlouvy.

 Nejedná se o žádné zcela převratné řešení. Úspěšné může být ale pouze tehdy, když budou dodrženy minimálně tyto zásady.

- Veřejnost bude pravdivě a poctivě informována o tom, že se v případě SSP nejedná o nový „slepenec“ určený k brzké záhubě, ale o účelové spojení všech pravicových hlasů tak, aby ve volbách žádný nepropadl. A to ani tehdy, když bude dán malé pravicové straně.

- Uzavřená smlouva určí nepřekročitelné ideové hranice pro jednotlivé strany, účastníky smlouvy. Tyto hranice nesmějí být překročeny jak ve stanovách, tak v programových prohlášeních jednotlivých stran. Personální pohled bude moci býti uplatněn pouze u špičkových funkcionářů stran smlouvy a navržených kandidátů na kandidátky v případech, kdy je prokázaná závažná nezákonná činnost dotyčného, nebo jeho špinavé propojení s minulým režimem,překračující smlouvou „povolené maximum“.

- Na kandidátkách SSP nebude kandidovat žádný člen SSP, ale pouze kandidáti delegovaní stranami smlouvy. Účelem je co nejvíce ztížit případné mocenské  manipulace se SSP. Ze stejného důvodu bude mít SSP velmi nízký počet členů.

- Jednotlivé strany – účastníci smlouvy, budou nadále mezi sebou soutěžit o přízeň voličů. Úspěšnost v teto soutěži, bude pro každou ze stran smlouvy vyjadřovat volební zisk  preferenčních hlasů jí delegovaných  kandidátů. SSP i jednotlivé strany, účastníci smlouvy, budou proto žádat voliče o udělování preferenčních hlasů  kandidátům na kandidátkách SSP. Všechny strany budou též silně veřejně deklarovat svoji vůli spolupracovat mezi sebou, minimálně v hranicích uzavřené smlouvy, i po eventuálním volebním úspěchu.

- Předchozí úspěšnost jednotlivých stran v získávání volebních hlasů (preferenčních volebních hlasů), bude podle přijatých pravidel ohodnocena koeficientem. Tento koeficient bude klíčovým pro stanovení počtu kandidátů jednotlivých stran na kandidátce SSP.

- Stanovování pořadí na kandidátce bude probíhat náhodným výběrem tak, aby strany s vyšším koeficientem úspěšnosti měli patřičně vyšší pravděpodobnost úspěšného výběru.

- Obdobným způsobem bude postupováno i při výběru lídra kandidátky.

- Bude určena výše minimálního koeficientu přidělovaného stranám nemajícím v minulosti měřitelný volební úspěch.

- Pomocí výše uvedeného koeficientu budou na jednotlivé strany rozdělovány náklady i výnosy z činnosti SSP.
 
Pokud se podaří uvést v činnost SSP podle uvedených zásad, lze předpokládat výrazné oživení té části pravicového politického spektra, která se činnosti SSP účastní. Dojde totiž nejenom k přílivu voličů, kteří konečně najdou reálnou alternativu k pseudopravicové ODS, ale i k přílivu financí pro činnost těchto pravicových stran.
Naopak, pravicové strany, které se tohoto projektu nezúčastní, mohou s velkou pravděpodobností očekávat, že je bude veřejnost vnímat jako extrémní a též neschopné spolupráce.

Velmi reálné nebezpečí pro projekt SSP hrozí zejména ze dvou stran. Vládnoucí strany a z nich zejména ODS si uvědomí, že vzniká voličsky velmi přitažlivý subjekt a podniknou vše, čeho jsou schopny, aby ho zlikvidovali. Druhá hrozba je stejně vážná, i když je z velké části eliminovaná ustanovením o minimálním počtu členů SSP. Spočívá v osobnostních vlastnostech (sebestřednosti a nesnášenlivosti) některých současných čelných představitelů pravicových stran, v jejich heslu „ když nejsem JÁ první, tak nikdo“.

Projekt SSP je novým projektem na naší politické scéně. Je prvním projektem, který se snaží zajistit stejně výhodné podmínky všem účastníkům. Podmínky, kdy postavení každého účastníka projektu určuje pouze jeho obliba u voličů, jeho schopnost a ochota pracovat.

Tento projekt zachovává možnost vzájemně soutěžit o hlasy voličů u všech jeho účastníků. Nejenom, že zachovává různorodost pravice, ale výrazně ji podporuje a považuje za přínosnou. Zároveň ale podporuje i  jeji dlouhodobou postupnou integraci.

I pro tyto snahy by se měl nad ním  čtenář alespoň chviličku zamyslet.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Nejlepší videa na Revue