Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Šticha: Chci, aby se lidé ptali, kdo jsme

  9:46aktualizováno  9:46
Vojenské zpravodajství má prvního mluvčího v historii. "Chci, aby se lidé ptali a věděli, kdo jsme a co děláme," říká mluvčí Vojenského obranného zpravodajství a Vojenské zpravodajské služby Ladislav Šticha. Dřív působil jako mluvčí ministra obrany Miroslava Kostelky.

V posledních dnech řešíte případ nehody vojáků z prostějovské 601. skupiny speciálních sil, protože ta spadá pod vojenské zpravodajství. Narazil jste při práci mluvčího už na něco podobného?
Jako mluvčí jsem samozřejmě řešil i ne zcela příjemné věci, ale žádná se nedá srovnávat s tragédií z minulého týdne. Ale v mnohem těžší pozici jsou, myslím, lidé, kteří o tomto neštěstí informovali příbuzné vojáků. (pozn. red.: při střetu tatry s vlakem zahynulo 9. prosince pět vojáků - více zde)

Jak se vůbec zrodila myšlenka zřídit mluvčího vojenské tajné služby?
Potřeba informovat veřejnost i o činnosti této služby patří k nutnostem dnešního informačního věku. Tvářit se, jak to některé země ještě před několika lety dělaly, že vojenské zpravodajství vůbec neexistuje, je už prostě nemyslitelné.

Mohl byste uvést  konkrétní příklady, kdy utajování informací vojenskému zpravodajství neprospívá?
Vojenské zpravodajství mluvčího nikdy nemělo a není na něj není vůbec zvyklé. Dříve bylo jednoduše vojenské zpravodajství utajeno a nikdo se s lidmi nebavil. Pak se ale objeví kauzy typu Srba a nemá-li vojenské zpravodajství žádný systém na zveřejnění aspoň určitých informací, není schopné reagovat. Můj úkol tedy bude působit i dovnitř, prolamovat bariéry a upozorňovat to, že ne vše musí být tajné a že lze množství věcí zveřejnit.

Co je na vojenském zpravodajství nejdůležitější?
Problém vojenského zpravodajství tkví v tom, že se o něm ví málo. Veřejnost v nás pak nemá důvěru. Základním pilířem důvěry jsou informace, protože co znáte, nad čím máte kontrolu, tomu věříte. Je třeba vysvětlovat k čemu ta služba je, co umí, kdo ji zřizuje, kdo ji kontroluje, jakou má historii. Lidé se musí ptát, to je pro mě důležité. Taková spolupráce je prospěšná i pro samotné zpravodajství. Pokud bude vedle vaší vesnice muniční sklad a před ním už týden parkuje černý bavorák, který místní nikdy neviděli, to je věc, kterou nám občané mohou zavolat a my to prověříme. A to není fikce, už máme případy, kdy nám lidi opravdu pomohli.

Uvedu ještě jeden důvod. Archívy vojenského zpravodajství by mohly poskytnout obrovské množství informací třeba pro historiky. Dřív byly uzavřené a hotovo. Dnes tam jsou věci, které už není nutné utajovat. Některé části historie, které historikům chybí ke složení mozaiky. Spousta archivních informací jsou historická fakta, nikoli dnes zneužitelné věci.

Jakými prostředky chcete s veřejností komunikovat?
Kromě toho, že funguje mluvčí, chceme také během ledna zprovoznit webové stránky vojenského zpravodajství, kde by byly kontakty, základní informace o nás a také aktuální zprávy. Rádi bychom občas udělali chatovou diskuzi, kde by třeba určitý odborník z vojenského zpravodajství odpovídal na otázky veřejnosti. Chceme také připravovat veřejnou výroční zprávu, která jistě bude vypreparovaná, ale stejně bude tam spousta věcí, které není důvod tajit. Jsou to obecné informace mapující situaci v minulém roce, naznačující další vývoj atd. Není důvod vše schovávat do archívu.

Myslíte, že o takové informace bude zájem?
Je pravda, že většina informací, které budeme moci zveřejňovat, asi příliš mediálně zajímavá nebude. Jestli budu mít jako mluvčí k dispozici padesát zpráv, myslím že tak dvě z nich by mohly být pro lidi zajímavé.

Půjde nám ale i o širší pohled. Analytici vojenského zpravodajství mají obrovský repertoár zdrojů, určitou informaci čerpají třeba ze stovky zdrojů z celého světa najednou, a to mám na mysli ty veřejné, přístupné třeba na internetu. Pokud se v českých médiích komentuje nějaká událost, informace vychází zpravidla z běžně dostupných zdrojů. My k tomu můžeme dodat ještě jiný úhel pohledu, jiný odstín, udělat jeden výstup ze stovky zdrojů.

V získávání důvěry by nám mohlo pomoci i to, že vojenské zpravodajství je přísně apolitické. Nenajdete u nás jediné stanovisko, které by naznačovalo názor na politiku. Čistě odborné, bez komentáře. Když stejnou událost budete chtít okomentovat od ministerstva, už to budete mít politicky zabarvené. Chcete-li čistou zprávu, dostanete ji od vojenské zpravodajské služby.

Bezpečnostní informační služba mluvčího má už několik let, ale jeho vyjádření jsou téměř vždy stejná: "BIS monitoruje aktivity ohrožující bezpečnost státu, nemůžeme ale bohužel sdělit další podrobnosti". Myslíte si, že ve vašem případě tomu bude jinak?
Jakkoliv se novinářům může zdát taková odpověď kolegy z BIS nudná a bezobsažná, je naprosto klíčová. Občané musí dostávat ubezpečení, že služby nespí, ale pracují a snaží se získáváním kvalitních a hlavně včasných informací ochránit je i jejich rodiny. Vždy budou informace, jejichž zveřejnění by mohlo naprosto zničit dlouhodobou práci zpravodajských složek. Na druhé straně mají občané právo znát informace, které se přímo dotýkají jejich života. Vojenské zpravodajství se určitě bude snažit sdělovat víc než klišé nebo fráze.

Jaké informace chcete zveřejňovat?
Nikdy nebudeme tisková agentura, nikdy nebudeme chrlit dvacet zpráv denně, můžou být naopak i dny, kdy nebude žádná. Na druhou stranu by se veřejnost měla dozvědět aspoň část informací, které máme třeba o určitých hrozbách. Nikoli typu kdy a kde, ale nežijeme v bezpečném světě, a tak chceme říci že mohou být takové a takové hrozby a co my jako občané máme dělat. Lidé třeba vědí, že byly nějaké antraxové útoky, ale když se jich zeptáte, tak zpravidla nevědí, co v takovém případě dělat. To by se mohli dozvědět od nás.

Navíc jsme malá země a cokoli se týká vojenských objektů, a je tedy předmětem vojenského zpravodajství, se nutně týká i lidí, kteří žijí kolem nich. My nemáme například Nevadskou poušť, kde na stovkách čtverečních kilometrů nic není. Pokud něco hrozí například skladu se zbraněmi, týká se to i lidí v jeho okolí.

Lidé mohou mít také pocit, že tímto způsobem chtějí tajné služby dostávat na veřejnost různé informace, nebo také dezinformace, které se jim hodí do operací. Můžete tyto možnosti vyloučit?
Tak to můžu vyloučit naprosto jednoznačně. Já se stále považuji především za novináře, který má jen řekněme lehčí přístup k informacím a složitější prostor pro jejich zpracování. V žádném případě jsem nebyl pověřen jakoukoliv jinou činností a ani bych to nikdy nepřijal. Ředitel Vojenského zpravodajství pan Krejčík je moderně smýšlející progresivní manažer a přesně ví, proč je nutné dávat veřejnosti naprosto objektivní a nezávislé informace.

Přichází v úvahu možnost, že se Vojenské zpravodajství bude chtít v dobrém slova smyslu pochlubit nějakou povedenou operací a svolá tiskovou konferenci na níž tento úspěch bude prezentovat?
Na to můžu říci jediné, a to že by se mi to určitě líbilo, ale jsem realista a pokud k něčemu takovému dojde, bude to spíše vzácná výjimka. Nicméně si dokážu představit, že například při vážném zhoršení bezpečnostní situace ve světě budeme jednou z institucí, která bude aktivně vystupovat.

Můžete veřejnost informovat o některé konkrétní úspěšné operaci, třeba deset patnáct let staré?
Tato oblast je jednou z těch, které bychom s panem ředitelem Krejčíkem chtěli věnovat do budoucna významný prostor. Je stále poměrně dost prázdných míst v našich novodobých dějinách, které si žádají doplnění a bylo by skvělé k tomu přispět. Věřím, že v rámci platných zákonů se nám to bude postupně dařit.

Autoři:






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Vizualizace sítě a projení ruskojazyčných twitterových účtů na základě blízké...
Ruské vlivové zprávy o NATO na Twitteru šíří "robotrollové", tvrdí studie

Dva ze tří uživatelských účtů sociální sítě Twitter, které v ruštině masivně šíří zprávy včetně dezinformací o posílené vojenské přítomnosti NATO v Pobaltí a v...  celý článek

Mimořádný neplánovaný nácvik skupiny Saudi Hawks za zrušená vystoupení na Dnech...
Jestřábi z Arábie nakonec předvedli nad Ostravou úchvatnou podívanou

Obě plánovaná vystoupení skupiny Saudi Hawks na víkendových Dnech NATO v Ostravě překazilo počasí. Fandové letectví však nakonec o úchvatné představení...  celý článek

Ve Vyškově ukončilo šestitýdenní výcvik 67 nových příslušníků Aktivních záloh....
Zájem o zálohy roste. Armáda přijala rekordních 600 dobrovolníků

Dalších zhruba šest stovek nováčků nastoupilo ve Vyškově k základnímu vojenskému výcviku. Kromě budoucích profesionálů také 50 nových aktivních záložníků a 15...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.