Do konce listopadu chce mít Česká republika jasno v tom, zda prodlouží pronájem stíhaček JAS 39 Gripen, nebo zda na zajištění ochrany vzdušného prostoru vypíše výběrové řízení.
Česko přitom není jedinou evropskou zemí, která o pořízení švédských strojů vyjednává. Chorvati dostali nabídku na osm gripenů 10. října, novou nabídku zkoumají také Bulhaři (rovněž mají zájem o osm strojů). Dánsko chce pořídit třicet letounů, Nizozemsko dokonce 85, výhledově by své letectvo mohly modernizovat Rumunsko nebo Slovensko.
"Velikost celého potenciálního trhu pro gripeny odhadujeme na 300 letadel," uvedla firma SAAB ve svém prohlášení. Počítá do toho i Brazílii, která váhá mezi stovkou gripenů či francouzských strojů Rafale.
"Dá se říct, že gripen rozpíná křídla. Ze strojů nové generace má nejlepší exportní bilanci," říká vojenský publicista Lukáš Visingr.
V Česku se přitom gripeny staly synonymem korupce (více o licitování o stíhačky zde), která měla jejich pořízení provázet. Nikdo sice nešel za mříže, například exministr zahraničí Jan Kavan však úplatky nevědomky přiznal ve švédské televizi.
Co tedy vězí za oním "rozpínáním křídel"?
Za méně peněz méně muziky
Zatímco bájný gryf s tělem lva a hlavou a křídly orla byl považován za vládce zvířat i ptáků, jeho kovový jmenovec takový není. Mezi stíhačkami platí za lehký stroj, který má vedle generačně srovnatelné konkurence některé parametry nižší (např. méně zbraňových závěsníků či menší dolet) i provozní náklady. Lidově řečeno, za méně peněz méně muziky.
Poměrně zajímavý příklad nabízí Švýcarsko. To si jako neutrální země zajišťuje svou obranu samo. V srpnu potvrdilo, že koupí 22 gripenů za 3,3 miliardy dolarů (63 miliard korun) včetně podpory zahrnující náhradní díly i výcvik pilotů. Testovací gripen, generačně novější než například ty "české", se Švýcarům předvedl začátkem října na leteckém dni.
Jenže zavádění gripenů ve Švýcarsku se neobešlo bez určitého rozruchu. Začátkem letošního roku totiž unikla na veřejnost zpráva švýcarské komise, která nové letouny vybírala. Gripen z ní vyšel výrazně hůře než možní konkurenti (francouzský stroj Rafale a mezinárodní projekt Eurofighter Typhoon).
| Gripen | Typhoon | Rafale | |
|---|---|---|---|
| Střežení vzdušného prostoru (v míru) | 4,2 (5,3) | 6,2 (6,5) | 6,7 (7,0) |
| Obrana před nepřátelskými letadly | 4,6 (5,7) | 6,1 (6,5) | 7,0 (7,3) |
| Doprovod a ochrana vlastních letounů | 4,8 (5,6) | 6,2 (6,5) | 7,1 (7,4) |
| Vzdušný průzkum | 5,4 (5,8) | 5,1 (5,4) | 7,6 (7,6) |
| Útoky na pozemní cíle | 5,1 (5,8) | 5,0 (5,8) | 7,2 (7,5) |
Číslo před závorkou udává výsledek testů z roku 2008, číslo v závorce model, jak by uspěla konfigurace určená k dodání Švýcarsku. Číslo je vždy výslednicí několika jednotlivých aspektů týkajících se dané kategorie. Zdroj najdete zde.
V provozních nákladech jde o stamiliony ročně
Proč se Švýcarsko zdánlivě nepochopitelně rozhodlo a vybralo si stroje, které z testu vyšly nejhůř?
Letové nákladyNáklady na letovou hodinu nejsou zanedbatelnou položkou. Například zhruba 2 200 letových hodin, které za rok nalétá 14 českých gripenů, stojí kolem 190 milionů korun ročně. Prestižní vydavatelství Jane's uvádí, že letová hodina Gripenu stojí 4 700 dolarů, u F-16 7 000 dolarů, u Rafale to je 16 500 dolarů a u Eurofighteru až 18 000. Kvůli nejednotné metodice je ovšem třeba brát čísla s rezervou, uvádí Jane's (analýzu najdete zde). |
Publicista Lukáš Visingr odmítá analogii s Českou republikou, kde vojáci původně odmítli dopravní letouny CASA jako nevýkonné a politici je přesto koupili. "Ze švýcarských dokumentů jsem získal dojem, že tamní letectvo mělo trochu velké oči a stanovilo si požadavky, které Švýcarsko nemůže využít," řekl iDNES.cz.
Upozornil také, že se původní testy konaly se starší verzí gripenu, než o kterou Švýcarsko stojí (ta za konkurencí také zaostala, ale už ne o tolik - pozn. red.). "Zrovna Švýcarsko je zemí, kde kdyby byl nějaký dodavatel podezřelý z pokusu o korupci, tak by s ním velice rychle 'vyrazili dveře'. Na to jsou velice citliví," dodal Visingr.
Když se oprostíme od úvah, který výrobce nabídl například větší investice, důležitým kritériem provozu jsou náklady na provoz. Zde má gripen trumfy v ruce: jeho letová hodina stojí podle srovnání prestižního vydavatelství Jane's 4 700 dolarů.
Podobná čísla berme s rezervou, prakticky stejnou hodnotu udává česká armáda na letovou hodinu měřenou pouze spotřebou paliva. Modernizovaný gripen, který kupují Švýcaři, bude mít provoz o něco nákladnější. Podle dostupných údajů však přesto platí, že provoz jiných typů letadel je dražší. Koncept gripenu, vyvíjeného od roku 1979, se trefil do doby, kdy zejména menší státy touží po levnějších strojích.
Zbrojovka Saab navíc může těžit i z toho, že vývoj F-35, amerického nástupce rozšířené "efšestnáctky", provází zpoždění a nárůst ceny. Podle portálu Aviation Week výrobce gripenů stále doufá, že kvůli nekonečně dlouhému vývoji F-35 dojde Dánsku a Nizozemsku, které se na projektu podílejí, trpělivost a budou místo amerických stíhaček hledat jiné stroje.
Zóna Gripen
Bývalý náčelník generálního štábu Jiří Šedivý upozorňuje ještě na jeden aspekt: více zemí se stejnou technologií by mohlo sdílet část nákladů. Pořízení gripenů v jedné zemi může povzbudit ostatní okolní státy.
"Výhodnost by byla umocněna, kdyby se někteří naši partneři připojili k České republice - tedy Slovensko (kdyby opustilo MiG 29), Chorvatsko, Maďarsko a možná nově i Rakousko (kdyby změnilo názor na používaný typ letadel pod tlakem nákladů na eurofightery). Vytvoření takové "zóny Gripen" by při koordinovaném postupu mohlo přinést řadu výhod, včetně finančních slev od dodavatele," napsal Šedivý (generálův blog čtěte zde).
