Dobroši byl kdysi jeden z nejhledanějších evropských drogových bossů. Právě z Prahy v 90. letech řídil svůj drogový byznys, zaměřený převážně na skandinávské země.
"Dobroši v roce 2005 po svém propuštění z norské věznice pobyl pár týdnů v Praze. Ve městě dodnes žije jeho česká manželka a dvě děti," potvrdil šéf protidrogové centrály Jiří Komorous.
Jeho tým tohoto muže v roce 1999 u pražského hotelu Hilton zatkl a vydal norským úřadům. Tam po něm usilovně pátrali od roku 1996, kdy utekl z tamějšího vězení.
Na Dobrošiho zřejmě opět narazili norští vyšetřovatelé, když minulý týden vyšetřovali kontakty čtyř právě zadržených lidí podezřelých z terorismu - v čele s devětadvacetiletým Pákistáncem s norským pasem Arfanem Qadeerem Bhattim.
Kontakty s drogovým bossem
Bhattiho skupina zřejmě spáchala útok na synagogu Mozaika v norském hlavním městě předminulou neděli. Střelba ze samopalu nikoho nezranila, ale policie poté sdělila, že Bhattiho už od léta odposlouchávala a že chtěl se svými komplici spáchat další atentáty na izraelskou a americkou ambasádu. Spřádal i sny o vraždě izraelské ambasadorky v Norsku Miriam Šomratové.
"Dobroši měl kontakty s jedním z lidí, kteří jsou u nás zatčeni v souvislosti s údajně plánovanými útoky na židovské cíle v Norsku," řekl Gunnar Hultgreen, novinář norského deníku Dagbladet, který se zabývá terorismem a kriminalitou.
"Mluvil jsem o tom se svými zdroji u policie a tajných služeb," doplnil. Bhattiho, který byl v Norsku už sedmkrát trestán za násilné činy a je znám jako radikální islamista, policie sledovala od června. Tehdy byl krátce zadržen v německém Kielu kvůli podezření, že se chystá spáchat teroristický útok během fotbalového šampionátu. V jeho autě se našly manuály ke zbraním. Hned po svém propuštění však Bhatti z Berlína odletěl přes Maďarsko do kosovské Prištiny, kde se s Dobrošim sešel.
Tajné služby o stopě mlčí
MF DNES se během pondělí snažila oslovit norskou tajnou službu s otázkou, jestli a jaký konkrétně útok chtěl Bhatti s Dobrošiho pomocí spáchat v Praze. Dobroši by pro to mohl mít motiv pomsty, neboť tu byl zatčen, Bhattimu se naopak mohlo zamlouvat, že v Praze pobývá mnoho amerických a židovských turistů. Tiskový mluvčí tajné služby však žádost o rozhovor odmítl.
Podobně neúspěšní byli i v norském deníku Aftenposten, který jako první v Norsku napsal o velkých bezpečnostních opatřeních v Praze. "Norská policie o svém možném varování Praze zdejší média nijak neinformovala," řekl šéfredaktor Aftenpostenu Frank Gander. "Náš redaktor se dnes činitelů tajné služby ptal, jestli opravdu kontaktovali české úřady. Nechtěli to vyloučit ani potvrdit."
Dobroši má za sebou hodně dobrodružnou minulost. Ve Skandinávii si odpykával do loňského propuštění zbytek čtrnáctiletého trestu, který dostal v roce 1993 za obchod s heroinem a předchozí útěk z vězení.
V roce 1996 podplatil vězeňského dozorce, který mu obstaral mobil a pak ho pomohl v dodávce se špinavým prádlem propašovat ven. Na útěku se podrobil Dobroši plastické operaci v Chorvatsku, aby si změnil vzhled.
Princ Dobroši
Stál v čele jedné z nejsilnějších kosovsko-albánských mafií, která kontrolovala takzvanou severní větev balkánské cesty. Po ní se transportovaly drogy přes Českou republiku do skandinávských zemí. Mezinárodně hledaného zločince zatkli v roce 1993 v Norsku, o rok později jej v Oslu odsoudili ke 14 letům vězení. Po třech letech však uprchl.V únoru 1999 zatkli Prince Dobrošiho v Praze a putoval zpět do vězení v Norsku.
Loni jej Norové propustili z vězení a od té doby se pohybuje po Evropě. V loňském roce pobýval i v Praze.