Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

iDNES.cz / Zprávy

  • Úterý 2. září 2014. Adéla

Stíhačku F-16 raději nebrat. Válkami prověřený bojovník stárne

  20:01
Vyplatilo by se po skončení pronájmu gripenů České republice spolu s dalšími zeměmi hromadně nakoupit americké stíhačky F-16? Patří sice stále mezi skvělé stroje, ale i dosavadní spokojení uživatelé už významně pomrkávají po novějších letounech. Válkami prověřený bojovník totiž nezadržitelně stárne.

Letoun F-16 nizozemského letectva | foto: Lubomír Světničkanatoaktual.cz

Česko prý usiluje o americké stíhačky F-16, tvrdí server WikiLeaks. Kvůli vysoké ceně prý ČR navrhuje, aby letouny společně nakoupilo pět až šest evropských zemí a získalo na ně slevu. Informace se objevila v e-mailu soukromé bezpečnostní organizace Stratfor. Ministerstvo obrany ji nechce komentovat. Šlo by asi o 85 strojů i pro Rumunsko, Slovensko, Maďarsko, Bulharsko a možná Polsko, které letouny F-16 už provozuje.

WikiLeaks: Česko chce s dalšími státy koupit stíhačky F-16

Otázkou zůstává, zda by se pořízení těchto strojů místo stávajících pronajatých švédských letounů Jas-39 Gripen pro české letectvo vyplatilo. F-16 Fighting Falcon je bezesporu jedním z nejúspěšnějších vojenských letounů všech dob. Vyrobilo se ho takřka 4 500 kusů a v současnosti létá v pětadvacítce států. Ze spojenců třeba v Dánsku, Nizozemsku, Belgii, Norsku, Itálii, Řecku a Turecku.

Ačkoliv jde o stroj ze sedmdesátých let minulého století, podle odborníků stále patří ve své kategorii díky modernizacím mezi špičkovou a účinnou zbraň. "Jde o osvědčený stroj, který prokázal své kvality. Starší modifikace ale Gripen převyšuje konstrukčně i přístrojově. Pokud by se tedy rozhodovalo o nákupu F-16, muselo by jít o jeho nejmodernější varianty," konstatoval letecký expert Jan Čadil, šéfredaktor časopisu Letectví a kosmonautika.

Sokolík je příliš drahý

Mezi hlavní přednosti tohoto jednomotorového středoplošníku s jednou svislou ocasní plochou a plovoucí výškovkou patří vysoká obratnost a víceúčelovost. Určen je k leteckým soubojům a ničení pozemních cílů. Létat může za všech povětrnostních podmínek, ve dne i v noci.

F-16 Fighting Falcon versus Jas-39 Gripen

Letoun F-16 Fighting Falcon

Letoun F-16 Fighting Falcon

Letoun Jas-39 Gripen elitní tygří letky

Letoun Jas-39 Gripen elitní tygří letky

F-16 Fighting Falcon (Lockheed Martin)
Rozpětí: 9,8 m
Délka: 14,8 m
Výška: 4,8 m
Hmotnost prázdného stroje: 8 272 kg
Vzletová hmotnost: 12 003 kg
Maximální vzletová hmotnost: 16 875 kg
Pohon: 1× dvouproudový motor F100-PW-220 nebo F110-GE-100
Maximální rychlost: 2 124 km/h
Akční rádius: 550 km s šesti pumami
Dolet: 4 800 km
Dostup: 18 500 m

Jas-39 Gripen (SAAB/BAE)
Rozpětí: 8,4 m
Délka: 14,1 m
Výška: 4,5 m
Hmotnost prázdného stroje: 5 700 kg
Vzletová hmotnost: 8 500 kg
Maximální vzletová hmotnost: 14 000 kg
Pohon: 1× dvouproudový motor Volvo Aero RM12
Maximální rychlost: 2 470 km/h
Akční rádius: 800 km
Dolet: 3 200 km
Dostup: 15 200 m

Kokpit je vybaven průhledovým HUD displejem a dvěma multifunkčními monitory, zobrazujícími údaje z radaru a pohyblivou mapu a důležité informace o motoru, podvozku, klapkách, palivu a zbraních. Letoun se ovládá joystickem na pravé straně. Výkon motoru pilot reguluje zase plynovou pákou na levé straně.

Prototyp stíhacího letounu F-16 vzlétl poprvé už v roce 1974. Od té doby však výrobce, americký Lockheed Martin stroj několikrát zmodernizoval. A v souvislosti s vylepšeními a dovybavením o nejmodernější přístroje také pochopitelně šplhala cena.

Původně se jediný stroj prodával za zhruba 18 milionů dolarů. V roce 2006 už sousední Polsko za 48 letounů F-16C/D Block 52+, jedné z nejmodernějších verzí srovnatelné právě s gripenem v českých službách, zaplatilo 3,8 miliardy dolarů - tedy přes 79 milionů za kus. Roli hrála i inflace.

V ceně se ale pochopitelně odráží i výcvik pilotů a personálu a vybudování veškerého technického zázemí. V případě hromadného nákupu a navíc pro několik spojeneckých zemí je možné, že by Američané mohli přijít se zajímavou slevou.

Naproti tomu cena letounu Jas-39 Gripen ve verzi C/D, které má Česko pronajaté, se podle různých zdrojů pohybuje v rozmezí 50 až 60 milionů dolarů za kus. V případě pořízení gripenů by ještě odpadly náklady na výcvik a zázemí.

Zaměřovací průhledový displej amerického letounu F-16.

Zaměřovací průhledový displej amerického letounu F-16.

Dny NATO v Ostravě

Dny NATO v Ostravě - Letoun F-16 nizozemských vzdušných sil.

Letoun F-16 ve verzi Sufa - izraelská verze jedné z nejrozšířenějších stíhaček

Letoun F-16 ve verzi Sufa - izraelská verze jedné z nejrozšířenějších stíhaček

Ostřílený bojovník stárne

V pomyslném vývojovém žebříčku je letoun F-16 řazen ke strojům takzvané čtvrté generace. Gripen je pak jakýmsi mezistupněm před nejmodernějšími a pochopitelně pro Česko cenově nedostupnými stroji F-22 Raptor a F-35 páté generace. Navíc Raptor, který je považován za nejvýkonnější stíhací letoun současnosti, je jako "technologický klenot" chráněn zvláštním americkým zákonem, který zakazuje jeho vývoz.

Vývoj F-35 se zase protahuje a prodražuje a americké letectvo proto chce postupně zmodernizovat ještě zhruba 350 strojů F-16, které by měly sloužit až do roku 2025.

Nejmodernější vládci nebes. O vzdušnou nadvládu soupeří tři velmoci

Ačkoliv americký výrobce připravuje zcela novou verzi F-16, konstrukčně půjde stále o letoun ze sedmdesátých let. Nová verze F-16 ponese příponu "V" odkazující na jeho přezdívku Viper (zmije). Je odvozena od zatím posledních modifikací F-16 E/F Block 60 vyvíjených pro Spojené arabské emiráty. Má být vybavena novým aktivním radarovým systémem, počítačem a řadu vylepšení má dostat i kokpit. Premiérově by chtěl Lockheed stroj představit už letos s tím, že speciální balíček vylepšení by mohl být použitelný i pro předchozí verze letounu.

"Nákup nových strojů by se patrně vyplatil těm zemím, které letouny F-16 už provozují. Nikoliv těm, které by je nově do výzbroje zaváděly," uvedl Čadil. I když F-16 je stále výkonnostně dobrým strojem, Česko by se proto podle něj mělo už raději poohlížet po letounech mladších - což je Eurofighter, Rafale nebo Gripen.

Plusy a minusy F-16

+ stroj prověřený v boji

+ považován za standard v NATO

+ vyrobeno 4 500 kusů

+ obratnost a výkonnost

- nejnovější verze jsou příliš drahé

- stárnoucí konstrukce ze 70. let

- vyšší provozní náklady

- výrobce už má za stroj náhradu

Podobný názor má i letecký publicista Jiří Ondrášek. Éra F-16 podle něj pomalu končí a přichází éra jeho nástupce F-35, s jehož zařazením počítá většina současných uživatelů F-16 v NATO.

"Naproti tomu Gripen je technologicky poměrně nové letadlo, se značným modernizačním potenciálem," řekl Ondrášek a upozornil na skutečnost, že uzpůsobení Gripenu pro operační použití stálo Českou republiku už nemalé prostředky, ať už jde o peníze, čas, náročný výcvik personálu nebo infrastrukturní zajištění provozu letadel.

V každé válce hledej F-16

Na druhou stranu ve prospěch F-16 jednoznačně hovoří fakt, že díky své výkonnosti a dobrým manévrovacím vlastnostem se stal jedním z nejužívanějších bojových strojů a zasáhl prakticky do všech novodobých vojenských konfliktů.

"Vždy byl úspěšný, počínaje vzdušnými střety nad Libanonem na začátku osmdesátých let a konče loňskou kampaní v Libyi. Stal se určitým standardem v letectvech zemí NATO," konstatoval Ondrášek.

Letoun F-16 tchajwanského letectva na archivním snímku

Letoun F-16 tchajwanského letectva na archivním snímku

Letoun F-16 nizozemského letectva

Letoun F-16 nizozemského letectva

Letoun F-16 tureckého letectva

Letoun F-16 tureckého letectva

Američané letouny nasadili po boku strojů F-15 v první válce v Perském zálivu v roce 1991. Zapojily se operací NATO nad Jugoslávií, do tažení proti režimu Saddáma Husajna v Iráku nebo proti Talibanu v Afghánistánu, kde stroje F-16 nasadily i další země včetně například Nizozemska.

Kromě Spojených států je významným uživatelem těchto letounů Izrael. První zářezy si stroje F-16 v izraelských službách připsaly v soubojích nad Libanonem. Právě s těmito letouny pak Izrael zničil irácký jaderný reaktor v Osiraku, později útočily na budovaný syrský reaktor nebo konvoje se zbraněmi pro palestinské radikály. Účastnily se i války s libanonským Hizballáhem a války v Gaze.

A tím se gripeny, které prošly bojovým křtem teprve před rokem během operací NATO nad Libyí, chlubit nemohou.

Autoři: natoaktual.cz,




mobilní verze
© Copyright 1999–2014 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.