Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Strana odpůrce islámu v nizozemských eurovolbách nečekaně posílila

  8:37aktualizováno  5. června 10:17
Sedmnáct procent Nizozemců dalo v eurovolbách své hlasy protiimigrantské Straně pro svobodu (PVV), kterou vede kontroverzní politik Geert Wilders. Vyplývá to z průběžných výsledků po sečtení téměř všech okrsků.

Protiimigrantská Strana pro svobodu kontroverzního politika Geerta Wilderse (vlevo) ve volbách do Evropského parlamentu v Nizozemsku získala téměř 17 procent hlasů. | foto: Reuters

Wilders, který se proslavil jako tvůrce protiislámského filmu Fitna (Rozvrat), tak pro svojí stranu nepochybně získal čtyři europoslanecká křesla z celkových 25, které má Nizozemsko přiděleno.

Velký zisk PVV je překvapením. Politologové posílení strany čekali, ale ne tak výrazné. První odhady straně přisuzovaly 15,3 procenta hlasů. PVV se proto může cítit vítězem voleb, přestože se 16,9 procenta skončila druhá.

První místo obsadila křesťanskodemokratická CDA premiéra Jana Petera Balkenendeho s 20 procenty. Sice také získala čtyři europoslanecká křesla, ale znamená to pro ni ve srovnání s předchozími volbami v roce 2004 více než čtyřprocentní ztrátu a propad o tři křesla.

Oficiální výsledky bude možné zveřejnit až v neděli večer. Nizozemci jsou v Evropské unii výjimkou, protože zveřejňují předběžné výsledky ještě před uzavřením všech volebních místností v EU. To se sice nelíbí Evropské komisi, podle níž takový postup není legální, ale Nizozemci trvají na svém.

Kontroverzní filmař

"Moji voliči říkají, že v PVV je nejméně jeden člověk, který říká to, co si myslí miliony lidí. A to je přesně to, co dělám já," řekl agentuře AFP krátce po zveřejnění odhadů Wilders.

Pětačtyřicetiletý poslanec nizozemského parlamentu je za hranicemi Nizozemska známý především svými potížemi kolem kontroverzního filmu Fitna.

Před nedávnem ho totiž začala stíhat policie kvůli údajnému podněcování k násilí a k diskriminaci. Snímek, jehož pokračování Wilders chystá na příští rok, navíc po svém zveřejnění vyvolal sérii demonstrací v muslimském světě.

Oproti předpokladům k volebním urnám přišel poměrně vysoký počet voličů. Podle odhadu institutu Synovate, který zveřejnila veřejnoprávní televize NOS a prováděla na základě průzkumů u volebních místností, se voleb do Evropského parlamentu zúčastnilo zhruba 41 procent registrovaných voličů.

Británie: hraje se o labouristickou vládu

V Británii budou volby klíčovým ukazatelem vyhlídek oslabené labouristické vlády. Britové hlasují ve stínu skandálu kolem pochybných poslaneckých výdajů, který vyvolal v době hluboké ekonomické krize pobouření voličů.

Podle průzkumů na aféru doplácejí především vládní labouristé. Zdá se, že naopak získají malé strany, které se v britské parlamentní politice neprosadily - Strana zelených, protievropská Strana nezávislosti Spojeného království (UKIP) a xenofobní Britská národní strana. Očekává se, že premiér Gordon Brown možná už v pátek oznámí rozsáhlé přesuny ve vládě.

Evropská témata v předvolební kampani velkou roli nehrála. Zatímco UKIP požaduje odchod Británie z EU, jedinou jasně proevropskou stranou jsou opoziční liberální demokraté.

Konzervativci vyvolali značnou pozornost záměrem odejít z největší poslanecké frakce v EP a založit vlastní euroskeptický klub s českou ODS a polskou stranou Právo a spravedlnost. Stejně tak nechali otevřenou otázku, jak naloží s Lisabonskou smlouvou, až se stanou vládní stranou.

V Británii je v sázce 72 křesel v EP, v Nizozemsku 25. Evropské volby pokračují v pátek v Irsku a v České republice, kde se budou konat i v sobotu. Slováci budou hlasovat také v sobotu. Volby skončí v neděli, kdy se v 22:00 SELČ začnou zveřejňovat jejich výsledky.

Autoři: ,






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Donald Trump a jeho nejbližší spolupracovníci na snímku z 28. ledna 2017....
Chaos v Bílém domě. Z Trumpova původního týmu zbyl jediný muž

Konec Steva Bannona ve funkci hlavního poradce Donalda Trumpa opět ukázal, že udržet si místo v Bílém domě není jen tak. Americký prezident se během necelých...  celý článek

Americký válečný křižník Indianapolis, který 30. července 1945 potopila...
Američané objevili vrak křižníku Indianapolis, který převážel atomovku

V Tichém oceánu byl nalezen vrak amerického křižníku Indianapolis, který 30. července 1945 potopila japonská ponorka. Šlo o poslední větší válečnou loď...  celý článek

Soud poslal brazilského magnáta Marcelo Odebrechta na 19 let do vězení....
Brazilský magnát si ochočil celý kontinent, uplácel prezidenty i guerillu

Před více než rokem soud poslal brazilského magnáta Marcelo Odebrechta na 19 let do vězení. Vyšetřování největšího korupčního skandálu Jižní Ameriky však stále...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.