To, že reaktor vysadil, označil naopak za důkaz nejvyspělejší bezpečnostní techniky. Při vší úctě k jeho nelehkému povolání to není pravda. Je to stoprocentní výbuch. Temelín totiž prošel zázračnou proměnou. Z hory betonu se proměnil v něco mnohem éteričtějšího - v zamotaný mezinárodní problém. Každá vada má v tomto převtělení sílu výbuchu.
Jako americké pumy pozice Talibanu ničí tento výbuch zákopy obránců dohody na rakouské straně. Posiluje šiky těch, kteří touží, aby do Evropy kráčela Česká republika o Temelín lehčí.
Před několika týdny byli naši vyjednavači nuceni přistoupit na to, že k elektrárně přistavíme další bezpečnostní systémy. Podle Miloše Zemana budou stát stovky milionů korun, nezávislé odhady hovoří o mnohem vyšší částce. Odpor proti Temelínu probudil v Rakousku k životu podivuhodné spřeženectví - ultraleví Zelení se v tomto bodě shodnou s ultrapravými Svobodnými Jörga Haidera.
Fyzici a inženýři budou opakovat: Závady na tak složitém zařízení jsou běžné. Mluví však o betonovém Temelínu, nikoli o tom chimérickém. Všichni odpůrci elektrárny mohou nyní říci: Kdykoliv zvýšíte výkon, stroj se vám zasekne.
Jakou záruku spolehlivosti máme? Prý že nejaderné zařízení, ale proč by měl být reaktor spolehlivější než turbína? My se bojíme o život! Diplomacie České republiky je v těžké pozici: vzdát nyní Temelín, to by byla nesnesitelná porážka. Rakouská vláda však může donekonečna tvrdit, že má sice dobrou vůli, ale musí se sklonit před většinovým míněním lidu.
Přes optimistická očekávání visí naše brzké členství v unii na nitce. Ta se přetrhne, pověsíme-li na ni nefunkční reaktor. Co mohou politici dělat? Bohužel téměř nic. Řeči o nepatrné závadě na nejaderném zařízení nemohou ani Zelené, ani Svobodné přesvědčit. Ministrům nezbývá než se modlit, aby se to příště zase neporouchalo. Jak ukazuje historie Temelína, vyslyšeni nebudou. Pokaždé se to zatím porouchalo.
