Agentura STEM prováděla výzkum v týdnu od 4. do 10. dubna. Na otázky odpovídalo 1668 lidí starších 18 let.
Podle výsledků průzkumu hodnotí česká veřejnost práci nejvyšších ústavních institucí velmi rozdílně.
Zatímco prezident pracoval v posledním měsíci dobře podle téměř tří čtvrtin lidí, práci parlamentu a vlády hodnotí dobře sotva jeden člověk z pěti (viz graf).
"Pohled na vývoj hodnocení práce vlády a parlamentu ukazuje, že názory na obě instituce jsou zejména v období od podzimu 2003 dosti podobné," sdělil iDNES Jan Hartl z agentury STEM.
Podle něj byly obě instituce v posledních pěti letech nejlépe hodnoceny v září 2002, tedy brzy po volbách do sněmovny a sestavení vlády Vladimíra Špidly. Pozitivní body si jeho kabinet připsal také během obnovy země po katastrofálních povodních.
Hodnocení se propadlo loni v létě po volbách do europarlamentu a Špidlova odchodu z vlády. Současná vládní krize přivedla příznivá hodnocení dokonce pod úroveň srovnatelnou s loňským létem.
V porovnání s minulými měsíci se zhoršilo také hodnocení práce prezidenta, ačkoli i nadále zůstává dost vysoké (viz graf).
Špatné hodnocení práce vlády i parlamentu doprovází vysoká nespokojenost veřejnosti se současnou politickou situací.
Podle STEM se nenajde téměř nikdo, kdo by na otázku, zda je se současnou situací osobně spokojen, odpověděl "určitě ano", a jen sedm procent odpovídá "spíše ano". Drtivá většina naopak vyjadřuje nespokojenost, podíl "určitě nespokojených" přitom přesahuje polovinu (viz graf).
V posledním půlroce podle Hartla dochází k zajímavému jevu. "Zatímco hodnocení práce vlády i parlamentu vykazovalo od září 2004 do počátku letošního roku vzestupnou tendenci, spokojenost s politickou situací se snižuje už od loňského listopadu," uvedl.
Nový premiér a rekonstruovaná vláda podle něj zřejmě ještě na přelomu roku vyvolávali u veřejnosti naděje na zlepšení situace.
 Premiér Gross a ministři Šimonovský a Škromach na zasedání sněmovny. (24. listopadu 2004) |
