Průzkum si objednala agentura PSB, která je mediálním poradcem (a tvůrcem předvolební kampaně) sociální demokracie.
Tazatelé STEM se v bleskovém průzkumu ptali reprezentativního vzorku obyvatelstva staršího 18 let. Na otázku, zda debatu viděli, četli či o ní slyšeli, odpovídalo celkem 638 respondentů.
Speciální předvolební Nedělní partii na TV Prima sledovalo podle odpovědí 34 procent dotázaných. Téměř čtvrtina (24 %) lidí o předvolebním duelu rivalů četla nebo slyšela.
Výsledky průzkumu jednoznačně hovoří pro volebního lídra ČSSD. Získal si přízeň 60 procent diváků. Největší sympatie Paroubek získal u respondentů starších 60 let. Pozice obou politiků jsou naopak vyrovnané u dotazovaných ve věku mezi 18 a 29 lety.
Topolánek naopak vyhrál u respondentů s vyšším vzděláním. Za vítěze televizního duelu ho označilo 59 % vysokoškolsky vzdělaných lidí. Premiérovi vítězství pro změnu přisuzovali především lidé se základním vzděláním a vyučení. Mezi středoškoláky je poměr 54:46 ve prospěch Paroubka.
Ten jednoznačně dominoval i u respondentů, kteří jsou voliči ČSSD či KSČM.
Proč čísla nesedí?
Televizní debatu sledovalo 34 procent dotázaných, vyplynulo z výzkumu. Pokud je vzorek reprezentativní, znamenalo by to, že se v neděli na Primu koukala třetina všech obyvatel Česka starších osmnácti let, tedy hodně přes dva miliony.
Televize Prima ale uvedla, že diskusi sledovalo 612 tisíc diváků, což je o poznání méně. Nad rozporem mezi údaji se pozastavila i ODS, která výzkum označila za nedůvěryhodný a manipulující s veřejným míněním. Proč čísla nesedí?
"Jde o velice častý a hojně diskutovaný jev, za nímž stojí množství příčin. Například fakt, že už při sestavování reprezentativního vzorku dochází k jisté autoselekci a výzkumů se účastní jakási aktivnější složka obyvatelstva," vysvětlil ředitel STEM Jan Hartl.
"Navíc pojmy nemají ostré rozměry. Že debatu sledoval, řekne i člověk, který z ní viděl třeba jen pár minut, protože byla puštěná doma," obhajuje korektnost šetření sociolog.
