Odborníky vybralo vedení ČT v čele s ředitelem Petrem Dvořákem. Kromě Osvaldové a Camerona stížnost redaktorů posoudí i prorektor Univerzity Karlovy Michal Šobr, sociolog a mediální teoretik Jaromír Volek z brněnské Masarykovy univerzity a redaktorka českého původu Dana Schmidtová z dánského deníku Politiken.
"Sejdou se v příštích týdnech na místě mimo ČT a do jejich rozhodování by neměl žádný pracovník televize zasahovat. Dostanou veškeré materiály, budou mít šanci si vyžádat další, případně i mluvit s autory podnětu nebo členy vedení zpravodajství. S výsledkem seznámím radu na dalším jednání," uvedl Dvořák na středečním jednání Rady ČT.
Dopisy v ČT |
Radní se shodli, že Dvořák vybral důvěryhodné, nezávislé a kompetentní osobnosti. "Jsou zárukou, že bude věc řešena spravedlivě a přísně," uvedl Radek Mezuláník.
Předseda rady Milan Uhde a někteří jeho kolegové ale žádali, aby s obsazením auditorské komise souhlasili i nespokojení redaktoři. Dvořák uvedl, že zná jen dva hlavní autory petice, a proto o složení expertního týmu informoval v e-mailu všechny pracovníky zpravodajství. "Všechny jsem vybídl k vyjádření a aby jej směřovali na mě," uvedl. Zda k němu dorazily nějaké výhrady, neřekl.
Uhde, který jako jediný zná jména všech signatářů stížnosti, uvedl, že se jich zeptá, zda se složením komise souhlasí. Řada radních ho za to však kritizovala. "Nemáme právo do toho vstupovat, je to vnitřní spor. Rada se do toho nemůže plést," podotkl Jiří Závozda. "Nesmíme z toho dělat frašku," souhlasil Jaroslav Dědič.
Členové komise se sejdou zřejmě 4. prosince. "Měli by nám předvést materiály v původní verzi a potom materiály v podobě, v jaké se promítaly. Uvidím na místě, co se bude odehrávat a podle toho se rozhodnu, zda bude potřeba se také sejít s autory petice," řekla iDNES.cz Osvaldová.
Expertní tým stížnost posoudí bez nároku na honorář, uvedla pro iDNES.cz mluvčí ČT Alžběta Plívová. Dvořák také informoval, že původně oslovil více osobností. "Některé neměly možnost se zúčastnit. Oslovil jsem například politologa Jacquese Rupnika, není ale schopen být v Praze," doplnil ředitel.
Autoři petice zvažují, že sestaví vlastní nezávislou komisi
Moderátorka Daniela Drtinová, která je s bývalým zástupcem šéfredaktora zpravodajství Adamem Komersem jedinou známou signatářkou petice, považuje vybrané odborníky za důvěryhodné a nezpochybnitelné osobnosti."Nebudí v nás ale důvěru mechanismus, kterým ta sestava vznikla. Neměli jsme možnost se k tomu vyjádřit, navrhnout někoho ze svých nominantů. E-mail se seznamem jmen jsme dostali dnes," řekla iDNES.cz a Českému rozhlasu Drtinová.
S dalšími autory petice proto zvažuje, že sestaví vlastní expertní tým. "Musíme se ještě poradit mezi sebou. Je možné, že navrhneme vlastních pět jmen. Buď by se komise spojily, nebo by byly dvě. Nikoho jsme zatím ještě neoslovili, čekali jsme, s čím přijde vedení ČT," doplnila moderátorka. Signatáři petice podle ní o dalším postupu rozhodnou v nejbližších dnech. Poradit se chtějí i s Uhdem.
Podle Drtinové ale autoři stížnosti nechtějí nic bojkotovat a se členy Dvořákem sestavené komise se v případě zájmu sejdou. "Budeme spolupracovat se všemi, kdo budou mít zájem prověřit to, co se v redakci děje. Náš jediný záměr je, aby se to skutečně prošetřilo," uvedla moderátorka.
Redaktorům vadilo údajné stranění Zemanovi
Pracovníci televize se obrátili na Radu ČT na začátku října. Ve stížnosti zmínili dvanáct konkrétních případů, kdy podle nich vedení zpravodajství zasáhlo do podoby reportáží ve prospěch některých politiků, zejména prezidenta Miloše Zemana. Výtky směřují především vůči šéfredaktorovi zpravodajství Petrovi Mrzenovi. Až na Drtinovou a Komerse chtějí stěžovatelé z obavy z vyhazovu zůstat v anonymitě (více o podnětu čtěte zde).
Reakce známých redaktorůDRTINOVÁ: Hrozí mi vyhazov (1. 11.) MORAVEC: Nevím, zda v ČT zůstat (1. 11.) |
Redaktoři kritizují nadřízené například za to, že do části vysílání odmítli zařadit záběry vrávorajícího Miloše Zemana z Katedrály svatého Víta. Mrzena dále podle podnětu nechtěl před prezidentskými volbami vysílat přímý přenos tiskové konference Karla Schwarzenberga na téma Benešových dekretů.
"Všechny možnosti domoci se nápravy jsme již vyčerpali, neboť o situaci byl opakovaně informován jak ředitel zpravodajství, tak generální ředitel. Jediným výsledkem bylo zastrašování a vyhrožování všem, kteří projeví snahu se těmto praktikám postavit a ve věci se jakkoli angažovat," uvedli redaktoři v podnětu (viz box).
V reakci na stížnost poslalo dopis řediteli ČT Petru Dvořákovi dalších 61 redaktorů ČT. Odmítli, že by jejich reportáže někdo ovlivňoval. Pod prohlášení se podepsali například Václav Moravec, Zuzana Tvarůžková, Richard Samko, Jan Šenkýř, Tereza Kručinská, Vladimír Keblúšek či Hana Scharffová (více o jejich dopise čtěte zde).
Někteří z nich později upřesnili, že svým textem chtěli podpořit ředitele zpravodajství Zdeňka Šámala a že se prošetření podnětů nebrání.
Šámal na posledním jednání rady 6. listopadu všech 12 bodů stížnosti odmítl. "Záběry indisponovaného prezidenta se objevily ve všech třech hlavních zpravodajských relacích i v Událostech, komentářích. Neustálé opakování záběrů nemocného člověka v rámci ČT24 jsme považovali za porušování kodexu ČT," uvedl k jedné z výtek Šámal (celé jeho stanovisko najdete zde).
Dvořák na předchozím jednání Rady ČT řekl, že se situací bude zabývat i etický panel ČT a pracovníci interního auditu. Až bude mít všechny materiály pohromadě, hodlá "rozhodnout o zásadních systémových, případně i personálních opatřeních, které zamezí tomu, aby se podobné věci do budoucna stávaly". O závěrech chce radu informovat 11. prosince.
