V Československu byly následky výbuchu jaderné elektrárny v Černobylu minimální. Vyplývá to z nově zveřejněných vědeckých studií.
Přitom nescházelo mnoho a na katastrofu jsme mohli doplatit daleko citelněji. Tragédie ozářených lidí i přírody, která se odehrála na Ukrajině, v Bělorusku a části Ruska, se Čechům vyhnula jen shodou příznivých okolností.
Veřejnost se to vůbec poprvé jednoznačně dozvěděla až ve středu od lékařů, fyziků a historiků na Akademii věd. Akademici tak připomněli dvacetileté výročí selhání reaktoru jaderné elektrárny - 26. dubna 1986.
"Měli jsme to říkat hlasitěji a dříve. Ty studie jsou už totiž hotové," připouští šéfka Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Dana Drábová.
Předseda Akademie věd Václav Pačes připomněl téměř zločinné jednání představitelů tehdejšího režimu. Ačkoliv bylo už prvního května jasné, že se něco stalo, politici nechali klidně lidi vyjít do ulic na povinnou prvomájovou oslavu.
Radioaktivní byly i houby
"Dobře se pamatuji, že tehdy odpoledne pršelo. Což znamenalo, že s deštěm k zemi padá i radioaktivita," vzpomíná Pačes. S několika kolegy proto sebrali listí, trávu a houby a zjistili, že mají po destrukci černobylského reaktoru zvýšenou radioaktivitu.
"Muselo se mlčet. Takové chování politiků bylo velmi nezodpovědné," říká akademik.
Radioaktivitou silně zamořené mraky se Československu s přispěním příznivých meteorologických podmínek nakonec vyhnuly. Drábová to považuje za štěstí. Například Skandinávie doplatila na Černobyl mnohem hůře.
Slabší radioaktivitě, kterou bylo Česko zasaženo, nahrála i větší vzdálenost. Poločas rozpadu nebezpečných radioaktivních látek je totiž poměrně rychlý - od několika hodin do několika dnů.
Třebaže Češi nebyli zasaženi radioaktivním spadem, který by jim poškodil zdraví, má černobylská havárie na svědomí desítky a možná i stovky životů.
Právě proto, že komunisté uvalili v prvních dnech na vše, co se týkalo Černobylu, informační embargo, lidí se zmocňovala panika a stres. Citelně například vzrostl počet interrupcí. Těhotné maminky se totiž podle profesora Vladislava Klenera obávaly, že porodí postižené dítě, takže raději požádaly o interrupci.
Zůstává tu cesium
Radioaktivní spad o sobě dává v Česku vědět i dnes. I když ani před dvaceti lety nedosahovalo jeho záření zdraví škodlivých hodnot.
Radiologové totiž připomínají, že zejména lesní plody v sobě dodnes uchovávají stopové prvky radioaktivního cesia. To se totiž špatně vstřebává do hlubších půdních vrstev a vrstva spadaného jehličí s listím tomu ještě nahrává.
"Lidé se ale nemusí obávat. Přirozenou radioaktivitou jsou totiž ozařováni mnohem více," vysvětluje Drábová.
