Pomník Raoula Wallenberga v Budapešti

Pomník Raoula Wallenberga v Budapešti | foto: Profimedia.cz

Zachránil desetitisíce Židů, po válce zmizel ve Stalinových kobkách

  • 316
Tomu muži vděčí desetitisíce lidí za svůj život. Raoul Wallenberg v nacisty obsazeném Maďarsku rozdával Židům švédské dokumenty a zachránil je tak před cestou do vyhlazovacích táborů. Osudným se mu stal až příchod Rudé armády. Odvážný diplomat Wallenberg se narodil přesně před 100 lety.

Rodina Wallenbergů byla jedna z nejbohatších a nejváženějších ve Švédsku. Raoul v roce 1930 vystudoval ve Švédsku obor ruština-kreslení a o pět let později na Michiganské univerzitě v USA architekturu. Poté pracoval v Jižní Africe pro švédskou firmu prodávající stavební materiál a krátce u pobočky dánské banky v Haifě.

Český Wallenberg

Také Československo mělo za války mezi svými diplomaty statečné muže a ženy, kteří se Židům snažili pomoci uniknout ze spárů nacistů. Jedním z nich byl Vladimír Vochoč, který působil jako československý konzul v Marseille. Nejenže konzulát po okupaci českých zemí v březnu 1939 nevydal Němcům, ale dokázal ho udržet v chodu i po pádu Francie v létě 1940.

Ve spolupráci s Američanem Varianem Fryem vydával československé pasy německým a rakouským Židům, kteří se za každou cenu snažili odjet z Evropy. Díky československým dokumentům mohli vycestovat přes Španělsko do Portugalska a pak dál za oceán.

V roce 1941 se ve Švédsku setkal s maďarským Židem Kolomanem Lauerem, který vedl exportní firmu, a brzy se stal jeho společníkem. Jako mezinárodní ředitel obchodní společnosti pro střední Evropu Wallenberg hodně cestoval. Také do Maďarska, které bylo tehdy ještě relativně bezpečným místem.

Když však Německo v roce 1943 prohrálo bitvu u Stalingradu, rozhodlo se Maďarsko následovat příkladu Itálie a vystoupit z nacistické koalice. Hitler nato v březnu 1944 reagoval obsazením země. Budapešť se rázem stala městem hrůzy, nacisty organizovaných masových deportací Židů a řádění band Šípových křížů.

Začátkem roku 1944 žilo v maďarské metropoli asi 700 tisíc Židů. Než Wallenberg v červenci 1944 do Budapešti přijel, přežilo z nich už jen 230 tisíc. Konce války se ve městě dožila asi polovina, z toho na 100 tisíc vděčí za život právě Wallenbergovi.

Úkryty pro pronásledované Židy

Mladý diplomat pomáhal Židům, jak mohl. Zastrašoval, uplácel, udržoval kontakty s manželkou tehdejšího maďarského ministra zahraničí. Židům v transportech rozdával diplomatické dokumenty, pomáhal sirotkům, ženám a podařilo se mu zabránit likvidaci budapešťského ghetta.

Mnozí Židé také přežili v 32 takzvaných chráněných domech - na některých z nich byly například cedule Švédská knihovna nebo Švédský výzkumný ústav. Wallenbergův humanismus, obětavost a snaha pomoci vycházely podle jeho blízkých z podstaty jeho povahy.

Podle novějších zjištění Wallenberg před cestou do Maďarska intenzivně komunikoval se švédskými politiky a dobře znal i maďarské hnutí odporu. Wallenbergova diplomatická práce v Budapešti mohla být jen zástěrkou jeho skutečného poslání tajného emisara Výboru pro válečné uprchlíky, který zřídil americký prezident Franklin Roosevelt, aby se pokusil zabránit vyhlazení Židů v Evropě.

Tragický konec Wallenberga je stále zahalen tajemstvím. Když odjížděl 17. ledna 1945 v doprovodu ruské eskorty navštívit velitele sovětských vojsk v Debrecínu, při loučení se svými přáteli jednomu z nich řekl: "Nejsem si jist, zda odjíždím jako host nebo vězeň. Ale do osmi dnů se vrátím." Od té doby ho nikdo z jeho známých neviděl.

Jeho smrt zůstává záhadou

Sověti, kteří ho možná považovali za amerického špióna, ho odvezli do moskevské věznice Lubjanka, kde se s největší pravděpodobností stal obětí čistek sovětského diktátora Josifa Stalina.

Podle sovětských dokumentů odtajněných v roce 1993 měl jeho zatčení nařídit tehdejší náměstkem lidového komisaře obrany a pozdější premiér Nikolaj Bulganin. Oficiální stanovisko Moskvy z února 1957 bylo, že zemřel v moskevské věznici 17. července 1947 na infarkt.

Existují však údajně svědectví několika bývalých vězňů, kteří se údajně s Wallenbergem setkali i po roce 1947. Jasno do případu nevnesla ani desetiletá práce švédsko-ruské komise. V lednu 2001 konstatovala, že švédská vláda pro jeho propuštění udělala překvapivě málo.

Po druhé světové válce se Wallenberg stal pro Švédy národním hrdinou a legendou. V několika městech po celém světě má pomník. Spojené státy mu v roce 1981 udělily, jako teprve druhému v historii, čestné občanství. V Izraeli dostal titul Spravedlivý mezi národy.

,

Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Video