Jaromír Štětina, TOP 09 + STAN

Jaromír Štětina, TOP 09 + STAN | foto: MF DNES

Štětina podal návrh na pozastavení činnosti KSČM kvůli porušení ústavy

  • 429
Šéf senátní komise pro vyšetřování ústavnosti KSČM Jaromír Štětina podal vládě návrh na vypracování žaloby. Domnívá se totiž, že komunisté se stále nevzdali násilných prostředků pro prosazování svých zájmů, což odporuje ústavě.

Snahy o zrušení komunistické strany se s přestávkami objevují už od doby krátce po změně režimu v listopadu 1989. Po neúspěšném pokusu před dvěma lety, kdy ministerstvo vnitra s Martinem Pecinou v čele návrh smetlo ze stolu, přišla nová šance s příchodem Nečasova kabinetu. Ministrem vnitra je nyní Radek John a ten s návrhem souhlasí.

Senátor Štětina se teď snaží přesvědčit vládu, aby podala návrh na pozastavení činnosti KSČM k Nejvyššímu správnímu soudu.

"Vláda by neměla ignorovat požadavek horní komory," sdělil Štětina Lidovým novinám. "Zapracovali jsme do návrhu i dřívější podmínky vnitra, navíc nejde o návrh na zrušení," dodal. Vodítkem je také rozsudek na rozpuštění Dělnické strany z minulého roku, uvedly LN.

Komunistům se taková represe samozřejmě nezamlouvá. "Kdyby se tím vláda zabývala, chápal bych to jako krycí manévr pro její neschopnost řešit skutečné problémy, jako jsou třeba odchody lékařů," popsal LN Vojtěch Filip. Předseda komunistů také pohrozil, že se hodlá bránit u soudu ve Štrasburku.

V případě, že by soud opravdu pozastavil působení KSČM, musela by strana odstoupit od marxistické ideologie a napravit nedostatky, na které si stěžuje senátní komise. Mimo jiné je KSČM stále organizační složkou bývalé KSČ.

S návrhem souhlasí i někteří členové vlády, například Karel Schwarzenberg. Pro jsou také strany TOP 09 a Věci veřejné. "Tímto tématem se jistě budeme chtít zabývat. Jsme jedinou stranou, která má ve svých stanovách to, že členové KSČ se nesmí stát členy naší strany," řekl listu Vít Bárta z VV. Pikantní je, že registrovaní "véčkaři" v srpnu loňského roku hlasovali proti zrušení KSČM.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video