Štěch chce po nejvyšším žalobci prověřit Nečasovu odpovědnost za amnestii

Předseda Senátu Milan Štěch spolu s předsedou Ústavně-právního výboru Miroslavem Antlem zaslali dopis nejvyššímu státnímu zástupci Pavlu Zemanovi. Chtějí, aby prověřil, zda premiér podpisem pod amnestií vyhlášenou bývalým prezidentem Václavem Klausem neporušil zákon. Podle Nečase jsou to předsjezdové hrátky, které vypovídají o Štěchově inteligenci.

Za novým prezidentem Milošem Zemanem zamířil v pondělí šéf Senátu Milan Štěch. Mluvili spolu o inaguraci i o tom, že Zeman ještě v březnu navrhne čtyři kandidáty do Ústavního soudu. | foto: Michal Šula, MAFRA

"Máme za to, že i přes subsidiaritu trestní represe výše uvedené okolnosti a zjištění opodstatňují úvahu o možné trestně-právní odpovědnosti předsedy vlády za způsob kontrasignace článku  II. amnestijního rozhodnutí prezidenta republiky,"  stojí v dopise.

Subsidiarita trestní represe

Princip, podle kterého má trestní právo působit až jako poslední možnost reakce na společensky nepřijatelné chování. Pokud se tedy mají použít právní prostředky, mají přednost mírnější formy represe.

Konkrétně se podle Štěcha a Antla Nečas mohl dopustit zneužití pravomoci úřední osoby. Vytýkají mu zejména to, že amnestii neprojednal s vládou a podepsal ji bez jejího vědomí. Nečas tehdy tvrdil, že nemohl dělat nic jiného než amnestii podepsat a nebylo v jeho pravomoci jakkoli ji měnit či upravovat.

"Krok pana Štěcha je pouze součást předsjezdových hrátek ČSSD a výpovědí o jeho inteligenci," reagoval na dopis premiér Petr Nečas.

Známý právník a odborník na ústavní právo Vladimír Balaš míní, že spíše jedná o politickou než právní otázku.

"Ta vláda mohla reagovat, kdyby se jí opravdu nelíbilo, že premiér amnestii podepsal. Mohli jednotlivě odstoupit. Když to neudělali, tak s tím de fakto dali souhlas. Zabývat se tím nejvyšší žalobce může, ale podle mého názoru to může tak maximálně odložit," řekl iDNES.cz Balaš.

Senát už kvůli amnestii, zejména jejímu II. článku, žaloval u Ústavního soudu prezidenta Václava Klause. Osmatřicet senátorů mínilo, že se Klaus mohl dopustit velezrady, proti bylo 30 senátorů (více o žalobě senátorů zde).

Druhý článek amnestie vyvolal největší pochybnosti i kritiku. Nevztahoval se totiž na již odsouzené, ale zastavoval probíhající trestní řízení, které trvalo déle než osm let.

Ústavní soud se v úterý poprvé sešel nad senátní žalobou na exprezidenta Václava Klause pro velezradu. Mimo jiné se zaobíral otázkou, zda lze vůbec prezidenta i po vypršení funkčního období soudit. Zatím nijak nerozhodl.

Klausův advokát Marek Nespala míní, že Klause už po konci funkčního období soudit nelze. Soud by podle něj měl řízení zastavit, nebo jej odmítnout pro zjevnou neopodstatněnost (více o Nespalově tvrzení zde).