Agentura zjišťovala, jak lidé hodnotí polistopadové změny. Mírná nadpoloviční většina Čechů například míní, že se v naší zemi podařilo vybudovat základy demokracie. K nejvýraznějším změnám však patří restituce a privatizace.
O průzkumuCitovaný výzkum STEM byl proveden v sérii TRENDY na reprezentativním souboru obyvatel České republiky starších 18 let ve dnech 31. října až 9. listopadu 2014. Respondenti byli vybráni metodou kvótního výběru. Na otázky odpověděl soubor 1 071 respondentů. |
„Při zpětném hodnocení restitucí tříčtvrtinová většina občanů považuje za správné, že byl majetek vrácen původním vlastníkům nebo jejich dědicům. Tento názor byl většinový i v předchozích letech, v průzkumu z roku 2004 bylo jeho zastoupení nejnižší (62 %),“ uvádí Středisko empirických výzkumů (STEM) ve své zprávě.
Zato hodnocení kuponové privatizace se z původně rozporného v roce 1997 brzy proměnilo v poměrně jasně negativní. V roce 2001 podle dat STEM pouze zhruba čtvrtina občanů a v následujících letech zhruba třetina považovala privatizaci za správný krok.
„Po téměř desetileté pauze STEM položil tuto otázku znovu a ukazuje se, že více než čtyřpětinová většina veřejnosti dnes kuponovou privatizaci za správnou nepovažuje,“ píše STEM. Za správnou (určitě ano) ji považují pouhá tři procenta dotázaných, zatímco opačný názor (určitě ne) mělo 47 procent respodentů.
O demokratické společnosti nejsou Češi přesvědčeni
V listopadu 1989 lidé volali po návratu demokratických principů. „Po čtvrtstoletí není v českém veřejném mínění jasno, jak jsme v tomto bodě ‚uspěli’. Jen mírně nadpoloviční většina občanů si myslí, že se u nás skutečně podařilo základy demokracie vybudovat. Téměř srovnatelný podíl lidí však zastává opačné stanovisko,“ uvádí v aktuálním průzkumu STEM.
Rozhodují strany i vzděláníV názorech na restituce a kuponovou privatizaci se osociodemografické skupiny obyvatel příliš neliší. Mezi příznivci KSČM je však podle STEM míra souhlasu s restitucemi jasně nejnižší. Naopak příznivci ODS častěji než ostatní souhlasí s tím, že kuponová privatizace byla správným krokem. V hodnocení demokratických základů našeho systému a odborné úrovně politických elit jsou pozitivnější respondenti s vysokoškolským vzděláním, stoupenci ODS a TOP 09 a pravicově orientovaní lidé. Negativní postoje jsou častější mezi lidmi nad 60 let, sympatizanty KSČM a levicově zaměřenými. |
Z časové řady od roku 1993 vyplývá, že do roku 2006 průzkumy zaznamenávaly poměrně stabilně názor zhruba třípětinové většiny občanů, že základy demokracie se vybudovat podařilo. Od roku 2010 do roku 2012 můžeme sledovat pokles podílu pozitivních názorů a narůstající rozčarování ze situace ve společnosti. Loni a letos se již podíl optimistických názorů na stav demokracie u nás zvyšoval, přesto je stále nižší než v devadesátých letech a prvních letech nového tisíciletí.
V hodnocení odborných kvalit politiků je již názor veřejnosti jednoznačnější. Tři pětiny dotázaných se domnívají, že současní političtí představitelé jsou větší odborníci než představitelé režimu před rokem 1989. Historie průzkumů za více než dvacet let však také prozradí, že tento názor postupně oslabuje.
Nejkritičtější byla veřejnost v roce 2010, kdy si jen mírně nadpoloviční většina občanů myslela, že z hlediska odborných schopností jsou na tom současné politické elity lépe než jejich komunističtí předchůdci. Hodnocení aktuální politické reprezentace je poněkud lepší než před čtyřmi lety, hodnot z první poloviny devadesátých let však nedosahuje.
Například v polovině devadesátých let si 74 procent dotázaných myslelo, že politici jsou větší odborníci a jsou schopnější než před listopadem 1989, nyní tak míní 63 procent.
