Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Sedmnáct sestřelů za měsíc. Slavný stíhač František by se dožil stovky

  10:13aktualizováno  10:13
Rovných sta let by se v úterý dožil Josef František, nejúspěšnější československý válečný stíhač letecké bitvy o Británii. Nad Anglií dosáhl v barvách polské 303. peruti sedmnácti ověřených sestřelů během necelého měsíce, konce bitvy se však nedožil. Létal na stroji Hawker Hurricane.

František dosáhl devíti vítězství nad stíhacími messerschmitty Bf-109E, dále sestřelil pět bombardérů Heinkel He-111, jeden Junkers Ju-88 a dva těžké dvoumotorové stíhače Bf-110. | foto: sbírka Jiřího Rajlicha, historika VHÚ

Historik Jiří Rajlich z Vojenského historického ústavu, který se československým letcům v Británii dlouhodobě věnuje, hodnotí životní dráhu Josefa Františka jako „úžasný příběh činorodého a nespoutaného mladého muže a vynikajícího stíhacího pilota, který sice občas své velitele dováděl k zoufalství, ale když zmáčkl spoušť, tak jen málokdy minul svůj cíl“.

Je to výstižné, vždyť František všech svých sedmnácti ověřených sestřelů dosáhl během září 1940. Většího počtu sestřelů během války dosáhl z československých letců jen noční stíhač Karel Kuttelwascher (18, někdy se uvádí 20), ovšem za výrazně delší dobu.

Mezi všemi esy RAF v bitvě o Británii Františkovi patří třetí, respektive čtvrtá příčka (Eric Stanley zaznamenal 21 sestřelů, James Lacey 18 a Archibald McKellar 17 a jeden další v podílu).

Rajlich přitom upozorňuje, že kolem Františkova života vznikla řada mýtů. „Čas od času se můžeme dočíst, že s prvním nepřátelským letounem se utkal již za mobilizace v září 1938 přímo nad Prahou, nebo že po březnové okupaci uletěl do Polska se svým letounem. Že již v září 1939 měl nad Polskem sestřelit své první tři nepřátele a dalších jedenáct pak ve Francii v květnu či červnu 1940,“ napsal Rajlich ve své knize o Františkovi. Všechny tyto dohady odmítl jako nepravdivé.

Oněch jedenáct údajných sestřelů označuje Rajlich za mýtus pocházející už z doby Františkova života, který letec přinejmenším nevyvracel.

Přes Polsko a Francii do Británie

Josef František přišel na svět v Otaslavicích v Olomouckém kraji 7. října 1914, tedy právě v době, kdy se roztáčela soukolí první světové války. Tehdy se jí ještě světová neříkalo a ani později si lidé nedovedli představit, že by mohla přijít další světová válka. Když vypukla, bylo urostlému pohlednému pilotovi, který rozhodně netrpěl nezájmem děvčat, pětadvacet.

Od podzimu 1939 bojoval po boku Poláků, bránících se zdrcující přesile německého a později i sovětského agresora. Po pádu Polska se dostal do Francie. Po pádu Francie do Anglie. Řetěz spojeneckých porážek neměl konce.

Žádné vyprávění o Františkovi by nebylo úplné bez zmínky o starostech, které dělal nadřízeným svým individualismem a nedisciplinovaností. Nevydržel létat ve formaci. Chtěl lovit německé letouny po svém. Polská 303. stíhací peruť, s níž František spojil své osudy, usoudila, že je lepší udělat z něj lovce samotáře.

Osamělý pilot pak často číhával v prostoru hrabství Kent, německé letouny ale stíhal i nad Kanálem. „Byl to pilot, jaký nikdy předtím neexistoval a dlouho existovat nebude. Vrhal se do boje sám, bez ohledu na nepřátelskou převahu,“ prohlásil o něm podle ČTK s uznáním jeden z velitelů polské perutě.

Devět sestřelených „stodevítek“

Františkek dosáhl devíti vítězství nad stíhacími messerschmitty Bf-109E, proti nimž, jak upozorňuje historik Rajlich, byl Františkův hurricane Mk. I pomalejší, méně obratný a hůř stoupal. Sestřelil též pět bombardérů Heinkel He-111, jeden Junkers Ju-88 a dva těžké dvoumotorové stíhače Bf-110 (zdroj zde a zde).

Touha po boji, který vyhledával za každou cenu, a intenzita nasazení (prvního sestřelu dosáhl 2. září, posledního 30. září 1940) si nakonec vzala daň ze všech nejvyšší. František havaroval 8. října, den po svých 26. narozeninách, při návratu z hlídkového letu. Příčiny havárie jsou dodnes neznámé a už neznámými patrně zůstanou: snad chtěl své dívce předvést akrobacii v nízké výšce, snad vyčerpání otupilo jeho pozornost... Byl na místě mrtev.

Češi, ale ani Poláci či Britové, kteří o 303. peruti natočili hraný dokument (podívat se na něj můžete zde), ale na Františka nezapomněli. Výstižně ho zhodnotil další známý letec František Fajtl: „Vynikající piloti se bez odvážné střelby nestali esy, a naopak jen průměrní piloti s precizní muškou se jimi stali. František patřil do třetí kategorie - byl mistrem v pilotáži a též výborným střelcem.“

Autor:






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.