Bývalý poslanec Ivan Fuksa (ODS) 16. července před 22:00 opustil ostravskou

Bývalý poslanec Ivan Fuksa (ODS) 16. července před 22:00 opustil ostravskou vazební věznici | foto: ČTK

Ústavní právník: Verdikt je nejasný, stíhání exposlanců může pokračovat

  • 243
Žalobci mají stále šanci obvinit tři exposlance ODS, kteří se díky rozhodnutí Nejvyššího soudu dostali v úterý z vazby, míní ústavní právník Marek Antoš. "Rozhodnutí Nejvyššího soudu je nesrozumitelné, proto tu taková možnost stále existuje," řekl iDNES.cz.

Nejvyšší soud zatím úplné odůvodnění svého úterního verdiktu připravuje. Co říkáte té části, která se dostala do médií?
To, co jsem prozatím viděl, je přinejmenším nesrozumitelné a Nejvyššímu soudu bych to vytkl. Když už chtěl něco říct, měl to udělat daleko srozumitelněji, než to udělal. Nejvyšší soud na jednu stranu říká, že hlasování a vzdání se mandátu jsou projevy chráněné imunitou, zároveň ale naznačuje, že je tomu jen v případě, pokud se to stalo na půdě Sněmovny. Kromě toho je tam ale i věta, která říká, že je věcí dalších orgánů trestního řízení, za jakých okolností a s jakou motivací se poslanci mandátů vzdali. Prostě je to nesrozumitelné.

Obhájci propuštěných poslanců tvrdí, že rozhodnutí Nejvyššího soudu znamená konec stíhání jejich klientů. Žalobce Ištvan naopak naznačil, že stíhání nevzdává. Ke které variantě byste se přiklonil vy?
K té doktora Ištvana. Z rozhodnutí Nejvyššího soudu nevyplývá, že by se nedalo v případě pokračovat. Není z něj totiž jasné, zda by Nejvyšší soud považoval za stíhatelné, když by se to odehrálo mimo půdu poslanecké Sněmovny. Rozhodnutí ponechává značný prostor pro interpretaci. Není, jak už jsem řekl, prostě napsané jasně.

Takže věříte, že stíhání bude pokračovat?
Rozhodně nikde není napsáno, že by všechno skončilo. Pořád tu je otevřený prostor, kam se může kauza ubírat. Otázka je, co bude následovat, pokud by se žalobci pokusili znovu obvinit.

Co podle vás znamená rozhodnutí Nejvyššího soudu v obecné rovině. Může to být tak, že jakékoliv jednání poslanců na půdě Sněmovny zůstane bez trestu? Když to řeknu jinak: kdyby poslanec Rath vzal úplatek, z čehož ho podezřívá policie, na půdě parlamentu, nic by se mu nestalo?
V rozhodnutí soudu je řečeno, že skutek, kterého by se policejní stíhání nemělo týkat, musí mít vazbu na politickou činnost. Soudci ve svém rozhodnutí říkají, že když poslanec nějak hlasuje nebo se vzdá mandátu, tak to má jasnou vazbu na politickou činnost a nemůže to být součástí skutkové podstaty.
A k tomu, jak říkáte, že když se něco stane na půdě parlamentu, tak to nelze postihnout... Myslím, že se takto interpretovat rozhodnutí Nejvyššího soudu nedá. Když někdo přijme finanční úplatek, tak to součástí politické činnosti už není.

Dobře, tak jiný příklad. Jeden poslanec nesouhlasí s politickými názory druhého a přímo na jednání Sněmovny ho fyzicky napadne. Na tohle by se rozhodnutí Nejvyššího soudu vztahovat nemohlo?
Myslím, že by nemělo. Pro mě není politickým projevem, když někdo někoho fyzicky napadne a dá někomu facku, byť pojem projev nové rozhodnutí Nejvyššího soudu určitě rozšiřuje.

Jiní právníci však mají odlišný názor. Neměl by tedy nyní někdo - třeba opět Nejvyšší soud nebo Ústavní soud - jasně stanovit, kde jsou hranice imunity, kde jsou hranice politického projevu...?
To je hrozně složité, protože soudy reagují vždy na nějaký podnět. Ústavní i Nejvyšší soud bez toho, že dostanou nějakou příležitost se k tomu znovu vyjádřit, tak nemohou jen tak vydat nějaké další stanovisko. Teoreticky by se k tomu mohlo vyjádřit trestně právní kolegium Nejvyššího soudu a mohlo by vydat nějaké sjednocující stanovisko. Ale je to poměrně obtížně. Prostě by musel někdo podat nějaký podnět. V úvahu nepřipadá ani změna ústavy, protože problém není v ústavě ale v tom, jak si ji Nejvyšší soud nyní vyložil.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video