Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Stovky lidí uctily výročí 17. listopadu

  19:51aktualizováno  19:51
Kyticí žlutých růží se v sobotní podvečer připojil na Národní třídě k oslavám 17. listopadu prezident Václav Havel. Přidal se tak k mnoha dalším, kteří na místo symbolizující pád komunistické moci v roce 1989 po celý den přinášeli květiny a svíčky. Havel obklopený policisty v civilu a shlukem lidí, chvíli mlčky postál. Sledovaly ho přitom televizní kamery, nevelký prostor zahřátý teplem stovek svíček navíc ozařovaly blesky fotoreportérů.

Po několika málo minutách, provázen potleskem lidí, odešel prezident s nejbližšími spolupracovníky pod dohledem ochranky k připraveným autům. Na Národní třídě, kde komunistické bezpečnostní síly před 12 lety tvrdě potlačily studentskou demonstraci, po celou dobu nerušeně pokračoval běžný ruch. Přítomnost hlavy státu tak zaznamenali jen ti, kdo na Václava Havla čekali, a ti, kteří náhodou byli nejblíže.

U pamětní desky 17. listopadu 1989 na Národní třídě si připomínali Den boje za svobodu a demokracii stovky lidí. O tom, co znamená 17. listopad pro Českou republiku vyprávějí rodiče svým dětem i zahraničním turistům, kteří se u desky zastaví.

"Svoboda se těžko získává a lehce ztrácí," komentoval hlavní smysl vzpomínkových akcí šéf vládní ČSSD Vladimír Špidla, který přišel k pamětní desce položit květiny.

Své věnce a svíčky přinesli také předsedové stran Čtyřkoalice, kteří se na Národní třídu vydali od pomníku svatého Václava na Václavském náměstí. Také pro ně prý je 17. listopad připomenutím demokratických ideálů.

"Byl to konec diktatury," konstatoval mladík, který si na události roku 1989 vzhledem k věku nemůže pamatovat. Byl jedním z desítek lidí, kteří se svíčkami přišli zavzpomínat na události před dvanácti lety.

V kasárnách v Praze-Ruzyni, kde bylo v období nacistické okupace popraveno 262 členů odboje, si výročí připomněl také ministr obrany Jaroslav Tvrdík.

"Je třeba hlasitě sdělit celému světu, že nebylo a nebude teroru, který by byl s to zlomit český národ," prohlásil Tvrdík.

Podle pamětníka událostí z roku 1939 Jakuba Čermína symbolizuje 17. listopad také návrat ke slušnosti a poctivé práci. Před 62 lety nacisté v protektorátu Čechy a Morava přistoupili k represi po projevech nesouhlasu především od vysokoškolských studentů.

Bez soudu popravili devět funkcionářů studentského hnutí, 1260 studentů bylo odvlečeno do koncentračního tábora Sachsenhausen a české vysoké školy se na několik let zavřely.

"Je to dvojí výročí - tragické i optimistické," prohlásil šéf dolní komory Parlamentu, který před Hlávkovou akademií spolu s Jakubem Čermínem z Českého svazu bojovníků za svobodu vzpomínal na události, během nichž studenti ukázali, že stojí za demokratickými ideály.

Za tragický považuje listopad roku 1939, za optimistický pak 17. listopad 1989, který odstartoval sametovou revoluci. Studentské demonstrace za nacistické okupace v roce 1939 a během vlády komunistů považuje Klaus za symbol boje o demokracii, který trval celé minulé století. Zdůraznil, že vzhledem k událostem 11. září tento boj rozhodně neskončil.

Výročí si připomněli i Slováci
Zapálením svíčky a setkáním s občany Košic před budovou Státní vědecké knihovny, kde se před 12 lety scházeli obyvatelé metropole východního Slovenska během revolučních listopadových událostí, si 17. listopad připomněl i předseda slovenské vlády Mikuláš Dzurinda.

Premiér ještě během setkání s novináři odmítl výhrady jednoho z tribunů revoluce Jána Budaje, že ani jeho vláda nevyužila šanci skoncovat s postkomunismem a vyrovnat se s minulostí. Naopak poukázal na významné změny, které se podařilo kabinetu pod jeho vedením dosáhnout za posledních tři roky, včetně přijetí Slovenska do OECD.

"Jsme na dosah členství v Severoatlantické alianci ale také v Evropské unii a ačkoli situace v zemi není ideální, je mnohem lepší než před několika málo lety," prohlásil Dzurinda. Premiér také prohlásil , že je spokojen s vývojem na Slovensku po listopadu 1989. Připustil však, že "pro ty, co si mysleli, že situace se zlepší bez jejich přičinění, může být vývoj za posledních 12 let jistým zklamáním."

Předseda Poslanecké sněmovny Václav Klaus si výročí 17. listopadu připomněl u Hlávkovy akademie pod pamětní deskou Janu Opletalovi. (17. listopadu 2001)

Předseda Poslanecké sněmovny Václav Klaus si výročí 17. listopadu připomněl u Hlávkovy akademie položením věnce k pamětní desce Janu Opletalovi. (17. listopadu 2001)

Bývalý studentský aktivista a člen parlamentní komise k vyšetření událostí ze 17. listopadu 1989 Václav Bartuška u památníku na pražské Národní třídě

Prezident Václav Havel položil 17. listopadu kytici růží k pamětní desce na Národní třídě v Praze.

Prezident Václav Havel zapaluje svíčku u pamětní desky na Národní třídě.

Stovky občanů si u památníku na pražské Národní třídě připomněly 12.výročí sametové revoluce.

Také na pražském Václavském náměstí se uskutečnilo shromáždění u příležitosti 12. výročí sametové revoluce.

Stovky občanů si u památníku na pražské Národní třídě připomněly 12.výročí sametové revoluce.

Stovky občanů si u památníku na pražské Národní třídě připomněly 12.výročí sametové revoluce.

Stovky občanů si u památníku na pražské Národní třídě připomněly 12.výročí sametové revoluce.

Prezident Václav Havel položil k pamětní desce na Národní třídě kytici růží a zapálil svíčku.

Prezident Václav Havel položil k pamětní desce na Národní třídě kytici růží a zapálil svíčku.

Autoři: ,






Hlavní zprávy

Další z rubriky

O první ročník festivalu Tattoo Grand Prix na brněnském výstavišti byl...
Nejlepší tatéři se sjeli do Brna. Na výstavišti pokreslili desítky lidí

První ročník festivalu Tattoo Grand Prix odstartoval v sobotu na brněnském výstavišti. Kromě nejúspěšnějších tuzemských tatérů dorazili umělci z okolních zemí,...  celý článek

Ivan Bartoš ve volebním štábu Pirátů v Praze. (21. října 2017)
U Pirátů začal mejdan. Připadám si jako Steve Jobs, vtipkoval Bartoš

Pirátská strana si před volbami dala podle řady lidí nereálný cíl překonat ve volbách hranici deseti procent. To, že se jí to nakonec podařilo, vzbudilo v...  celý článek

Hejtman Kraje Vysočina Jiří Běhounek, nestraník kandidující za ČSSD, sice...
Lékař Běhounek měl dosud patent na vítězství, teď prohrál s Piráty i SPD

Vysočinský hejtman Jiří Běhounek měl dosud v kraji patent na vítězství ve „velkých“ volbách. Jako lídr ČSSD vyhrál tento nestraník troje krajské volby v řadě a...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.