Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Klausovi nejvíce lidé věřili v roli premiéra. Na Hradě o důvěru přišel

  13:29aktualizováno  13:29
Václav Klaus během téměř dvaceti let působil ve třech vrcholných politických funkcích. Největší důvěru veřejnosti měl v době, kdy stál v čele vlády. Odstup veřejnosti je zřejmý v časech jeho vedení Sněmovny. Respektovanému prezidentovi nakonec uškodila letošní amnestie, shrnula agentura STEM.
Prezident Václav Klaus vystoupil 20. října v Praze, aby se vyjádřil k výsledkům voleb.

Prezident Václav Klaus vystoupil 20. října v Praze, aby se vyjádřil k výsledkům voleb. | foto: Dan MaternaMF DNES

Z průzkumů je patrné, že Klaus požíval nejvyšší důvěry v začátcích svých funkcí a postupně ji ztrácel. Například ve druhém prezidentském období přízeň kolísala od většiny k téměř historickému minimu. Na začátku své druhé "pětiletky" mu důvěřovalo 63,4 procenta dotázaných, po únorové amnestii to bylo už jen 27,9 procenta.

Největší oblibu měl Klaus u veřejnosti v začátcích svého vrcholného působení v politice. "V rozdělené České republice se postavení Václava Klause rychle upevnilo a počátkem roku 1994 dosáhl ve funkci premiéra velmi vysoké důvěryhodnosti přes sedmdesát procent," uvádí agentura ve své analytické zprávě.

O průzkumu

Rekapitulace téměř dvacetiletého působení Václava Klause na české politické scéně vychází z řady průzkumů STEM od května 1993. V nich se agentura ptala občanů na aktuální i postojové otázky. Osobní rozhovory probíhaly se skupinou většinou 1 000-1 600 lidí reprezentujících dospělou populaci České republiky.

Nad sedmdesát procent dotázaných Klausovi důvěřovalo už jen během prvních dvou let jeho působení na Hradě. "Během prvních dvou let se jeho důvěryhodnost v prezidentské roli vyšplhala přes sedmdesát procent," uvádí STEM.

Nejvíce Klausovi ublížila opoziční smlouva

Vůbec nejnižší důvěru měl Klaus v době, kdy vedl Sněmovnu. Do funkce ho vynesla po volbách v roce 1998 takzvaná opoziční smlouva mezi jeho ODS a ČSSD Miloše Zemana. Podle zjištění STEM sice do funkce nastupoval s důvěrou 38,6 procenta, o rok později však už byla historicky nejnižší, a to 23,7 procenta.

Veřejnost tím dala najevo rozčarování se stavem politiky, následovala například výzva "Děkujeme, odejděte!". Od roku 2000 pak Klaus v očích veřejnosti pozvolna posiloval, vrcholu z období nástupu do vrcholné parlamentní role však už nedosáhl. Klausovi jako předsedovi Sněmovny důvěřovalo v únoru 2002 35,7 % dotázaných.

V očích veřejnosti Klaus ztrácel také v době privatizace. Před volbami v roce 1996 stagnovala na zhruba padesáti procentech. Přiznání ekonomických chyb vlády a následné úsporné balíčky přivodily v polovině roku 1997 dosud nejvýraznější politickou krizi v polistopadovém vývoji. V červenci poklesly podpora vlády (18,7 %) a důvěryhodnost premiéra (31,3 %) do té doby bezprecedentním způsobem.

Autor:






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Na nákup vyrazí místní jedině s klíčem nebo čipem.
V Karviné uzavřeli blok domů v ghettu mřížemi, lidé chtějí být v bezpečí

Domy jednoho z vnitrobloků ve vyloučené lokalitě v Karviné obklopil plot a brány. Kdo tu nebydlí, ulicí G. Preissové už neprojde. Podle společnosti, která domy...  celý článek

Prezidentský kandidát Vratislav Kulhánek na snímku ze srpna 2017.
Kulhánek má nutné podpisy. Chce, aby Češi mohli být na prezidenta opět hrdí

Bývalý šéf automobilky Škoda Auto Vratislav Kulhánek získal 23 podpisů poslanců ze šesti stran a může tedy kandidovat na prezidenta republiky. Kandiduje s...  celý článek

Vánoční strom Na Staroměstském náměstí je už ozdobený (25.11.2015).
Pražský vánoční strom roste u Berounky, upozornil na něj tipař

Vánoční strom, který letos ozdobí tradiční adventní trhy na pražském Staroměstském náměstí, roste u Berounky na Křivoklátsku. Tip na zhruba 24 metrů vysoký...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.