Tak velká ukradená částka bude pro zloděje tvrdým oříškem, myslí si kapitán Jedlička. Ilustrační foto.

Tak velká ukradená částka bude pro zloděje tvrdým oříškem, myslí si kapitán Jedlička. Ilustrační foto. | foto: René Volfík, ČTK

Stejně se kradou pytle cementu, říká o „loupeži století“ odborník

  • 22
Procházkova krádež nevyžadovala důvtip a konspiraci, jen zlodějskou odvahu, říká kapitán Miloslav Jedlička o nedávné krádeži 564 milionů korun. "Stejně se kradou i tři pytle cementu," míní vrchní komisař, který působí jako učitel kriminalistiky na střední policejní škole v Brně.

Je šance na Procházkovo rychlé dopadení?
Chápu, že všichni chtějí za této situace rychlé rozuzlení, zvláště když jde o tak mimořádně sledovaný případ. Nejedná se však o hon za neznámým kapesním zlodějem, kde rozhoduje pouze náskok. Podle mých zkušeností dělají nyní kriminalisté všechno, je to totiž pro ně i otázka prestiže. Chybou by ale naopak byla jakákoli zbrklost, která v takových případech nahrává zločinci.

Ale Procházka mezitím uniká...
Bohužel předpokládám, že nějakou dobu unikat ještě bude. Nelze vyloučit, dokonce jsem přesvědčen, že do firmy nastoupil s úmyslem krást. Po zmapování situace si připravil podrobný plán, který určitě zahrnoval i možné důmyslné úkryty a možnosti "vyprání" peněz. V takových případech platí, že čím důmyslněji propracovaný zločin, tím složitější je vypátrání pachatele.

Co když přece jen zmizí?
Zkuste si sám odpovědět na otázku kam a na jak dlouho. Kde na světě by se vám dobře žilo s půlmiliardou českých korun v hotovosti poschovávanou ve skříních nebo pod postelí? Pokud to bude kdekoli v Evropě, tak musíte každý rok zcela "nenápadně" utratit přes 56 milionů korun. Přibližně za osm deset let už koruny nebudou k ničemu, neboť začne platit euro. V zámoří je situace s utrácením takového množství českých korun ještě horší, prakticky nemožná.

Jak obdobné případy končí?
Ze šťastného zloděje se stane zoufalec a štvanec. Dokazují to podobné případy i psychologické posudky. Brzy mu dojde, že utrácet peníze není snadné. Procházku zná téměř každý prodavač i miliony televizních diváků. Vzpomenou si na něho známí, spolupracovníci, spolužáci. Jdou po něm i pracovníci bezpečnostních agentur, soukromá očka i "detektivové amatéři". Všechny je k tomu žene tučná odměna za dopadení. Zločinci cítí půlmiliardovou kořist, která je chráněna pouze jedním mužem. Největším nebezpečím je však pro něho policie a Interpol. Je jen otázkou času, kdy bude lapen. Pak je důležitá i otázka kým. Když se do toho plete nekoordinovaně tolik lidí, bojím se, aby se to nějak špatně nezamotalo.

Máte pro tento případ nějaké srovnání?
V březnu 1977 provedla v Brně skupina zločinců ozbrojené přepadení poštovního vozu a zmocnila se tehdy obrovské částky 1,7 milionu korun. Loupež byla dokonale připravena. Když se kolem pachatelů začala stahovat smyčka, hlavní důkaz - ukradené peníze - v bezvýchodné situaci spálili... Nebo známá Velká vlaková loupež z roku 1963 ve Velké Británii, při níž zmizelo v přepočtu 1,3 miliardy korun. Žádný z jejích 15 účastníků se nestal boháčem, přestože se na loupež téměř rok připravovali. Nakonec byli odsouzeni k více než 300 letům vězení. Někteří skončili v chudobinci nebo v obecním domově důchodců, jeden se oběsil, další skončil v márnici s kulkou v těle... Organizátor Ronald Biggs byl celý život pronásledován a vůbec mu nepomohla plastická operace obličeje. Sám se nakonec vydal policii. Cestu letadlem do Anglie mu zaplatil syn...

Čím se zloději nejčastěji prozradí?
Vlastní chybou a svou nedokonalostí, které dokáže odhalit právě kriminalistika a další obory.

Přece jen - nemůže existovat dokonalý zločin, který se nikdy nepodaří odhalit?
Opravdu ne. Už ministr vnitra Fouché ve vládě Napoleona před více než 200 lety prohlásil: "Dokonalý zločin neexistuje, existuje pouze nedokonalá policie." Od těch dob se zločin v podstatě nezměnil, zato policie a kriminalistika ano.

Je Česko zaslíbenou zemí zlodějů peněz, nebo to tak člověku jen připadá z novinových a televizních zpráv?
Záleží na úhlu pohledu. Pohled některých novinářů na zločin je pohledem ze žabí perspektivy do vzdálenosti plotu vlastního dvorku. Všechno vidí zveličeně, a pokud tomu tak není, tak svými spekulacemi se zločin snaží zveličit. Dobře se to čte. Porovnám-li případ zloděje Procházky s případy ve světě, tak ukradl "pakatel", navíc způsobem, který nevyžadoval důvtip či konspiraci. Pouze zlodějskou odvahu. Stejným způsobem se kradou i tři pytle cementu, co se například váhy týče. Pravdou ovšem zůstává, že český zloděj nejdřív něco ukradne a teprve pak přemýšlí, co s ukradenou věcí bude dělat...

Vás na tom případu nic nezaujalo?
Ne, nic. Jen potvrdil moje znalosti o firmách a finančních domech, které pracují s takovým množstvím peněz. Všechny se snaží peníze před cizími útočníky chránit a dělají to primitivním způsobem. Třeba nakoupí za několik milionů obrněná vozidla a nedobytné převozní kufry. Přitom neznám případ, kdy by si zločinci na těchto obrněných vozech vylámali zuby. Zapomíná se na "straky" z vlastních řad - což je případ právě zloděje Procházky nebo hlavního pokladníka jedné banky v Hradci Králové. Ten z ní vynesl v krabici od bot celých 36 milionů korun přímo před očima člena bankovní ochrany. Takových případů bych mohl uvést víc než dost. Odborně řečeno - firmám, které pracují s velkými částkami, chybí celková bezpečnostní koncepce s účinnou kontrolou, která eliminuje veškerá možná rizika, lidský šlendrián a stereotyp. Právě stereotyp nahrává zločincům. Dá se totiž lehce zmapovat.

,

Video