Šéf NATO Jens Stoltenberg hovoří v Praze s americkými vojáky, kteří se...

Šéf NATO Jens Stoltenberg hovoří v Praze s americkými vojáky, kteří se zúčastnili tzv. Dunajské jízdy. | foto: AP

Řešíme příčiny uprchlické krize, přímá reakce je na EU, řekl šéf NATO

  • 56
Severoatlantická aliance se v tuto chvíli soustředí na příčiny nynější uprchlické krize, přímá reakce je pak v kompetenci Evropské unie, prohlásil generální tajemník NATO Jens Stoltenberg. Ten je v Česku na dvoudenní návštěvě.

„Uprchlická krize je něčím, co má na nás všechny hluboký dopad. Je to velká lidská tragédie a vyžaduje souhrnnou reakci od celého mezinárodního společenství,“ uvedl Stoltenberg. Všichni spojenci z NATO podle jeho slov přispívají různými způsoby k řešení krize.

Požadavky, že by Aliance měla vojensky působit na vnější hranici Evropy, aby zabránila přílivu uprchlíků, odmítl s tím, že přímá reakce je záležitostí Evropské unie.

„NATO jako organizace se zabývá příčinami této krize přímo v těch zemích, kde vzniká. Dlouhodobě je jediným řešením podpora zemí jako Irák, Afghánistán a dalších, vytvářet tam prostředí, aby se země s naší pomocí samy stabilizovaly. Na to se soustředíme,“ dodal Stoltenberg.

Ten do Česka přijel poprvé v roli šéfa Severoatlantické aliance. S premiérem Bohuslavem Sobotkou jednal o celém spektru bezpečnostních otázek, včetně uprchlické krize.

„Je potřeba ale rozlišovat roli, jakou má NATO a jakou roli musí hrát Evropská unie. A regulace migračních toků není úkolem Aliance,“ řekl po schůzce Sobotka.

Generální tajemník NATO

Je z titulu své funkce předsedou Severoatlantické rady, tedy nejvyššího orgánu Aliance, a odpovídá za její řízení. Pomáhá dosahovat konsensu mezi členskými zeměmi a je zároveň hlavním mluvčím Aliance. Zároveň je nejvýše postaveným civilistou v NATO, reprezentuje Alianci navenek.

Nemá skutečnou rozhodovací pravomoc, v případě neshod může sloužit jako prostředník. I když nezastupuje konkrétní zemi, má v diplomacii status „hlavy státu“, což mu otevírá všechny státnické dveře, a umožňuje mu tak lepší výkon této funkce.

Ruské síly v Sýrii jsou znepokojující

S českým premiérem Stoltenberg jednal mimo jiné o Akčním plánu připravenosti NATO, který byl přijat loni na summitu ve Walesu v reakci na ruskou anexi Krymu i o situaci na Ukrajině nebo v Sýrii.

„Jsem znepokojen zprávami o zvýšené ruské vojenské přítomnosti v Sýrii a nevím jestli to přispívá k řešení konfliktu,“ reagoval Stoltenberg v Praze na zprávy o tom, že Řecko jako člen Aliance povolilo Rusku přelety svým vzdušným prostorem do Sýrie. Přelety ruských letounů naopak zamítlo Bulharsko. Moskva ve středu potvrdila, že v Sýrii působí ruští vojenští experti. „Je to národní odpovědnost,“ dodal Stoltenberg.

Na adresu Moskvy poznamenal, že je stále „asertivnější“ a připomněl, že se Rusko loni nelegálně zmocnilo Krymu. Zároveň však podle svých slov vítá obnovené úsilí na dodržování příměří na východě Ukrajiny. „Doposud to vypadá tak, že je dodržováno víc, než v dříve. Ukrajina ale zůstává stále velice křehká a je důležité, aby se všechny strany konfliktu stáhly za kontaktní linii,“ konstatoval.

Premiér Sobotka slyšel chválu

Před samotným bilaterálním jednáním se generální tajemník společně s předsedou vlády setkal s vojáky amerického konvoje ve vojenských kasárnách v Praze-Ruzyni.

Dalšími tématy rozhovorů s českými představiteli byly výdaje na obranu nebo příspěvek Česka do Sil velmi rychlé reakce NATO.

K roli Česka mezi spojenci premiér Sobotka uvedl, že například kromě českých stíhačů, kteří nedávno střežili vzdušný prostor Islandu, by se měli čeští vojáci zapojit právě do jednotek „superrychlého nasazení“ NATO. Ty mají být schopné přispěchat ohrožené členské zemi v řádu hodin.

Česko se loni zavázalo, že v horizontu pěti let zvýší výdaje na obranu na 1,4 procenta HDP. Standardem v NATO jsou však 2 procenta, i když této hranice v posledních letech dosahuje jen hrstka spojenců osmadvacítky.

„Chtěl bych vás pochválit za výrazný pokrok, že jste se dokázali vypořádat s krizí, ekonomika roste a růst patří k nejvyšším v Evropě, nezaměstnanost klesá a to umožňuje zvyšovat investice do obrany,“ řekl Stoltenberg. Chválu slyšel premiér Sobotka i na adresu armády jako takové.

Premiér už v úterý avizoval, že ho bude také zajímat Stoltenbergův názor na bezpečnostní situaci na východě Evropy nebo na Blízkém východě a v severní Africe. „Právě zhoršení bezpečnostní situace v Sýrii a Libyi vedlo k tomu velkému problému, se kterým se dnes potýkáme v rámci migrační vlny,“ předeslal.

Babiš vyzval k námořní operaci NATO

Jednání se mají kromě premiéra účastnil také ministr financí Andrej Babiš (ANO), místopředseda vlády pro vědu, výzkum a inovace Pavel Bělobrádek (KDU-ČSL), ministr obrany Martin Stropnický (ANO) a šéf diplomacie Lubomír Zaorálek (ČSSD).

Vicepremiér Andrej Babiš ještě před příjezdem Stoltenberga do Česka vyzval Alianci, aby spustila námořní operaci ve Středozemním moři k potápění prázdný lodí pašeráků lidí a k ochraně tureckých hranic. (více zde)

„Chci pana generálního tajemníka vyzvat k akci. NATO by mělo společnými silami ochránit tureckou hranici a Středozemní moře, mělo by pomoci při potápění prázdných lodí pašeráků a pomáhat při dalších akcích proti těmto nebezpečným zločincům a vrahům, jejichž byznys ohrožuje uprchlíky i Evropu,“ uvedl Babiš v prohlášení.

Česko by podle něj mohlo aktivně pomoci například vysláním vojenské polní nemocnice na turecké hranice nebo na některý z řeckých ostrovů, kde je situace nejkritičtější.

Večer se Stoltenberg setká s předsedou Senátu Milanem Štěchem, ve čtvrtek pak se šéfem Poslanecké sněmovny Janem Hamáčkem a dopoledne jej přijme prezident Miloš Zeman. Jak uvedl mluvčí Hradu Jiří Ovčáček, tématem rozhovoru bude mezinárodní terorismus. Prezident chce šéfa NATO seznámit se svým návrhem na rezoluci OSN o vzniku mezinárodní protiteroristické jednotky.

, natoaktual.cz

Video