Jednotliví svědci sice Mallotha obvinili, avšak jejich údaje nejsou vhodné pro podání žaloby, protože informace o jednání obviněného i o pachatelích se navzájem liší. Podle ústředny se přes veškeré úsilí nepodařilo tyto rozpory odstranit; mnozí svědci, kteří byli dříve vyslechnuti, mezitím zemřeli nebo jejich osud není možné objasnit. Všeobecné konstatování, že se Malloth choval k vězňům brutálně, pro vznesení obžaloby nestačí, uvedla DPA.
Německá ústředna pro stíhání nacistických zločinů vedla od roku 1970 proti Mallothovi a příslušníkům gestapa rozsáhlé vyšetřování za usmrcení převážně československých vězňů za německé okupace. Stíhání však muselo být často zastaveno, protože obvinění buď zemřeli, nebo nebyl dostatek důkazů pro podání žaloby. Když byl v roce 1993 umožněn přístup k materiálům tajné služby NDR, bylo vyšetřování obnoveno.
Osmasedmdesátiletý Malloth žije už léta nerušeně v jednom domově důchodců v Mnichově. DPA připomněla, že v bývalém Československu byl v roce 1948 odsouzen za válečné zločiny k smrti.
Malloth se narodil v Innsbrucku. Nejdříve byl italským občanem, v roce 1939 si zvolil německou státní příslušnost a po válce se jí zřekl. V roce 1952 opět získal italské občanství, a tím údajně definitivně přišel o německé. Italské úřady mu ale podle dřívějších informací občanství upřely, neboť zamlčel svou minulost ve službách SS.
V terezínské věznici gestapa někdejší důstojník SS Malloth údajně zabíjel vězně. V roce 1948 ho litoměřický soud odsoudil v nepřítomnosti k trestu smrti. Koncem 60. let však Nejvyšší soud ČSSR rozsudek zrušil.
V roce 1988 Itálie Mallotha vypověděla do Německa a od té doby žije v Bavorsku. Podle dřívějších zpráv ho Bonn odmítal vydat české justici s odůvodněním, že jde o německého občana.
