Sto dní: Tvrdík se orientuje v chaosu

První mezník v křesle ministra obrany není pro Jaroslava Tvrdíka důvodem k oslavě. Završil je smrtelnou nehodou letounu L-39. Letecká tragédie ministrovi vlastně jen připomněla, v jakém stavu zdědil resort po Vladimíru Vetchém. Sto dnů je přesto dost dlouhá doba, aby se přestal odvolávat na deprimující dědictví po předchůdcích a začal hovořit i o svém podílu odpovědnosti.

Jaroslav Tvrdík totiž nastoupil jako ekonomický náměstek ministra do vedení resortu už v prosinci loňského roku. Jaká je Tvrdíkova bilance? Bezpečnostní experti říkají shodně: Rozklad ministerstva obrany dosáhl takových rozměrů, že sto dnů "hašení" nic nezvrátí.

"Úspěchem je už to, že šíření chaosu se za Tvrdíka zpomalilo a leckde už nepokračuje," říká bývalý velitel protichemické jednotky z války v Perském zálivu Jan Valo, který patří k letitým kritikům byrokratické mašinérie ministerstva obrany. Zejména ona se totiž podepsala na místy až pohrdavém přezírání zdravotních potíží vojáků, kteří bojovali v Zálivu.

NATO radí: Střízlivost

Jaroslav Tvrdík začal v NATO grandiózně. Při první návštěvě Bruselu vyrukoval s reformními plány, které by měly vyústit v profesionalizaci armády.
Aliance má velká očekávání - může to být model pro reformy armád východní Evropy. Tvrdík oznámil přehodnocení nákladných modernizačních projektů včetně možnosti odprodeje poloviny nepotřebných letounů L-159. Aliance plány podpořila i proto, že ministr přinesl změnu do nehybnosti, jež postihovala českou armádu i vojska nových členů. Nyní Brusel zdůrazňuje, že nestačí jen lepší využití peněz, zavírání zbytečných posádek či postupná profesionalizace vojska. Podle poradce generálního tajemníka NATO pro střední a východní Evropu Christophera Donnellyho je třeba změnit psychologii vojáků. "Kdyby byla (politická) vůle, mohla by se Česká republika stát vzorem pro transformaci armád sovětského typu. Zatím se o ni seriózně nikdo nepokusil," uvedl Donnelly. To bude i Tvrdíkův největší úkol v nadcházejících měsících.

Senátor Michael Žantovský (ODA) Tvrdíkovi vyčítá, že vyslovil mnoho nadějných příslibů, aniž se něco viditelně změnilo. I on však uznává, že sto dnů je na hodnocení krátká doba. "Zvlášť když jde o takový moloch."

Ministr Tvrdík si prý ani nedělal ambice změnit ze dne na den kolos s devadesáti tisíci zaměstnanci, jehož majetek dosahuje bilionů korun.

"Alespoň už nepřešlapujeme na místě, ale hýbeme se. Ne že bychom běželi, ale začínáme s drobnými krůčky," říká.

Ve zjevnou nesmiřitelnost přerostly například spory ministrova managementu s generálním štábem. Například hádky nad dodávkami letounu L-159 vyvrcholily scénou, kdy tehdejší šéf resortu Vetchý držel ve sněmovně za kravatu ředitele zbrojovky Aero Vodochody Viktora Kučeru a křičel mu před svědky do tváře: "Já vás zničím."

Otřesený ředitel se ohradil: "Já se nedám! Takové bylo - a vlastně stále ještě je - ministerstvo obrany. Jan Dzvoník, vrchní ředitel finanční sekce Tvrdíkova resortu, s tím sice souhlasí, ale upřesňuje: "Pro mne je důležité, že odtud začali odcházet méně schopní, a tím spíše neschopní lidé. I takovéto samozřejmosti tu totiž neplatily." Líní lidé se podle ředitele v posledních týdnech vyděsili.

Jiný vlivný úředník, jenž si nepřeje uvést jméno, říká, že vedení ministerstva a generálního štábu konečně pochopila, že nemohou rozhodovat o všem. "Mají sice obrovskou moc, ale tím, že rozhodují o každé prkotině, zásadní věci jim unikají. "Moc není Tvrdíkovi k ničemu, protože ho ochromuje," míní důstojník.

"Je to pravda, moc mne zahlcuje. Proto se jí zbavuji. Stále ale musím povyšovat či propouštět všechny plukovníky, které ani neznám. V nynější podobě se kvůli stovkám podobných 'drobností' nedá ministerstvo řídit," popisuje Tvrdík.

Projekt, který nyní zkušebně ověřují základny letectva, možná dokazuje, že to ministr myslí vážně. Velitelé základen už nejsou odkázáni na libovůli ministrových zásobovačů. Smějí například nakupovat potřebný majetek do dvou milionů korun.

Právě neschopnost či neochota ministrových byrokratů nakoupit včas náhradní díly pro bojové jednotky přivedla v minulosti armádu několikrát do nepoužitelného stavu. Od příštího roku to má platit i pro zbytek armády. "Velitelé začínají mít stejná práva jako ministerští úředníci," vysvětluje ministr.

Tvrdíka si většina generálů nemůže vynachválit. Je to snad proto, že ho mají jako nedávného podplukovníka pod palcem? Právě militarizace resortu obrany se Tvrdíkovi oponenti obávají. Předseda bezpečnostního výboru Poslanecké sněmovny Petr Nečas (ODS) dokonce prohlásil, že vojáci usedají do křesel ministrů obrany jen v takových zemích jako Libérie, Moldavsko či Gruzie. Tyto obavy však Tvrdík odmítá: "S generály vycházím korektně. Ale ne proto, že si vzájemně nahráváme, nýbrž proto, že se respektujeme," říká Tvrdík.

Tvrdíkovým zatím nejpraktičtějším počinem je zřejmě zrušení zkompromitovaného akvizičního úřadu, jehož úředníci se podíleli na desítkách prodělečných obchodních smluv, kvůli nimž armáda přichází o stovky milionů.

A ministr oznamuje další propouštění ze zbytnělého úřadu: 1. října odejde 1300 lidí, na jejichž platech se ročně ušetří půl miliardy korun. "Resort bude menší, a tedy i řiditelný," doufá ministr. Tvrdíka, deprimovaného stavem ministerstva, drží prý při životě fakt, že armáda si na rozdíl od jeho úřadu nevede špatně.

"Na některé jednotky můžeme být hrdí. Ať již na brigádu rychlého nasazení, rotu chemické ochrany či polní nemocnici," říká. "Je alespoň sto důvodů, proč po zkušenostech s Čechy nerozšířit NATO. Stejně tak bych ale našel jiných sto důvodů, proč to naopak udělat," říká vysoký diplomat NATO.