Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Němcova nechal zabít velitel prokyjevského praporu, tvrdí policie

  17:39aktualizováno  22:36
Ruští vyšetřovatelé se v případu Borise Němcova zaměřili na Ukrajinu. Podle nich si smrt politika mohl objednat muž, který je v Rusku podezřelý z přípravy atentátu na prezidenta Vladimíra Putina a nyní bojuje proti separatistům na frontě v Donbasu.

Pětapadesátiletý Němcov byl zavražděn nedaleko sídla ruského prezidenta (27. února 2015). | foto: Reuters

Údajným inspirátorem Němcovovy vraždy je podle ruského listu Komsomolskaja pravda Čečenec Adam Osmajev, který byl údajně jedním z organizátorů atentátu na prezidenta Vladimira Putina v roce 2012. Osmajevův údajný spolupachatel Ilja Pjanzin byl v září 2013 odsouzen v Moskvě k deseti letům vězení.

Fotogalerie

„Osmajev nedosáhl na Putina, a tak si vybral jiný, dostupnější cíl,“ napsala Komsomolskaja pravda. „Cílem vraždy bylo znectít Rusko, postavit ho do nepříznivého světla a dosáhnout toho, aby Putin vypadal v očích světové veřejnosti jako ztělesnění pekla,“ konstatoval list.

Příprava údajného atentátu na Putina byla odhalena v okamžiku, kdy v lednu 2012 v pronajatém bytě v ukrajinském přístavním městě Oděse náhodně vybuchla improvizovaná bomba a v troskách zahynul jeden z atentátníků. Pjanzin byl se zraněním hospitalizován. Jeho údajný komplic Osmajev uprchl, než se ho podařilo vypátrat a zatknout (více čtěte zde).

Na Ukrajině pak čekal několik měsíců na vydání do Ruska, což pozdržela jeho žaloba ke štrasburskému soudu. Po loňském svržení proruského režimu prezidenta Viktora Janukovyče se Osmajev dostal na svobodu a zapojil se do boje proti proruským povstalcům.

Vražda Němcova

Podle zpráv z února se údajně stal novým velitelem čečenského praporu bojujícího na Donbasu. Prapor nese jméno čečenského vůdce Džochara Dudajeva, který padl před dvaceti lety v boji proti ruské armádě v první čečenské válce.

Mučení při výslechu

Pětapadesátiletý Němcov byl zastřelen v pátek 27. února, když se svou přítelkyní kráčel po mostu nedaleko Kremlu. Ruská policie posléze zatkla pětici Čečenců a oznámila, že k vraždě se doznal Zaur Dadajev, bývalý příslušník čečenského policejního pluku. Spolupachatel vraždy Beslan Šavanov údajně spáchal sebevraždu při zatýkání.

Dadajev své doznání v úterý odpoledne odvolal a uvedl, že k němu byl donucen. Představitel kremelské rady pro lidská práva Andrej Babuškin prohlásil, že Dadajev byl při výslechu zřejmě mučen (více čtěte zde).

Na mučení ze strany vyšetřovatelů si Dadajev znovu stěžoval v sobotu. Ruským novinářům to v Moskvě řekla Jelena Masjuková, členka prezidentské rady pro lidská práva, která ho navštívila v káznici Lefortovo.

Dadajev při návštěvě Masjukové řekl, že byl tři dny držen ve sklepení s pytlem na hlavě a s rukama připevněnýma pouty k topení. Při výslechu prý dostával elektrické šoky, má silné bolesti nohou. Vězeňská služba údajně jeho stížnostem nevěnovala pozornost.

I přesto, že Dadajev své doznání odvolal, vyšetřovatelé podle listu Komsomolskaja pravda nadále věří, že spoušť nepochybně stiskl a všichni další zatčení jsou do případu zapleteny. Policie ale prý nemá pochyb o tom, že šlo o vraždu na objednávku, která měla zdiskreditovat ruské vedení.

Vyšetřovatelé minulý týden uváděli, že Dadajev Němcova zabil kvůli jeho protimuslimským výrokům a podpoře zavražděných karikaturistů z Charlie Hebdo. Opozice však islamistickému motivu nevěří a obává se, že skuteční strůjci nejhorší politické vraždy v novodobých dějinách Ruska nikdy nebudou dopadeni. 

Ruská policie dopadla pětici podezřelých mužů 8. března:

Autoři: ,


Témata: Rusko, Boris Němcov




Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.