Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Stehlíková otočila, stát vepřín v Letech nevykoupí

  16:50aktualizováno  16:50
Uzavřít kauzu vepřína v Letech u Písku se zřejmě podaří jen díky štědrým dárcům ze zahraničí. Ministryně Džamila Stehlíková původně prosazovala, aby vepřín v místech bývalého koncentračního tábora pro Romy odkoupil stát. Nyní je opatrnější: peníze chce najít formou nadační sbírky v zahraničí.

Stehlíková hledá organizace, které by se do přesunu vepřína zapojily. | foto: ČTK

"Stát nemůže přistoupit na spekulativní požadavky majitele vepřína, který chce vydělat na utrpení obětí," řekla Stehlíková iDNES.cz. Změnila názor během měsíce, když si prostudovala stohy podkladů o historii celé kauzy.

Iniciativa ministryně, která chtěla ještě v únoru vyřešit problém do jednoho roku, skončila stejně jako snahy minulých vlád: majitel vepřína údajně žádá naprosto přemrštěnou částku bez ohledu na reálnou cenu farmy. Řeč je až o miliardě korun.

Hledání řešení - slibovat nebo ignorovat?
Podle Stehlíkové přispělo k "tržnímu" chování firmy AGPI i loňské prohlášení bývalého premiéra Jiřího Paroubka. Slíbil vepřín vykoupit za státní peníze (více zde). Sliby ale nakonec vyšly naprázdno.

"Musíme začít od nuly, na práci socialistické vlády už nelze navázat. Do dvou měsíců se sejde pracovní komise pro kauzu Lety a vypracujeme několik variant. Ty pak předložíme Radě vlády pro záležitosti romské komunity," vysvětlila Stehlíková.

Sama prý bude prosazovat, aby se peníze na vykoupení vepřína daly dohromady prostřednictvím nadační sbírky zahraničních organizací. "Hrozí ovšem nebezpečí, že to může trvat i několik let," připustila ministryně.

"Ale čas pracuje pro nás. Problém musíme vyřešit i proto, že nás k tomu tlačí Evropská unie. Probíhají mezinárodní jednání o nalezení organizací, které by se do projektu zapojily." Podle Stehlíkové se už první zájemci dokonce sami ozvali.

"Romové musí ukázat, že jsou jednotní"
Pozůstalí po obětech genocidy si ale o časové rezervě myslí něco jiného. Uctění památky obětí se nedočkali ani patnáct letech po objevení tábora. Podle historických pramenů jím prošlo 1308 Romů, zahynulo tam 327 lidí a přes pět stovek vězňů skončilo v Osvětimi.

"Kdyby se to netýkalo nacismu, souhlasili by pozůstalí s jiným řešením. Ale prasečák na místě koncentračního tábora je nepřijatelný, s tím se kšeftovat nesmí. Romové musí ukázat, že jsou jednotní a že je to pro ně důležité," řekl iDNES prezident Výboru pro odškodnění romského holocaustu Čeněk Růžička.

Zlobí se na politiky i proto, že nedodrželi své sliby zabránit úpravám na vepřínu do vyřešení problému. "Majitel teď začal stavět odkaliště, čímž ještě cenu vepřína zvýšil," rozčiluje se Růžička.

Ředitel firmy AGPI Jan Čech to nepopírá. "Nejsme proti vyřešení kauzy, ale celé roky jsme čekali na nějaký závěr a dočkali jsme se jen prohlášení politiků. My musíme dál pracovat a do podzimu podle evropských norem získat speciální povolení pro velkopodniky."

Říše měla s Romy stejné plány jako s Židy
Podobný paradox jako Lety u Písku potkal i druhý z českých sběrných táborů pro Romy. V Hodoníně u Kunštátu obsadilo jeho místo pro změnu rekreační středisko. - více zde

O rozruch v kauze Lety se postaral i prezident Václav Klaus, který zpochybnil genocidní povahu tábora. V médiích prohlásil, že nešlo o koncentrační, ale pracovní tábor pro asociální občany. Kritiku EU poté odpálil argumentem, že jde o domácí záležitost - více zde

Historik Michal Schuster z brněnského Muzea romské kultury Klausův výklad odmítá. "Pracovní tábor, v němž Romové tvořili jen 15 procent, byl zrušený. Místo něj vznikl sběrný tábor, kde měli být rozhodnutím nacistů koncentrováni Romové pro plánovanou likvidaci. V názvu neměl slovo koncentrační, ale záměr genocidy tam samozřejmě byl," řekl iDNES.cz historik.

"Zaměstnanci tábora byli navíc Češi, kteří se podle svědectví chovali hůř než Němci a nebyli nikdy potrestáni. Zůstává to naším dluhem a pokud jej nevyřešíme, těžko se můžeme vyrovnat s vlastní minulostí," dodal.







Hlavní zprávy

Další z rubriky

V železniční výhybně Praha-Vyšehrad vyjel posunovaný vlak proti osobnímu vlaku...
Vlaky v Praze nestačí náporu cestujících, nové tratě mohou vést pod zemí

Tunely metra a komplex Blanka v budoucnosti zřejmě v Praze doplní tunel pro vlaky. Ty už nestíhají nápor cestujících a rozšíření tratí brání historická...  celý článek

čeština
Stát stopl kritizovanou výuku češtiny pro azylanty. Zakázku nikdo nechce

Cizinci, kteří v Česku získají azyl, mají nárok na 400 hodin češtiny zdarma. Ministerstvo školství ale bez udání důvodů ukončilo spolupráci s agenturou, která...  celý článek

Farma Čapí hnízdo Andreje Babiše u Olbramovic na Benešovsku
Policie odmítla poslancům poslat spis na Babiše kvůli Čapímu hnízdu

Policie zamítla žádost mandátového a imunitního výboru o doručení kopie trestního spisu vedeného na šéfa ANO Andreje Babiše a poslance Jaroslava Faltýnka....  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.