Cvičení, které začalo v pondělí a zapojilo se do něj na 300 vojáků, má prověřit schopnosti spojenců a partnerských zemí Švédska a Finska reagovat na případné ohrožení oblasti Islandu.
"Je to další krok ve výborné spolupráci s Finskem a Švédskem," uvedl generální tajemník NATO Anders Fogh Rasmussen. Letci mají během dvou týdnů vyzkoušet celou škálu vzdušných operací. Od vzdušných soubojů mezi různými typy letounů, přes záchranné operace nebo doplňování paliva za letu až po obranu důležitých cílů.
Hlavní díl odpovědnosti za ochranu Islandu v těchto měsících leží na Norsku. To na ostrov vyslalo své stíhací letouny F-16. "Norské vzdušné síly platí za velice schopné a profesionální bojové jednotky s obrovskou přidanou hodnotou pro naši kolektivní obranu," prohlásil na adresu norských letců vrchní velitel sil NATO v Evropě Philip Breedlove.
Do cvičení se ale zapojí také Švédsko s gripeny a Finsko se stroji F/A-18 Hornet. Spojené státy a Nizozemsko zase vysílají létající tankery pro doplňování paliva za letu a domácí Island poskytuje pátrací a záchranné jednotky. NATO jako celek v oblasti zajišťuje podporu prostřednictvím letounů včasné výstrahy AWACS. Všechny letecké operace pak koordinuje alianční operační středisko v německém Uedemu.
Ostrov budou chránit Češi
Island patří mezi zakládající země NATO, avšak nemá vlastní vojenské kapacity. Ostrovní stát je ale přímo zodpovědný za řízení letového provozu nad severním Atlantikem.
V dobách takzvané studené války odsud americké letectvo a námořnictvo sledovalo pohyb sovětských ponorek.
České stíhače čeká válka nervů s ruskými bombardéry |
Když v roce 2006 Američané své stálé jednotky včetně protiponorkových letounů a stíhaček stáhli, v ochraně ostrova se začali střídat s některými aliančními spojenci - Francií, Dánskem, Německem a Kanadou v rámci takzvaného "Air Policingu".
Už letos na podzim si ochranu Islandu vyzkoušejí také čeští letci s gripeny. Podle schváleného plánu zahraničních misí bude elitní tygří letka z Čáslavi chránit ostrov od září do prosince 2014. Letouny budou operovat ze základny v Keflavíku. "Nic se nezměnilo, počítáme s nasazením našich letců letos na podzim," potvrdil mluvčí ministerstva obrany Jan Pejšek.
Vyslání čtyř strojů a zhruba padesátky lidí včetně pilotů a technického personálu přijde přibližně na 20 milionů korun. Na Česko ale připadne jen část nákladů. Na ostrově totiž nebudou české gripeny zůstávat celé čtyři měsíce, ale jen několik týdnů.
