Dnes jsou Masarykovy domovy součástí ještě rozsáhlejšího areálu Thomayerovy nemocnice v Krči a celá čtvrť už dlouho spadá přímo pod hlavní město Praha. | foto: koláž iDNES.cz

100 POHLEDŮ NA ČESKO: Rozsáhlý areál v Krči, za nímž jezdily delegace

  • 69
V posledních 150 letech toho Česko zažilo hodně. Dvě velké světové války, průmyslový rozmach, hospodářské krize i obrovské přesuny obyvatelstva. To všechno mělo vliv na podobu měst i krajiny. Seriál iDNES.cz vám ukáže méně známé pohledy na některá místa v Čechách, na Moravě i Slezsku.

Správně uhádnout rozsáhlý areál takzvaných Masarykových domovů a dnešní Thomayerovy nemocnice v Praze nebylo příliš složité. Ve své době dosahoval celosvětových měřítek a jezdily se na něj dívat delegace z celého světa. Podobnou ultramoderní stavbou se mohlo chlubit jen pár měst.

„Masarykovy Domovy. Starobinec, chudobinec a dětský chorobinec. Plně samostatný komplex s vlastní pekárnou, sady a tak dále. Ve své době nemodernější zařízení na světě a stavěné s vidinou rozšiřování Prahy a tím i nutností rozšíření nemocniční péče. Dnes je areál poněkud zanedbaný (hlavně fasády), ale jinde bych pracovat nechtěl. Jo a je to dnes Thomayerova nemocnice v Krči,“ napsal se znalostí věci jeden ze čtenářů v diskusi.

Na rozdíl od předchozích fotografií pochází ta nynější už ze 20. století, přesně pak z let 1928 až 1929. Tehdy byly Masarykovy domovy otevřeny. Snímek pořídil Jaroslav Bruner-Dvořák z vrchu Kunraticko-michelského lesa, často nesprávně nazývaného jako Krčský les, na negativ 18 × 24 cm.

Masarykovy domovy byly součástí konceptu takzvané Velké Prahy v tehdejší Krči u Prahy. Primárně sloužily jako starobinec, v ryze nemocniční areál - jak ho známe dnes - se místo proměnilo až později. Stavba byla plánována k desátému výročí vzniku samostatného státu, slavnostní otevření tak proběhlo v předvečer 28. října 1928.

Portál iDNES.cz spustil od 11. ledna 2016 nový seriál nazvaný 100 POHLEDŮ NA ČESKO. Během roku vydáme stovku dosud nepublikovaných, případně málo známých historických fotografií. Většina snímků pochází z archivu Pavla Scheuflera. Článek posléze doplníme i o aktuální snímek, mezitím mohou čtenáři do diskuse psát, jaké město či lokalitu historická fotografie zachycuje.


Další z rubriky Sto pohledů