„Nemá smysl se strašit, ale spíš si říci právní možnosti a varianty krizového scénáře,“ komentoval vyhlídky na takzvaný tvrdý brexit náměstek českého ministra zahraničí Jakub Dürr. Pro Česko by to mělo jasně negativní dopady například v průmyslu a letectví.
„Nejhorší, co se může stát je, že se zastaví letadla, neodjedou kamiony a lidé budou třeba po dvaceti letech života v Británii třeba vraceni. Nebo se najde v posledních měsících dobrá vůle,“ uvedl Dürr, který v pátek v Bruselu Českou republiku zastupoval na jednání 27 členských států.
„Není jistota, že bude dosaženo dohody,“ uvedla Evropská komise ve čtvrtek v dokumentu, v němž vyzvala členské země i firmy k intenzivnějším přípravám na všechny možné podoby budoucího odchodu Británie z evropského bloku.
Dokument také vypočítává důsledky „tvrdého“ brexitu. Připomíná, že v takovém případě nebudou mít občané EU v Británii žádné specifické podmínky a EU začne s normálním hraničním režimem se cly na britských hranicích s výraznými dopady na dopravu. Obchodní vztahy se budou řídit jen mezinárodním právem a pravidly Světové obchodní organizace (WTO).
Třináct týdnů
Čas se rychle krátí. Británie opustí Unii za méně než devět měsíců, na domluvu o brexitové dohodě však zbývá přibližně jen 13 týdnů. EU i Londýn ji totiž chtějí mít hotovou nejpozději v říjnu, aby ještě do data ukončení členství Británie v EU stihla projít ratifikací v britském i evropském parlamentu.
Unijní vyjednavač Michel Barnier proto v pátek zopakoval, že úřady ve 27 zemích unie i firmy by se měly začít připravovat i na situaci, kdy Británie z evropského bloku odejde bez dohody.
„Připravenost se samozřejmě týká nejen Bruselu a evropské roviny, ale i jednotlivých členských států. Právě proto, že stále nevíme, jestli to bude, nebo nebude, jaká je šance si vsadit, tak je třeba mít s velkou vážností nachystaný i druhý scénář,“ poznamenal Dürr.
Barnier také uvedl, že ačkoliv nedávno zveřejněná představa Londýna o budoucnosti po brexitu obsahuje body, které mohou být základem k jednání, unijní vyjednávací tým má k dokumentu řadu konkrétních otázek.
Klíčový problém: Severní Irsko
Dohoda o rozluce má řešit konkrétní okolnosti ukončení členství Británie v unii, včetně otázky práv občanů EU v Británii po brexitu či přechodného období do konce roku 2020, zatím domluvena není.
Kamenem úrazu je především otázka režimu na hranici mezi Irskem a britským Severním Irskem - cílem je vyhnout se vzniku standardní hranice. To je složité v situaci, kdy Británie odejde z jednotného trhu a obě strany by měly mít možnost kontrolovat, jaké zboží přechází hranici a případně jej proclívat. Poslední jednací kolo skončilo ve čtvrtek, Londýn poprvé zastupoval nový britský vyjednavač Dominic Raab.
EU navrhuje, aby Severní Irsko zůstalo součástí celní unie, zatímco Anglie, Wales a Skotsko by ji opustily. To Londýn odmítá. Britská premiérka Theresa Mayová v pátek prohlásila, že je načase, aby Brusel zavrhl „neproveditelné“ plány a reagoval na její návrhy kompromisním řešením. Přísný hraniční režim mezi Severním Irskem a Irskem po brexitu je podle Mayové „téměř nemyslitelný“.
Na počátku července Mayová představila návrh, podle kterého by vznikla zóna volného obchodu s EU pro průmyslové a zemědělské výrobky. Hraniční kontroly mezi Irskem a Severním Irskem by tak podle ní nebyly potřeba. Právě na tento návrh požadovala dnes britská předsedkyně vlády reakci ze strany EU.
Pětisetkilometrová hranice mezi Severním Irskem, které je součástí Spojeného království, a Irskou republikou, jež zůstává na rozdíl od Británie členem EU, je jedním z hlavních sporným bodů při jednání Londýna s Bruselem o brexitu. Od Velkopáteční mírové dohody z roku 1998, která ukončila desetiletí násilí mezi katolíky a protestanty v Severním Irsku, je hranice prakticky neviditelná. Panují obavy, že by zavedení hraničních kontrol znovu rozpoutalo i sektářské násilí.
Český náměstek Dürr připomněl, že britská pozice se v souvislosti s domácí politickou situací dál vyvíjí. „Bílá kniha (jak bývá britský návrh někdy označován) je hodnocena všemi jednotně jako posun dopředu, jsme rádi, že jsme konečně z Británie něco konkrétnějšího viděli, bude to základ pro další kroky,“ řekl Dürr.
Barnier před novináři podotkl, že pozitivní je například návrh Londýna na dohodu o volném obchodu jako základu budoucích obchodních vztahů, udržení srovnatelných pravidel ohledně státní podpory či zaměstnanosti nebo životního prostředí či snaha o úzkou spolupráci kolem otázek vnitřní i mezinárodní bezpečnosti, včetně opatření souvisejících s dohledem soudu EU, která tak umožňují úzkou výměnu dat.
Unie chce ale například vědět, zda jsou návrhy slučitelné s principy domluvenými mezi 27 zeměmi EU ohledně integrity jednotného trhu, celní unie, nedělitelnosti čtyř svobod, které s trhem souvisejí a zachováním autonomie EU a jejích členů v rozhodovacích procesech.
