Loiseau k nim patřil od roku 1991 - tehdy přiznal známý kulinářský průvodce Michelin jeho restauraci Cote d'Or třetí hvězdičku, jakou má v celé Francii jen osmnáct dalších podniků.
Loiseau a jeho podnik na severu Burgundska byli známi řadou specialit, například žabími stehýnky na česnekovém pyré a na petrželové šťávě. Proslulost si získal tím, jak tradiční místní kuchyni, kde se tak často používá máslo nebo tučná šlehačka, přizpůsobil moderní době a její touze po "lehčí" stravě.
Kritici to oceňovali. A to až do té míry, že osmělený Loiseau dal akcie svého podniku na burzu - jako jediný ve Francii. Úspěšný kuchař dělal vše, aby se udržel na výsluní - i s pomocí televize, díky níž se stal ve své zemi velmi známým člověkem.
Není divu, že podle jeho manželky Dominique to byl "skutečný rekord", když byli spolu se třemi dětmi loni v létě celé čtyři dny na dovolené. Zimní dovolenou už Loiseau zrušil. Musel se přece zlepšovat...
Snažil se - ale chuti kritiků už nestačil vyhovět. "Dnes napíšeme, co každý více méně ví: že jeho kuchyně není zrovna oslňující," uvádí nejnovější GaultMillieu, po Michelinovi druhý nejznámější průvodce po nejlepších restauracích země.
Kritiku doprovodil GaultMillieu i činem: snížil své ocenění Loiseuaovy kuchyně z 19 na 17 bodů. V tisku se navíc objevily zprávy, že i Michelin váhá, zda má Loiseauovi ponechat třetí hvězdičku. To musela být těžká rána pro muže, který krátce před smrtí řekl: "Náruživě toužím vyhrávat. Vždycky jsem chtěl být první."
"Dnes můžeme říci, že ho GaultMillieu zabil," nechal se slyšet Paul Bocuse, jedna z největších hvězd francouzské kuchyně, když přišla zpráva o Loiseauově sebevraždě. A po celé Francii se zvedly nespokojené hlasy, kritizující tyranii průvodců, na nichž často závisí bytí a nebytí lepších podniků.
"Řemeslo šéfkuchaře je jediné, kde vás posuzují každý rok. Je tu obrovský tlak médií. Loiseau to nezvládl a to ho zabilo," prohlásil Laurent Pourcel, šéf tříhvězdičkového Jardin de Sens v Montpellier.
