Argentinská prezidentka Cristina Fernandézová Kirchnerová u portrétu Evity

Argentinská prezidentka Cristina Fernandézová Kirchnerová u portrétu Evity Perónové (24. srpna 2011) | foto: Profimedia.cz

Štědrá vdova nemá v Argentině soupeře, ukázal nejdražší předvolební průzkum

  • 11
Argentina se pomalu chystá na klání o nejvyšší úřad v zemi a radovat se zatím může současná prezidentka Cristina Fernandézová Kirchnerová. Ač se zdálo, že její popularita klesá, nedávno vyhrála v historicky prvních primárkách, přičemž soupeře nechala daleko za sebou.

Uspořádání primárek si argentinská prezidentka usmyslela jako krok, který v zemi přispěje k prohloubení demokracie. "Budujeme politický systém, který je transparentní, pluralistický a v němž lidé mohou vyjádřit svůj názor," prohlásila osmapadesátiletá politička, která jihoamerickou zemi řídí od roku 2007.

Popravdě, Fernandézová Kirchnerová byla nervózní. V červnu zcela pohořeli kandidáti její strany v lokálních volbách v Buenos Aires, což čtyři měsíce před hlasováním o budoucí hlavě státu není nejlepší vizitka. Zdálo se, že popularita oslnivé Argentinky, která v čele státu vystřídala svého dnes už zesnulého manžela Néstora Kirchnera, výrazně upadá.

Provincie San Luis

Prezidentka nezvítězila pouze v jedné z 24 argentinských provincií. V San Luis se radoval Alberto José Rodriguéz Saá, který získal přes 50 procent. V celostátním hlasování ale dostal pouze 7,7 procenta.

Politik patří do klanu Rodriguézů Saá, na postu guvernéra San Luis se  střídá s bratrem Albertem. Sourozenci podle mnohých v oblasti uplatňují takřka diktátorské praktiky a o San Luis hovoří jako samostatném státu, provincii ovládají od roku 1983. Tedy od chvíle, kdy se Argentina vrátila k demokracii.

O to větší překvapení přineslo hlasování, v nichž byla povinná volební účast. Fernandézová Kirchnerová vyhrála. Samotné vítězství kandidátky Justicionalistické strany (PJ) nikoho neudivilo. Prezidentka ale nečekaně získala přes padesát procent hlasů (50,7) a své soupeře nechala daleko za sebou.

Druhý nejsilnější kandidát Ricardo Alfosín (Radikální občanská strana) dostal o osmatřicet procent méně. Shodně s bývalým prezidentem Eduardem Duhaldem si ho vybralo dvanáct procent lidí. Na čtvrtém místě skončil národní socialista a guvernér severovýchodní provincie Santa Fe Hermes Biner. Ten získal 10,5 procent hlasů.

Jenže argentinské primárky byly podle řady politiků jen takovým podivným a drahým předvolebním počinem o ničem. Klasický smysl primárek - vybrat vhodného kandidáta v rámci jedné strany a toho pak poslat do voleb, Argentina nereflektovala.

Každá strana, zúčastnilo se deset největších, do hlasování nasadila po jednom kandidátovi, takže se z primárek stal spíše nejdražší předvolební průzkum v dějinách. Prezidentské volby se uskuteční 23. října.

Je to uznání za osm let, děkovala Cristina v černém

"Vnímám to jako uznání celé té práce, snah a všeho, čeho jsme v uplynulých osmi letech dosáhli, ale i toho, čeho ještě dosáhnout musíme," řekla po zveřejnění výsledků dojatá Kirchnerová. Ač slavila, byla v černém. Od nečekané smrti Néstora, jenž zemřel loni v říjnu na infarkt, ji málokdo zahlédl v jiné barvě.

Prezidentské volby

Podle primárek by Cristina mohla z říjnových voleb vyjít jako vítězka už po prvním kole. Budoucí hlava státu musí získat buď 45 procent, nebo stačí i 40 procent, pokud druhý nejlepší kandidát bude mít o deset a více procent méně.

"Slíbím jediné, budeme dál pracovat na všem, co je třeba," uvedla s tím, že nepřestane s prací, kterou započal její choť v roce 2003, když se stal prezidentem tehdy zplundrované země v ohromné finanční krizi. Kirchner takřka fatální situaci řešil vysokými půjčkami u Mezinárodního měnového fondu (MMF).

Levicově orientovaný právník v zemi zavedl populistickou politiku a Cristina na ni později plynule navázala. Takže i když se země topí v dluzích, inflace se pořád zvyšuje a argentinské dluhopisy patří k nejrizikovějším na světě, prezidentka zvedá důchody, podporuje rodiny, které posílají děti do školy, a kupuje školám počítače.

Obří zahraniční dluh řeší "nesplácením" a finance získává třeba vysokým zdaňováním argentinských farmářů či restrikcemi v zahraničním obchodu. Hospodářsky se však v poslední době daří, loni ekonomika vzrostla o 8,5 procenta, hlavně díky vysoko nastaveným cenám sojových bobů ve světě. Země pamp a And se drží na druhém místě mezi hospodářsky nejúspěšnějšími státy Latinské Ameriky (po Brazílii).

Za necelé dva měsíce se ukáže, zda si Fernandézová Kirchnerová své místo v čele země obhájí a bude pokračovat v ambiciozním plánu, který si dali loni s manželem. Slavný pár tehdy prohlásil, že "je připraven Argentině vládnout do roku 2020". Manželé se chtěli na postu opět vystřídat. Leckomu se takový nápad může zdát bláhový, v Argentině ale ne. Hlavním problémem, se kterým se země potýká a který zřejmě Cristinu znovu vyšvihne na vrchol, je naprosto nefungující opozice.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Video