Průzkum odhalil i to, že mezi stoupenci nejsilnějších stran jsou výrazné rozdíly v motivaci k volbě. (Ilustrační foto)

Průzkum odhalil i to, že mezi stoupenci nejsilnějších stran jsou výrazné rozdíly v motivaci k volbě. (Ilustrační foto) | foto: Jiří Benák, iDNES.cz

STEM: ANO bodovalo ve volbách kvůli změnám, Úsvit kvůli předsedovi

  • 10
Agentura STEM zveřejnila průzkum, podle čeho si lidé vybírali strany v předčasných volbách. Vyplývá z něho, že hnutí ANO bodovalo kvůli víře voličů ve změny ve státě. To motivovalo i příznivce ČSSD. U KSČM hrála roli její politika a tradiční volba příznivců. K ODS se přiklonili její tradiční voliči. Úsvit přímé demokracie bodoval díky popularitě svého předsedy.

Zhruba dva týdny před předčasnými volbami do Sněmovny zjišťovali tazatelé STEM mezi lidmi, kteří deklarovali, že budou volit nějakou konkrétní stranu, i to, co je hlavním důvodem, proč se právě tuto stranu chystají volit. Respondenti vybírali ze sedmi možností.

Pro třicet procent voličů byly hlavními důvody pro jejich volbu program a politika konkrétní strany. Pro téměř stejně velkou část lidí pak šance provést potřebné změny, kterou podle nich jejich strana má.

Tuto šanci viděli hlavně stoupenci hnutí ANO, podle STEM to uvádí téměř každý druhý ze stoupenců tohoto hnutí jako hlavní důvod. Zcela bezvýznamná byla pro ně naopak politická orientace hnutí.

Početné stoupence ANO a TOP 09 oslovili také volební lídři těchto stran. Průzkum potvrdil, že ODS zbyli hlavně ti, kteří stranu volili vždy i v minulosti.

Jen pro přibližně desetinu lidí je hlavním vodítkem politická orientace strany, pro další desetinu vůdce strany anebo jiné její kandidující osobnosti. Pouze 12 % oslovených uvedlo, že jsou pravidelnými voliči strany, kterou chtějí volit. A jen 4 % respondentů připustila, že je k volbě přesvědčila volební kampaň.

Šance provést potřebné změny byla důležitá pro příznivce ČSSD. Uvedla ji jako hlavní důvod třetina a téměř stejně velký podíl ji volil kvůli konkrétní politice a programu. Méně často byla motivem volby sociální demokracie její levicová orientace nebo tradice volby, stoupence ČSSD nepřivedl k volbám protest ani osobnosti lídrů nebo volební kampaň.

V případě KSČM hrála rozhodující roli její konkrétní politika a také tradiční volba příznivců. V druhé řadě její příznivci akcentovali šanci na změny a politickou orientaci strany. Podobně jako u ČSSD, jen minimální vliv na volbu komunistické strany měly motivy protestu proti jiné straně, kampaň nebo osobnosti.

ODS pomohla hlavně tradice

Tradiční volba byla vůbec nejčastějším důvodem hlasu pro ODS – uvedly ji dvě pětiny příznivců. Na dalších místech jsou šance na provedení změn, konkrétní politika a politická orientace, ovšem tyto motivy jsou u ODS slabší než u většiny ostatních stran, zjistil průzkum STEM.

Důvody volby TOP 09 jsou poměrně vyrovnané. Podobně jako v případě ČSSD nebo KSČM, významnou úlohu hrála konkrétní politika a program, uvedla téměř třetina sympatizantů strany. Podstatně častěji než u jmenovaných stran však lidé volili TOP 09 kvůli osobnostem, respektive kvůli předsedovi, uvedla to skoro čtvrtina příznivců. Význam pro potenciální voliče měla i šance provést změny a politická orientace strany. Tradiční volba logicky vzhledem ke krátké historii strany roli příliš nehrála, poznamenává zpráva STEM.

Naopak u stoupenců KDU-ČSL byla tradice volby strany jako hlavní důvod poměrně častá, uvedl každý čtvrtý. Ve stejné míře byla uváděna i konkrétní politika a program, o něco méně pak šance provést potřebné změny. Další důvody – personální, protestní, obecná orientace nebo kampaň – byly zřetelně slabší.

Úsvit přímé demokracie Tomia Okamury dostal hlasy jednoznačně hlavně díky popularitě svého předsedy. Na druhém místě byla šance na provedení změn, na třetím program, na čtvrtém kampaň. Stejně jako u hnutí ANO roli samozřejmě nehrála tradice volby ani pravolevá orientace.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video