"Září přineslo změnu na naší politické scéně. Sociální demokracie, která od prosince 2003, tj. v osmi posledních výzkumech STEM, vykazovala nižší preference než KSČM, se nyní opět těsně dostala na druhou příčku žebříčku," tlumočil výsledky zářijového průzkumu ředitel STEM Jan Hartl.
ČSSD se podle něj podařilo zastavit propad důvěry veřejnosti patrný v posledních měsících a stabilizovat preference na úrovni 16 procent.
"Její relativní úspěch je mimo jiné dán i tím, že KSČM v dlouhodobějším pohledu mírně ztrácí. Mírně ztrácí i ODS, avšak nadále zůstává suverénně na prvním místě žebříčku," doplnil Hartl.
Preference KDU-ČSL, Unie svobody a Strany zelených nepřinášejí podle něj žádná překvapení. Různé formace nezávislých vyšly z průzkumu se společným hodnocením něco přes pět procent. Nejsilnější z nich je přitom SNK (sdružení nezávislých a Evropští demokraté).
Nepříliš srozumitelná situace kolem změny vlády se patrně odrazila v tom, že voliči znejistěli. "Ochota zúčastnit se voleb poklesla oproti červnu o 12 procentních bodů. Jistých či pravděpodobných voličů je v září podle vlastního vyjádření 58 procent, v červnu 2004 to bylo 70," poznamenal k výzkumu šéf STEM.
Nejoblíbenější jsou stále Gross a Buzková
Grosse a Buzkovou hodnotila příznivě přibližně polovina z 1732 respondentů od 1. do 10. září.
|
ANKETA |
|
Věříte, že preference ČSSD pomohly zvednout Grossovy billboardy? |
"Stálicemi zůstávají i přesto, že popularita Stanislava Grosse za poslední období, tj. od července, opět poněkud klesla," poznamenal Hartl.
Připomněl, že Grossova vstupní pozice na postu premiéra je z hlediska hodnocení veřejností podstatně lepší než byla pozice Vladimíra Špidly v době odchodu z čela vlády, kdy ho příznivě hodnotilo 27 procent účastníků průzkumu.
U nejoblíbenějších osobností opozice – M. Topolánka, P. Béma a J. Zahradila – přesahovalo příznivé hodnocení sotva čtyřicet procent.
"Z hlediska četnosti příznivých hodnocení si v zářijových výsledcích ve srovnání s červencovým šetřením 2004 někteří politici polepšili. Týká se to zejména řady vládních politiků: Petry Buzkové, Pavla Dostála, Bohuslava Sobotky, Vladimíra Mlynáře, Pavla Němce, Milana Šimonovského, Jaroslava Palase a Milana Urbana. Mezi opozičními politiky vylepšili své postavení jen Pavel Bém a Petr Nečas," odhalil další z výsledků Hartl.
Naopak si v září u veřejnosti podle šetření STEM pohoršili někteří členové vládní koalice. Vedle premiéra Grosse jde o představitele Libora Ambrozka, Cyrila Svobodu i Miroslava Kalouska.
Vyrovnané hodnocení v posledních měsících vykazuje z členů vlády Zdeněk Škromach.
"Jako setrvalá se jeví popularita i čelných osobností ODS Mirka Topolánka, Jana Zahradila a Petra Bendla. Nemění se ani hodnocení Jana Kasala a Miroslava Grebeníčka," ukázal podle Hartla průzkum.
Poprvé byli do výzkumu zařazeni noví členové Grossova kabinetu. Nejvyšší popularity mezi nimi dosáhli Jaroslav Bureš, Milada Emmerová a Karel Kühnl, které podle průzkumu příznivě hodnotí přibližně čtvrtina populace. Kladná hodnocení Františka Bublana, Jiřího Paroubka a Martina Jahna se pohybují pod úrovní dvaceti procent.
"Postavení na žebříčku popularity je do značné míry výsledkem známosti určitého politika ve veřejnosti. Pokud politik není příliš známý, jeho šance na celkově dobré umístění je poměrně malá," poznamenal Hartl.
Nejméně známými ze sledovaných politiků jsou Martin Jahn, kterého neznají tři čtvrtiny obyvatel, a František Bublan, jehož neznají dva občané ze tří. Jiřího Paroubka nezná polovina lidí, téměř polovina nezná Miladu Emmerovou a Jaroslava Bureše.
I mezi politiky, kteří jsou ve vládě už delší dobu, jsou tací, kteří nejsou známi čtvrtině až třetině občanů. Podle STEM jsou to ministři Urban, Palas, Ambrozek, Šimonovský a Němec.
