Zdejší vzdělávání se potýká s nízkou úrovní. Do školy tu chodí necelá polovina dětí, ty další musí většinou chodit do školy několik kilometrů, navíc je ve třídách výrazně překročená kapacita. Od druhého stupně se tu učí všechny předměty v angličtině, což učení také ztěžuje.
Aniel Jerebo učil ve škole v Gubě nedaleko Alaby, města ležícího v Regionu jižních národů a národností. Podle svých slov měl problém i zapamatovat si jména všech svých žáků. "Ve třídě jsem měl i sto dvacet dětí. To se vyučování zvládalo obtížně. Děti seděly na zemi, bylo těžké získat si jejich pozornost," vzpomíná učitel.
Některé dívky do školy přestanou během roku chodit. Začnou pomáhat rodičům.
Druhým rokem učí Aniel ve sbírkové škole v Asore, která byla postavena díky společnosti Člověk v tísni a Junáku - svazu skautů a skautek ČR. Ve třídě má 42 žáků.
VZDĚLÁNÍ V ETIOPIIVzdělání v Etiopii |
Jeho slova potvrzují i žáci školy v Asore. "Ve třídě jsou dobré podmínky, všichni potichu sedíme, učitele nic neruší," říká sedmiletý Bafata Imankena, který má tři sestry a tři bratry. Jeho sestra chodí do stejné školy jako on.
Cesta do školy mi zabere 2,5 hodiny
Jejich bratr ale takové štěstí nemá, navštěvuje školu v Ashoce. "Ashoka je hodně daleko, pěšky se tam jde dvě a půl hodiny. Bratr musí vstávat každý den velmi brzy, aby stihl dojít na začátek vyučování," popisuje chlapec.
"Navíc je tam ve třídě hodně dětí, na jednu židli jsou i čtyři žáci," dodává Hilfite Hajibami, která chodí do stejné školy. Děti v Ashoce podle ní mají problém učitele i slyšet, protože sedí daleko od něj.
Munira Bergena chodí nyní do čtvrtého ročníku sbírkové školy v Lower Lendě. "První dva roky jsem chodila do jiné školy, do Elementary School Lebeda, ale tady je to mnohem lepší," říká školačka.
Cesta do školy zabere některým žákům i víc než dvě hodiny.
Do předchozí školy musela chodit 45 minut, nyní je to méně než 30 minut. "A to není hlavní. Největší rozdíl je v počtu dětí ve třídě. Tady je nás 47, v té minulé nás bylo 75," říká dívka.
Pro učitele tak podle ní bylo mnohem náročnější výuku zvládnout. "Žáci pořád vyrušovali, pro ně bylo těžké pořád dokola něco vysvětlovat a překřikovat je. Tady je vidět, že učitele opravdu baví učit, to je něco jiného," přibližuje Munira.
Sto žáků ve třídě
Na většině etiopských škol jsou podmínky co do počtu žáků ve třídách stále velmi špatné. "Problém máme hlavně na druhém stupni, od pátého do osmého ročníku. Průměrný počet žáků ve třídě je 83, někdy je to ale i sto," připouští ředitel školy v Dule nedaleko Awassy Eshete G/Tsadik a dodává, že ideální počet by podle něj byl třicet. Spokojen by byl ale i s padesáti dětmi ve třídě.
Někdy je ve třídě i stovka žáků.
Třídy jsou podle něj velmi malé a žáci mají problém se do nich vejít. "Nedá se příliš pracovat s aktivním přístupem k dětem. Problém je to také během období zkoušek, školáci jsou naskládaní těsně vedle sebe, opisují a nedá se poznat, kdo má opravdu talent," posteskl si ředitel a dodal, že alespoň na závěrečné zkoušky se snaží rozdělit děti do více místností.
Školu navštěvuje nyní 1 762 dětí, pracuje zde 37 učitelů. "Na začátku roku bývá toto číslo vyšší, zpravidla dívky během roku do školy chodit přestanou. Buď se vdají nebo musí pomáhat rodině," říká Eshete G/Tsadik.
JAK POMÁHÁ ČLOVĚK V TÍSNI V ETIOPIIČlověk v tísni (ČvT) působí v Etiopii od roku 2003. Zaměřuje se na zvýšení kvality úrovně zdejšího vzdělávacího systému. Staví se zde nové školy, většina je financovaných ze společné sbírky ČvT a Junáka – svazu skautů a skautek ČR. Pro učitele základních škol také pořádá školení v moderních učebních metodách. Kromě toho zde má projekty v oblasti životního prostředí a obživy. Další jsou zaměřené na získávání nezávadné vody, ČvT zde staví a opravuje hlubinné vrty na vodu. |
Etiopie |
