Čapek rozeslal vulgární fiktivní přepisy údajných rozhovorů teplického primátora Jaroslava Kubery (ODS) s dalšími politiky, které sám dostal z jiného zdroje, na více než tři desítky e-mailových adres včetně novinářských v říjnu roku 2014 - přesněji první den voleb do zastupitelstev obcí a do Senátu.
Zprávu, jejíž obsah evokoval nezákonné jednání uvedených politiků, přeposlal bez jakéhokoli svého komentáře, ačkoli si uvědomoval, že obsah je smyšlený.
Kárný senát Nejvyššího správního soudu (NSS) následně Čapkovi na čtvrt roku o desetinu snížil plat s odůvodněním, že svým počinem narušil důstojnost soudcovské funkce a ohrozil důvěru v nestranné, nezávislé a spravedlivé rozhodování soudů (psali jsme o tom zde).
Protože se soudce cítil dotčený na svém právu na svobodu projevu, obrátil se se stížností na Ústavní soud (ÚS), který ale neshledal v uložení kárného opatření porušení ústavně zaručených základních práv.
„Ústavní soud se zcela ztotožnil s argumentací kárného senátu NSS v tom smyslu, že jednáním soudce došlo k narušení soudcovské důstojnosti a ohrožení důvěry veřejnosti v justici a že e-mailová korespondence nemůže být považována za čistě soukromou,“ uvedla mluvčí Ústavního soudu Miroslava Sedláčková.
Přestože všechny adresáty označil za přátele, zprávu v několika případech poslal i na pracovní adresy novinářů, s nimiž se znal pouze z dřívější pracovní komunikace. Podle ÚS si tudíž soudce měl být naprosto vědom toho, že obsah zprávy se může dostat na veřejnost. „Tímto svým jednáním vyjádřil jistou míru lhostejnosti k tomu, jak bude s tímto textem nakládáno, jak bude interpretován,“ uvedl soudce zpravodaj Radovan Suchánek.
ÚS vytkl kárnému senátu jedno drobné procesní pochybení. Neměl podle něj použít důkaz, který byl získán ještě před zahájením kárného řízení, a sice vyjádření, které soudce k věci zaslal předsedovi Okresního soudu v Teplicích.
To však nemělo na posouzení stížnosti vliv, protože soudce nikdy nepopřel, že e-maily rozeslal - tedy skutečnost, kterou nezpůsobilý důkaz prokazoval. „V kontextu projednávané věci nemá tohle pochybení ústavně právní rozměr,“ doplnila mluvčí.
Unie soudců chystá pravidla pro vystupování na internetu
Nedávno čelil Čapek druhé kárné žalobě kvůli kritice kolegy a nadřízeného, ovšem senát jej tentokrát zprostil s tím, že soudci mají na přiměřenou kritiku poměrů právo.
V září ÚS v jiné kauze zdůraznil, že se soudci musejí k politice a volbám vyjadřovat obezřetně a váže je povinnost zdrženlivosti. Tehdy zamítl stížnost Kamila Kydalky z Městského soudu v Praze, jenž podle kárného senátu chyboval, když vstoupil do debat kolem voleb v obci u Prahy. Soudce se s tím nesmířil a po neúspěšné ústavní stížnosti se obrací na Evropský soud pro lidská práva. Obává se, že pokud se zavře pusa soudcům, zavře se za chvíli všem.
Soudce má svobodu projevu, je však v souladu s rozhodnutími kárného senátu limitován svou funkcí. Nesmí svým počínáním vyvolat dojem, že by jím prezentované názory mohly mít vliv na výkon soudcovské funkce.
Soudcovská unie dala nedávno svému etickému soudu úkol, aby stanovil mantinely pro vystupování soudců na internetu či v sociálních sítích. „Jsou to i nové společenské jevy. Důležité je nepředpokládat, že všichni všechno víme, ale tou diskusí rozvíjet, popisovat ta nová nebezpečí, problémy, a tím nastavovat větší citlivost soudců vůči těmto situacím,“ uvedla tehdy prezidentka unie Daniela Zemanová.
